Štrajchpudlíci
Jakub Arbes
Sociální a historický román o významu a nouzi dělníků, a o ziskuchtivých továrnících a boji mezi těmihle skupinami osob za císaře pána.
Přidat komentář
Ráda jsem si román přečetla. I když je styl hodně popisný, nevadilo mi to, řadu věcí jsem si díky tomu dokázala představit, dobu a tehdejší život. Děj byl vystavěn romanticky, s koncem, který překvapil v posledním svém kroku - úmyslné záměně dětí.
A co mi v závěru knihy přišlo tak milé vidět, byly věcné vysvětlivky, to již dnes v době googlení, do knih nikdo nedává.
Námět určitě je vybrán dobře a osloví čtenáře i v této době, ovšem čtení je nudné utrpení.
Co napsal kritik 27. 2. 1981: "Žalostná slátanina bez ducha a vtipu, bez fantazie a také bez děje. Nekonečná nuda byla jediným pocitem, který člověk mohl mít při četbě Epikurejců (původní název dnešních Štrajchpudlíků)... Vsadil bych se, že se nenašlo ani 10 osob, které by tento "román" dočtly do konce.
Ani kritika, ani čtenáři, ani nakladatel nebyli dílu nakloněni. Obrat nastal až mnohem později a to v roce 1940.
Každý čtenář si úsudek udělá sám.
Arbes se zastává dělníků, vidí v nich lidské masy, které si rovněž zaslouží důstojnější život, než jaký vedou za císaře pána. Továrníky vidí jako požitkáře, dělníky jako otroky, kteří mají právo na změny ve společnosti.
Není to až tak špatné. Ale ten starodávný styl! Ach jo. Myšlenka dobrá, dalo se to rozpracovat nějak lépe. Nemůžu si pomoct, ale 19. století mě umoří
Autorovy další knížky
2009 | Svatý Xaverius |
2008 | Newtonův mozek |
2006 | Romaneta (5 romanet) |
2004 | Erotomanie |
1951 | Štrajchpudlíci |
překvapivě dobré. není to ucelený román, ale rozjížděcí úvod k románu, připravující půdu pro tři až čtyři následné díly (ono se tam vlastně venkoncem nic neděje). vlastně je škoda, že nikdy nebylo pokračováno, otvírací díl končí záměnou nemluvňat v kolébkách.