Strácam svoje ja
Lisa Genova
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/245771/bmid_stracam-svoje-ja-245771.jpg
5
701
701
Alice Howlandová je hrdá na to, čo sa jej v živote podarilo dokázať. Má päťdesiat rokov, je profesorkou kognitívnej psychológie na Harvardovej univerzite a svetovo uznávanou expertkou v lingvistike, má úspešného manžela a tri dospelé deti. Keď ju však začne trápiť neobvyklá zábudlivosť a chvíľami stráca orientáciu, dozvie sa, že trpí skorou formou Alzheimerovej choroby. Nevyhnutné príznaky začínajúcej demencie ju postupne pripravujú o spomienky a minulosť, a tak predtým nezávislá a ctižiadostivá Alice sa pokúša žiť naplno aspoň v prítomnosti. Príbeh Strácam svoje ja je dojemným, hrozivým i krásnym opisom života so skorou formou Alzheimerovej choroby.... celý text
Přidat komentář
Úžasná kniha, dojemný příběh o ženě, které diagnostikovali Alzheimerovu chorobu. Není to jen nemoc stáří, může to potkat kohokoliv z nás, z našeho okolí o tom právě tento silný příběh je.
Neuvěřitelně silný příběh o ženě, které diagnostikovali Alzheimerovu chorobu.
Kniha, která se musí dotknout snad každého. S každou další stránkou sledujeme, jak je nemoc rychlá a vybírá si svou daň.. Je smutné, že se tohle opravdu děje a tahle nemoc zasahuje do života mnoha lidí. Kniha, u které jsem několikrát brečela a měla chuť ji odložit a nemuset dál číst, jak je to kruté..
Viděla jsem i filmové zpracování, ale kniha se mi líbila víc. Při čtení knihy jsem se více dokázala vcítit do pocitů Alice a rodiny..
Rozhodně doporučuji, stojí za přečtení.
Doporučuji pro všechny, kteří se setkávají s Alzheimerovou chorobou, nebo se jen o ní chtějí dozvědět něco víc. Pečujícím to může pomoci mnohé lépe pochopit. Určité stavy jsou v knize popisovány velmi přesně. Moc hezky napsané, čte se samo.
Tak tato kniha mě fakt dostala. Strašně se mi líbila a určitě si ji někdy přečtu znovu. A tak strašně jsem u knihy brečela, že si manžel myslel, že se mi něco stalo:-)
Silný příběh nemocné ženy a jejího statečného boje se zákeřnou nemocí. Moc dobře napsáno. Těším se, až shlédnu film. Ale určitě mi nedá to, co kniha ano - dostat se do myšlenek hlavní hrdinky.
Tak takhle kniha mě opravdu dostala,krásně a bravurně napsaná! Dala mi hodně,že si každý musíme vážit hlavně toho,že jsme zdraví!Protože až jednou přijde nemoc už to nikdy nevrátíme. V knize se velice dobře popsána Alzheimerova choroba,kterou trpí hlavní hrdinka knihy Alice,to jak postupuje,jak ji prožívá Alice,ale také je zde dobře ukázáno,jak se s tím ostatní členové museli poprat a taky jak tahle nemoc z naprosto svéprávného člověka udělá někoho,koho ani on sám už vůbec nepoznává,vlastně nepoznává nic kolem sebe,ani své členy rodiny,věci které měl rád,prostě nic...Opravdu krásně napsáno
Zajimava, jen uz jsem videla film a proto to nebylo az tak velky zazitek. Cte se lehce. Pribeh zajimavy. Par vyhrad ke stylu psani autorky. Jinak OK.
Pěkně depresivní, ale co jsem taky čekala, že. Autorka využila své odborné znalosti a sugestivně popsala pocity nemocného člověka, který se postupně a nezvratitelně ztrácí sám v sobě. Alice pomalu, avšak jistě upadá do stavu blažené nevědomosti a na její okolí a blízké padá stín, který už nikdy nezmizí.
Hodně jsem přemýšlela o pasáži, v níž Alice zmiňuje, že by raději měla rakovinu, protože proti ní může využít určité prostředky a bojovat. Co bych dělala na jejím místě já? Ještě jsem se k závěru nedohrabala.
Tato kniha, byť vás zřejmě uvrhne do splínu, je pro každého - čtenáře i nečtenáře, protože nikdy nevíte, co může potkat vás nebo vaše blízké.
Alzheimerova choroba. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale nemohu souhlasit s všeobecnou chválou. Fakta o nemoci jsem přijala, příběh ne. Autorčin styl se mi nelíbí.
Knihu jsem četla až dlouho po tom, co jsem viděla film s Julianne More, která byla naprosto neuvěřitelná. A stejně taková se mi jevila kniha. Velmi poutavé čtení, které vás chytilo a nepustilo. Emočně vyšťavilo. Představovala jsem si, jaké to musí být ztratit sama sebe, ztrácet vše, na čem vám záleží, to, co jste celý život budovali. Kniha jde rychle kupředu, nepouští se do žádných klišé, neslibuje žádný 'hepyend'. A velmi děkuji za konec, jiný bych si nedovedla představit.
Bohužel jsem nejdříve viděla již 3x filmovou verzi, která mě pokaždé dojme k slzám. Byla jsem zvědavá, zda to dokáže i kniha a bohužel se dostavilo zklamání. Téma je velmi současné a bolestivé a může potkat každého z nás, o to je to vše horší. Nejdůležitější je v této situaci rodina, která je touto nemocí dokonale prověřena, zda bude oporou nebo ne. Představuji si, jak by to vypadalo u nás a není to jednoduché to odhadnout. Je to opravdu k zamyšlení.
Silný příběh o jedné silné ženě, která postupně ztrácí sama sebe v důsledku nemoci, s níž zatím nejde nijak účinně bojovat.
Alice měla velké štěstí, že si vychovala tak úžasné děti, každý to štěstí nemá. Ještě otázka, jak to zvládnout? V mém mládí jsem znala rodinu, kde byla taky taková paní. Také byla zapojená celá rodina a i tak jim stále utíkala, v únoru běhala po Praze v noční košilce. Nepřála bych to prožívat mojim dětem.
Kniha obsahuje příběh, který čtenář už předem samozřejmě očekává. Za mě bych uvítala trochu pomalejší rozjezd, abych se mohla více přiblížit hlavním postavám a poznat je trochu detailněji, ještě než nemoc propuká - myslím, že pak by mne to zasáhlo ještě více. Na druhou stranu jsem byla vděčná, že tomu tak nebylo, protože jsem dokázala děj sledovat jakoby zpovzdálí, v což jsem i dost doufala - bála jsem se, že to bude na mě příliš srdcervoucí. Jsem ráda i za konec, který nebyl nijak vygradovaný do amerického dojáku - nemusí být přece řečeno vše do úplného detailu, když každý člověk, který to čte, ví, jaké konce asi nastanou.
Knížka ve mě vyvolala velice silné emoce.
To, že časná forma Alzheimerovy choroby, může postihnout lidi od 40ti let je hrozná představa. Člověk se i v padesáti letech cítí mladý a na něco takového není nikdo z nás připravený.
Toto byl opravdu velmi silný příběh.
Knížka jde hned k věci , žádně omáčky, jen opravdu velmi čtivý děj.
Příběh Alice i lidí v jejím okolí je velmi poutavě napsaný. Nemoc její diagnostika,projevy i progrese je zde velmi věrohdoně popsaná .
Knížka ve mě zanechává velkou pokoru a rozhodně je toho hodně k zamyšlení.
Za tuto knihu s velkou pokorou děkuji. Autorce za to, že ji napsala tak, jak ji napsala, a sobě za to, že jsem si ji našla. I když téma je drsné (o to drsnější, že se týká uznávané profesorky Hardavrdu), je v něm krása a naděje. Pokud nemocní uvažují tak jako Alice, i lidé postižení alzheimerem se radují ze života. Je v tom veliká naděje pro pečující osoby i pro budoucí nemocné. Nemocní nemusí propadat beznaději. Stačí brát den za dnem tak, jak přichází, a čekat, co krásného přinese.
Štítky knihy
zfilmováno nemoci poruchy osobnosti ztráta paměti, amnézie psychické problémy demence (nemoc) Alzheimerova choroba padesátka (věk) profesořiAutorovy další knížky
| 2009 |  Ještě jsem to já |
| 2021 | Poslední věta |
| 2021 | Levá strana světa |
| 2019 |  S láskou, Anthony |
| 2022 | Zrádná paměť: Proč si pamatujeme i zapomínáme |
Ač nevesele, o to více pravdivě. Mám docela obavy z Alzheim. nemoci. Nyní je to bohužel již poměrně časté onemocnění. Člověk nikdy neví, co ho jednou ve stáří potká a o to důležitější je se i o temnějších stránkách života něco dozvědět. Myslím, že čtenářka by měla být "živa" nejenom z románků pro ženy, u kterých si sama občas ráda odpočinu...
Doporučuji všem. Opravdu zajímavě napsáno!