Strakatý máslo
Josef Štefan Kubín
Lidové pohádky, vyprávěnky a "poudačky" z Kladska a Podkrkonoší vyprávěné jadrnou řečí našich předků a sebrané významným českým folkloristou a spisovatelem. Humorné, laskavé i laškovné čtení.
Přidat komentář
Promiňte, ale musím se ohradit vůči tvrzení, že Kubínovy pohádky jsou porno.
Pan Kubín vydal prvně své povídky, když mu bylo 77. Ve svých výtvorech i v povídkách a pohádkách nasbíraných v terénu pouze udělal to, co měli udělat puristé, kteří "očistili" naši lidovou slovesnost jednou provždy od "špíny" živočišnosti a přirozenosti podle romantických přestav J.J. Rousseaua (jen si přečtěte Babičku, je to naprostá selanka). Kubín byl dost starý na to, aby si pamatoval slovesnost z přelomu 19. a 20. století. Položil si otázku (tedy teoreticky), zda je možné být sběratelem lidových písní, zvyků a držet si nos, když sedlák kydá hnůj? Kubín psal tak, jak mluví jeho hrdinové, kteří se neštítí žádného projevu života a berou ho se vším všudy. Radují se nad tím, že člověk může pozemsky milovat, plodit a rodit a vnímají krásu života všemi smysly. Kašlou na církevní vnímání hříchu, vědí o pozemské spravedlnosti svoje.
Kubínův svět je divoce barevný, strakatý a bláznivý a má své kouzlo. Zasmějete se a vleze vám pod kůži jeho rozvernost, kterou v sobě někde skrytě nosíme.
Strakatý máslo je prostě lék na všechny chmury. Namažte si ho bohatě!
Štítky knihy
české pohádky pohádky inspirované krajem lidové pohádky Kladsko Podkrkonoší Kladské pomezíAutorovy další knížky
1964 | Strakatý máslo |
1967 | Pohádek jako kvítí |
1985 | Když se čerti rojili |
1949 | Žeň českého humoru |
1988 | Formani – vandrovníci – voraři |
Nedávno jsme dělali pořádek a rekonstrukci v domku u prarodičů. A našlo se několik pokladů z našeho dětství. Tato knížečka byla velmi oblíbená a vtipná s pěknými obrázky. Rádi jsme si zase prohlédli a početli, byl to příjemný pocit.