Štrajchpudlíci
Jakub Arbes
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/5563/bmid_strajchpudlici-u7F-5563.jpg
3
10
10
Jedná se o sociální román. První část románu tvoří jednotlivé dějové obrazy, které se teprve později skládají v souvislý celek. Na letohrádek poblíž Prahy přijíždí posel od továrníka Richarda Weinfurta s dopisem pro jeho mladou ženu Elvíru. Ta teprve nyní poznává, že poslem je bratr manžela Karel, o kterém nikdy neslyšela. Vztah obou bratrů je opředen tajemstvím, neboť Karel pracuje jako obyčejný dělník v Richardově továrně. Téhož dne odchází jakási dívka z domova a ubírá se navzdory prudké sněhové vánici k Praze. Cestou se jí, již značně zesláblé a unavené, ujímá forman Prokop Weinfurt - další Richardův bratr. S hrůzou zjišťuje, že je dívka v pokročilém stavu těhotenství. V dílně mistra ševcovského Víta se pracuje dlouho do noci. Znenadání někdo zatluče na okno. U dveří stojí forman Prokop, v ruce drží novorozeně a prosí o přístřeší pro ně i jeho ubohou matku. Mistrová se jich okamžitě ujímá, se souhlasem souseda je ubytovává v jeho světničce. Sousedem je Karel Weinfurt. Velká část románu nyní pojednává o způsobu života dělníků a o vztahu mezi bratry - Karlem a Richardem. K podivu všech se mají oba rádi, respektují jeden druhého, ale zastávají zcela odlišný postoj k životu. Karel je jakýmsi předákem dělníků, hájí jejich zájmy. Uvědomuje si, že tuto generaci již těžko změní. Snaží se však prosazovat vzdělávání dětí a omezení jejich práce. Richard bere názory svého bratra vážně, zřizuje pro děti možnost vyučování. Karel na oplátku uklidňuje dělnické bouře a dociluje toho, že dělníci pracují šest dní v týdnu. Výroba se zvyšuje, Richard může splnit dodávky svých klientů. K rozuzlení spletitého děje dochází jednoho zimního večera... Štrajchpudlíci - hanlivé označení tiskařů v továrně vyrábějící kartony. S doslovem Jiřího Karáska ze Lvovic. Typografická úprava, obálka a vazba jsou provedeny podle návrhů Jindřicha Štýrského. Pro své členy vydal Evropský literární klub v Praze dne 1. září 1940 jako 9. svazek „Národní klenotnice“.... celý text
Přidat komentář
Ráda jsem si román přečetla. I když je styl hodně popisný, nevadilo mi to, řadu věcí jsem si díky tomu dokázala představit, dobu a tehdejší život. Děj byl vystavěn romanticky, s koncem, který překvapil v posledním svém kroku - úmyslné záměně dětí.
A co mi v závěru knihy přišlo tak milé vidět, byly věcné vysvětlivky, to již dnes v době googlení, do knih nikdo nedává.
Námět určitě je vybrán dobře a osloví čtenáře i v této době, ovšem čtení je nudné utrpení.
Co napsal kritik 27. 2. 1981: "Žalostná slátanina bez ducha a vtipu, bez fantazie a také bez děje. Nekonečná nuda byla jediným pocitem, který člověk mohl mít při četbě Epikurejců (původní název dnešních Štrajchpudlíků)... Vsadil bych se, že se nenašlo ani 10 osob, které by tento "román" dočtly do konce.
Ani kritika, ani čtenáři, ani nakladatel nebyli dílu nakloněni. Obrat nastal až mnohem později a to v roce 1940.
Každý čtenář si úsudek udělá sám.
Arbes se zastává dělníků, vidí v nich lidské masy, které si rovněž zaslouží důstojnější život, než jaký vedou za císaře pána. Továrníky vidí jako požitkáře, dělníky jako otroky, kteří mají právo na změny ve společnosti.
Není to až tak špatné. Ale ten starodávný styl! Ach jo. Myšlenka dobrá, dalo se to rozpracovat nějak lépe. Nemůžu si pomoct, ale 19. století mě umoří
Autorovy další knížky
| 2009 |  Svatý Xaverius |
| 2008 | Newtonův mozek |
| 2006 |  Romaneta (5 romanet) |
| 2004 | Erotomanie |
| 1951 | Štrajchpudlíci |
překvapivě dobré. není to ucelený román, ale rozjížděcí úvod k románu, připravující půdu pro tři až čtyři následné díly (ono se tam vlastně venkoncem nic neděje). vlastně je škoda, že nikdy nebylo pokračováno, otvírací díl končí záměnou nemluvňat v kolébkách.