Strapatý Peter - Veselé príhody a smiešne obrázky
Heinrich Hoffmann
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445377/bmid_strapaty-peter-vesele-prihody-a-smi-E31-445377.jpg
4
20
20
Bohato ilustrované básničky v najstaršej detskej knihe z roku 1845 voľne prebásnil Ľubomír Feldek a moderný dizajn navrhol grafický dizajnér Stano Masár. Vynikajúca inovácia dodala starým drevorytinám a poučným básničnkám nadhľad a vtip, a tak vznikla pôvabná nonsensová kniha v artovom bibliofilnom prevedení. V pôvodnej nemeckej verzii bola kniha súčasťou literárnej tradície Bratislavy, na ktorú vydavateľstvo Nonsens nadväzuje. Autor textu a ilustrácií: Heinrich Hoffmann, 1845, preklad: Ľubomír Feldek, grafický dizajn a typografia Stano Masár, koncepcia: Karin Hronská Publikáciu odporúčame pre deti od 5-10 rokov.... celý text
Literatura světová Poezie Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , NonsensOriginální název:
Der Struwwelpeter: Lustige Geschichten und drollige Bilder
více info...
Přidat komentář
Na tuto knížečku jsem byla hodně zvědavá, protože sehrála velmi důležitou roli v jedné detektivce, kterou jsem nedávno četla. Básničky a ilustrace s jasným posláním poučit děti o nesprávném chování a jeho důsledcích. Vzhledem k věkové skupině, pro kterou je knížka určena, mně přijde, že ji napsal spíš psychopat, než psychiatr.
Krátké veršované příběhy. Podtitul "aneb veselé historky a žertovné obrázky" bych zaměnil spíš za morbidní pointu a hrůzostrašné obrázky.
Dobré je, že Kalich v r. 2004 knížku vydal i s originálními německými texty. Škoda, že ilustrace působí jako kopie, chybí jim patina.
Brr, větší noční můry než z Ježipetra jsem v dětství měla snad jen ze Zlatého kolovratu..
Velmi zajímavý literární počin, který má ve vývoji pro literaturu pro děti velmi důležité místo.
Zatím jsem však neměla možnost "vyzkoušet" ho na skutečných dětech. Sama jsem knihu četla až jako dospělá.
Nočná mora môjho detstva.
Mám staré nemecké vydanie a aj keď textu nikto nerozumel, obrázky boli tak strašidelné, že som sa bála knihu aj otvoriť.
Veď uvážte: nejete polievku - tak schudnete až umriete, pôjdete von s dáždnikom, keď prší a fúka - odfúkne vás, ktovie kam, cmúľate si prsty - odstrihnú vám ich.
Niektoré sú reálne: hráte sa so zapaľovačom - zostanú po vás len papuče, kývate sa pri jedle na stoličke - stiahnete obrus s jedlom na seba, dívate sa pri chôdzi do neba - spadnete do vody.
Čo ale pozitívne prekvapí, sú iné príbehy: jeden chlapík bije ženu a psa - tak ho pes uhryzne alebo tri deti sa smejú černoškovi - tak ich čarodejník namočí do atramentu a sú černejší ako černoško, či poľovníkovi zoberie zajac okuliare i flintu - a pre zmenu uteká poľovník.
Mám někde v hlavě uloženo, že jsem kdysi v dětství o Struwwelpeterovi slyšela a že mi ho Andreas Gruber ve své knize Vražedná lhůta jen připomněl. Protože jsem knihu sehnala pouze v originále, vyvolalo to ve mně vzpomínky na moji omu, která mi pravděpodobně některé z příběhů vyprávěla, protože mi opravdu nejsou neznámé.
Je těžké posuzovat očima dospěláka "výchovné" strašidelné historky, které měly děti odradit od zlozvyků a lumpáren, konec konců dnes máme současné městské příhody pro zlobivé děti, ne? A tak z nostalgie dávám 4