Stopy ve sněhu
Farley Mowat
Dva kluci - běloch Jamie a indián Awasin se ztratí dospělým členům lovecké výpravy. Poznají co je to přežít, když vše si musí udělat spolu. Identifikační číslo tohoto vydání knihy je 27-017-71.
Přidat komentář
Vlastně je tot aková klasická KODka se vším, co do ní patří. Vypráví dobrodružný příběh z oblastí hodně drsných laskavým stylem, ale nezapomene ani na překážky a nebezpečí. Cílovou skupinu, zvlášť ve své době, jistě nezklamala.
Bylo to asi v šesté třídě ZDŠ. Podařilo se mi donést domů docela hezké vysvědčení a mamka mi nabídla, abych si za odměnu vybral dárek. A tak jsem v nejbližším městečku pendloval mezi papírnictvím (krásná sada tenkých fixů) a knihkupectvím (tato kniha). Dlouho jsem se nemohl rozhodnout, ale nakonec zvítězil Farley Mowat s pěkným příběhem Jamieho a Awasina. Takhle nějak jsem si, jako kluk, představoval přátelství a kamarádství a příběh této knihy ve mně rezonoval ještě docela dlouho. Snad mě i v něčem ovlivnil.
A ta krásná sada tenkých fixů? Za pár dní po vysvědčení jsem slavil 12. narozeniny, dostal jsem tašku s dárky a co myslíte? Byly tam !
Dva kluci se ztratí v arktické pustině a snaží se přežít, pokusit se o návrat do rodné vísky a pokud možno nepotkat hrůzu budící Eskymáky. Kniha je spíš pohádkou než příručkou pro přežití, ale vlastně hrozně milou.
Pěkná knížka pro děti a mládež. Jen v dnešní době by ji moc dětí asi nečetlo, což je škoda. dozvíte se hodně zajímavých věcí a pro mne byla četba taková nostalgie:-)
Na pár dní jsem se dostal do severské krajiny indiánů, eskymáků a sobů, do syrové divočiny plné divokých vod, širokých jezer, strmých kopců a hladových zvířat. Neustále jsem chtěl být také ztracený v pustině, zažívat každodenní dobrodružství po boku Jamieho a Awasina.
Napínavé a poutavé čtení s dějem, který vás vtáhne a nepustí.
Úžasná knížka, zejména pro člověka, který hledá něco, co u nás v blízké Evropě nikde není - stovky kilometrů divočiny. Jamieho jsme si zamilovali od první stránky, dostat se trochu pod kůži Awasinovi zabralo trošku déle, ale po několika demonstracích jeho absolutní praktičnosti si nelze přát na podobný "výlet" lepšího kamaráda.
Na knížce je fascinující zejména hutnost textu. Co se stihne odehrát na jedné stránce, je v "konkurenční" literatuře na deseti až dvaceti. Když kluci někam tři dny jdou, prostě je jednou větou konstatováno, že tři dny šli. :-) Naprosto žádné hluché pasáže.
Četli jsme ji s dětmi před spaním a můžu garantovat, že dokud se čte, usnou jenom při absolutní únavě. Naopak - a to se nám s žádnou knížkou ještě nestalo - při četbě rozebírají jednotlivé popsané události a hodnotí je, což nás poměrně zdržovalo a po zhasnutí světla ještě pár desítek minut vedou diskusi nad stavbou srubu, jízdou v kanoi nebo pevností ledu. Po dočtení knihy vyžadují pokračování, Kletba Vikingova hrobu objednána. :-)
Dostala se mi do ruky náhodou, ale přečetla jsem ji opravdu s radostí. Samozřejmě je to trošku přehnané, ale myslím, že je to skvělá knížka i pro dnešní děti.
Nedivím se, že kniha získala mnoho pozitivních ohlasů. .. Čte se dobře a člověku stačí málo aby se do příběhu naplno položil. Jen se mi zdálo, že postupem času autor povoluje stále více a více uzdu své fantazii a některé věci se pak stávají až přehnané. Ale dá se to pochopit, však je to knížka pro mladé čtenáře. :)
Právem získala tato kniha v Kanadě v roce 1956 cenu za nejlepší knihu. Jamie a indián Awasin, jeden by jim trochu záviděl.
Autorovy další knížky
| 1997 |  Vlci |
| 1983 | Ani pták nezazpíval |
| 1992 | Stopy ve sněhu / Kletba vikingova hrobu |
| 1968 | Hadí spirála |
| 1973 | Polární vášeň |
Co mě bavilo: Zvláštní odlehlost místa, kde zůstali naši hrdinové, připomínající ztroskotání na ostrově. Kolem robinzonů není ale modrý oceán, ale bílý.
Co mě nebavilo: Vlastně byl příběh málo napínavý. Všechno šlo moc hladce na to, že hlavní hrdinové byly ještě děti.
Víc na mém blogu: https://100knih.blogspot.com/