Storočný starček, ktorý vyliezol z okna a zmizol
Jonas Jonasson
Stoletý stařík série
1. díl >
Mysleli by ste si, že sa mohol rozhodnúť skôr a mal byť natoľko chlap, aby svoje rozhodnutie oznámil okoliu. Ale Allan Karlsson nikdy dlho o veciach nemudroval. Myšlienka sa ani nestihla usadiť v hlave starého muža a už otváral okno svojej izby na prízemí domova dôchodcov v sörmländskom Malmköpingu a vykročil rovno do záhonu. Pohyb mu vyšiel a nebolo to ani komplikované napriek tomu, že Allan sa práve dnes dožil sto rokov. V spoločenskej miestnosti domova dôchodcov sa asi tak o hodinu mala začať narodeninová oslava. Mal sa nej zúčastniť sám starosta. A miestna tlač. A všetci ostatní starčekovia. A všetok personál na čele s večne mrzutou sestrou Alice. Iba sám oslávenec sa tam nemienil ukázať. Tak sa začala jeho mesačná púť po celom Švédsku – s novými priateľmi a s kufríkom, ktorý mu nepatrí, ale o ktorý sa kadekto vrátane polície veľmi zaujíma... Bezstarostný starček má dosť času spomínať na svoj neskutočne dlhý a pozoruhodne prežitý život. Veď kto sa môže pochváliť tým, že večeral s budúcim prezidentom Trumanom, zviezol sa autom s bývalým ministerským predsedom Churchillom, plavil sa na riečnej lodi s mladou manželkou predsedu Maa či niekoľko mesiacov zdolával Himaláje? Napriek tomu, že Allana vôbec nezaujíma politika ani náboženstvo, zdá sa, že počas minulého storočia ovplyvnil väčšinu veľkých udalostí vo svete... Sto rokov Allan zneisťoval svet iba tým, že bol. A teraz je konečne voľný.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2012 , Ikar (SK)Originální název:
Hundraäringen som klev ut genom fönstret och försvann, 2009
více info...
Přidat komentář
Neuvěřitelné příhody neobyčejného švédského důchodce mě celkem pobavily. Putování na trase Švédsko, Španělsko, USA, Čína, Himaláje, Teherán, Švédsko, Rusko, KLDR, Bali, Francie, Rusko, Švédsko a večeře s mocnými státníky se jen tak někomu nepoštěstí. Nejabsurdnější byl útěk z gulagu ve Vladivostoku (za pomocí výbušnin) v převleku za sovětského maršála do KLDR a chování Kim Čong-ila na klíně.
"Mladý pan Kim vzal to, co mu řekl maršál Alana, v úvahu. V hlavě mu zněla otcova slova. Synu, nikomu nedůvěřuj. Nakonec chlapec našel řešení. Sice strejdovi Stalinovi zavolá, ale bude mluvit v kódech.
"Tak já strejdovi Stalinovi zavolám, představím se jako malý revolucionář a pak se zeptám, jestli k tatínkovi poslal někoho na návštěvu. Tak toho myslím moc neprozradíme, i kdyby nás odposlouchávali Američani. Co myslíte, soudruhu maršále?"
"Myslím, mladej pane Kime, že jste velmi chytrej kluk a daleko to dotáhnete," odpověděl Alan a zbytek ponechal osudu.
"Jo, chci po tátovi zdědit jeho zaměstnání, takže v tom máte, soudruhu maršále, asi pravdu. Ale teď si dejte šálek čaje a já zatím zavolám strejdovi Stalinovi."
Mladý pan Kim popošel k hnědému psacímu stolu v rohu místnosti a Alan si zatím nalil čaj a uvažoval, jestli se nemá pokusit skočit z okna. Zničeho nic přerušil Alanovy myšlenky mladý pan Kim, který propukl v pláč. Položil sluchátko, vyřítil se k Alanovi a uprostřed pláče zasténal: "Strejda Stalin je mrtvý! Strejda Stalin je mrtvý!"
Alan si pomyslel, že to snad není ani možné, mít takovou kliku, a pak řekl: "No tak, no tak, mladej pane Kime. Pojďte se, mladej pane Kime, pomazlit se strejdou maršálem. No tak, no tak.."
Kim s plným nosem vzlykl, že strejda Stalin dostal před několika dny mrtvici a podle tety Stalinové umřel těsně předtím, než mladý pan Kim zavolal. Zatímco mladý pan Kim dosud seděl Alanovi na klíně, Alan mu procítěně líčil světlou vzpomínku na své poslední setkání se soudruhem Stalinem."
MIluju Staříka, miluju Staříka a těším se na Analfabetku. Tento typ humoru je mi velmi blízký. Ulítlá úžasná knížka, která stoprocentně zvedne náladu. Neuvěřitelná celoživotní štrapáce Alana Karlssona Vás donutí se furt řechtat tak, že se lidi v autobuse budou otáčet. Natočen byl i film, ale knížce nesahá ani po patu.
Tak zatím rozečteno a musím napsat že je dobrá, sice někdy až neuvěřitelné kombinace zápletek, ale uvidím až to dočtu........
Bohužel nemohu jinak, než dát dvě hvězdičky. Pro mě osobně se jedná o nejpřeceňovanější knihu současnosti. Nerad dávám knihám špatná hodnocení, protože věřím, že jiné cílové skupině, než jsem já, se kniha může líbit. Netvrdím, že je tato kniha špatná, ale mě bohužel vůbec neoslovila a po 200 str. jsem jí odložil :-(
Kniha mě moc bavila, líbí se mi autorův humor a jelikož se rád zajímám o historii, byly pro mě retrospektivní příběhy přesně můj šálek kávy.
Hodně jsem o knize slyšela. Bohužel mě mělo varovat její připodobnění k Forrestu Gampovi, který není můj styl. Asi nejsem cílová skupina.
Jednou větou - při čtení jsem se nudila.
Přesto jsem schopná knihu ocenit, líbilo se mi, jakým způsobem autor nastrčil svého "staříka" k dějinným událostem. Rozhodně je kniha promakaná a pěkně propletená. Skvěle jsou kombinované popisy stejného času z pohledu různých postav. Toto mám ráda.
Pane Bože, konečně! skoro po roce dočteno. Stále jsem slyšela velmi příznivé recenze, ale pro mě to byla nuda. Kniha je napsaná v inteligentním humorném stylu, který mi i velmi sedel, ale znáte to, není to dobrá kniha, když se do čtení musíte vyloženě nutit.
Na knihu jsem velmi těšila, ohlasy byly veskrze pozitivní. Trochu jsem se toho bála, ne vždy jdu s většinou. Ale tady se potvrdila úspěšnost knížky. Knížka je super, super, super. Už dlouho jsem se při čtení takhle nepobavila. Hltala jsem jednu stránku za druhou, těšila jsem se, kam se Alan zase dostane, co "vyvede", s kým se setká. Byla jsem taky zvědavá, jak se z té současné šlamastiky dostane. Ale to by nebyl Alan, aby "to nedal". A závěr taktéž super, měla jsem obavy vzhledem k staříkově věku, ale konec mile překvapil. Výborná knížka.
Koupil jsem si jí na doporučení a těšil se, ale najednou jsem všude četl jak je knížka nudná, nezábavná..Dlouho jsem se odhodlával a co nejvíc odkládal, ale hned po první kapitole zjistil, že jsem se bál zbytečně. Dlouho jsem se takhle nepobavil. Alanův pohled na svět si prostě musí zamilovat snad každý.
Napsáno o ní bylo už tolik, že už se ani nepokusím ani o nějakou originální glosu. Knížka se rozhodně stala mou dovolenkovou jedničkou a to mám k humorným románům, které milují davy, značnou nedůvěru. Oproti Himmlerově kuchařce si však ani Jonasson, ani Alan na nic nehráli, všechno působí mnohem přirozeněji, sarkastičtěji a hlavně zábavněji.
Hned na úvod se přiznám, že a) miluju alternativní historii a b) nemusím humoristické romány
, takže jsem od Stoletého staříka moc neočekávala. A jak to tedy dopadlo? No, zjistila jsem, že můj oblíbený druh humoru je zřejmě sarkasmus. Jedním slovem: geniální. Ten konec.... prostě nádhera. Stoletý stařík je nápaditý, chytrý, duchaplný román, který by měl zaujmout místo v seznamu povinné četby k maturitě (i bych měla pár nápadů, co vyškrtnout).
Pro ty, kteří již četli: mrazák, most pod Frankem, komunisté a anglikánská církev, studená válka, dvě nekritická množství, pan Dollary, Soňo sedni,... atd., atd.
Na to, jak to měla být úúúúúúúžasná oddychovka, tedy nic moc, ani jsem ji nedočetla a to jsem se opravdu snažila ... jestli je lepší než Analfabetka, tak to ji ani zkoušet nebudu ...
Pro mně osobmě o dvě třídy lepší než Forest " idiot" Gump...válel jsem se smíchy snad celou dobu
Zábavná kniha. Pořád jsem jen žasla co se Alanovi ještě nepřihodí a vše se dělo tak jakoby mimochodem.
Velice zajímavý příběh.