Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399362/bmid_duch-domu-ashburnu-axc-399362.jpg
4
2536
2536
Strašidelné domy série
1. díl >
O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout. Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb. Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2019 , FobosOriginální název:
The Haunting of Ashburn House, 2016
více info...
Přidat komentář
Přečteno za 2 dní,četla jsem v tramvaji a večer a nemohla se odtrhnout hlavně ke konci. Za mě hodně napínavé a čtivé.
Přečteno za dva večery.
Naposledy jsem se u knížky bála jako holka, když jsem četla Svatební košile od Erbena. A teď po dlouhé době zase.
Super :-)!
Je to první kniha od této spisovatelky, měla jsem ji docela rychle přečtenou, protože se nešlo odtrhnout. Nejvíce tedy ke konci, to kapitoly opravdu nabraly spád. Co dát k dobru je, že jsou velice dobře popsány detaily domu, situace, postavy, prostředí a člověku jede fantazie naplno, jakmile se začte. Mínusem jsou leckdy dlouhé myšlenkové "pochody" hlavní hrdinky. Každopádně jako milovník duchařských hororů, dokumentů a nadšenec nadpřirozena jsem si tuto knihu nadmíru užila a od této autorky si sehnala ještě další dvě knihy. Za mě tato kniha na "seznámení se s autorkou" hodně dobrá. Kdo má rád duchařinu - doporučuji.
Očekával jsem klišé, i tak mě ale jeho míra překvapila. Docela dlouho příběh slušně graduje, je plný záhad a napětí. A pak to vše zahodí absolutně nepůvodním překombinovaným závěrem. A bohužel se u toho nedá ani moc bát, protože je autorka srab a nedokáže do toho říznout.
Na začátek nutno podotknout, že se nejedná o plnotučný horor. Je to takové lehce strašidelné. A to mi vyhovuje. Já jsem srab co se boji i u Věřte nevěřte. Jedná se tady o docela standartní příběh o strašidelném domě. Který se, ale velice dobře čte. Je napsaný svižně a i stopáž 250 stran nedává moc prostoru pro zbytečnou vatu. Přiznám, že hlavně v první polovině dokáže kniha vyvolat lehké mrazení. Celkový dojem bude hodně záležet jak vám sedne samotné odhalení okolo strašení. Za mě to byla dobrá kniha a pustím se do dalších dílů.
Tak jsem také konečně podlehla mánii Darcy Coates a vrhla se na první díl "Strašidelných domů". Začala jsem číst večer v posteli a to byla chyba :-))) Moje vesměs první seznámení s duchařinou a já byla poprděná strachy tak, že jsem v půlce knihu zaklapla a dočetla až ráno za světla :-))) Samozřejmě to vše beru ze strany fikce a neřeším, zda je to uvěřitelné či ne. Svůj účel to splnilo a další díly budu číst s odstupem, abych nezešílela strachy a normálně si i v noci došla na záchod :-) Ano, jsem bábovka, na horory nekoukám a toto je můj vrchol "strašení", i když pro někoho je to třeba jen procházka růžovou zahradou :-)))
Moje první setkání s touto autorkou a rozhodně ne poslední. Kniha mě po většinu času držela v napětí a velice dobře se četla. Trochu mě ale zklamalo co nadpřirozeného v domě straší. Proto za čtyři hvězdy.
Tak tohle byla vážně jízda. Nemůžu si pomoci, ale jinak to napsat ani nejde. Po dlouhé době jsem knihu přečetla jedním dechem a nemohla se odtrhnout. Konec jsem absolutně nečekala, určitě doporučuji. :)
Je to spíš pro mladší ročníky. Chvílemi mě skutečně mrazilo ale to spís zpočátku. Čím déle jsem četla, tím slabší mi to přišlo.
A vážně by někdo v dnešní době google map mohl zdědit dům a nevědět, kde přesně je a jak vypadá? Kniha je prostě průměr, ještě mě čekají čtyři záhadné nemovitosti:D
(SPOILER)
Asi takhle, jsem poseroutka, horory nejsou můj šálek čaje, ale Darcy Coates prostě píše horory pro holky, takže byť bylo mrazení občas hodně intenzivní, to ji upřít nemůžu, kniha se pořád dala číst i v situaci, jsem večer doma sama. Do čítanek se rozhodně nedostane, ale jako oddychovka, proč ne. U rozuzlení jsem se sice nahlas zasmála, protože větší klišé by člověk těžko pohledal, přesto musím přiznat, že mě to bavilo.
SPOILER Ke komentářům o zlých snech, taky jsem se bála, že se mi bude o tom klapavém zvuku a vypouleném oku bude i zdát, ale ten selankový závěr jakýkoliv strach, který ve mě příběh vyvolal, definitivně smazal okamžitě po dočtení. U Darcy oceňuji, že v knihách neumře nikdo, kdo by nebyl mrtvý už na začátku vyprávění příběhu, i když v tomto případě umře poněkolikáte, takže asi sáhnu i po dalším strašidelném domě, ať mě zase chvíli bezpečně mrazí.
Moje druhá kniha (první byla Kořist) a asi se tato autorka stane mou oblíbenou. Už dlouho jsem se tak nebála, kam se hrabou některé thrillery. Dokonalá kniha, nic tomu nechybělo. I závěr se mi líbil, zlo přece pokračovalo.
Duch domu Ashburnů byl vydán v roce 2019 jako první díl ze série Strašidelné domy z pera australské spisovatelky Darcy Coates.
Adrienne nevlastní nic víc než věrného přítele - huňatého kocoura Wolfganga, kufr s oblečením a osobními nezbytnostmi a dvacet dolarů. Po své nedávno zemřelé pratetě Edith však zdědí osamělý dům stojící na kopci nad městečkem Ipson. Takové dědictví by bylo jistě fajn, kdyby se o něm v celém městečku nepovídaly prapodivné strašidelné historky, díky kterým se domu téměř každý raději vyhýbá. Adrienne je ale odhodlaná nevěřit nepodloženým povídačkám a ve stařičkém sídle se chce usadit. Kromě bydlení v bytě s kamarádkou totiž nemá žádnou jinou možnost, jak si zařídit domov. Už při prvním průzkumu Ashburnu nachází znepokojivé věci, jako jsou například nápisy “ŽÁDNÁ ZRCADLA” v místech, kde by logicky měla být zrcadla umístěná, nápis “JE PÁTEK, ZAPAL SVÍCI” vyrytý do desky kuchyňského stolu, děsivě tajuplné portréty sledující každý krok kolemjdoucího na chodbě v prvním patře a podobně. Postupně odhaluje další a další tajemství svého nového domova, zjišťuje, že na popletených povídačkách je přece jen něco pravdivého, až je nakonec nucena bránit i svůj život.
Knížku jsem začala číst po Vánocích s tím, že Nejmilejší má dovolenou a že se proto případně nebudu sama doma bát. Pokud jste takovej podělánek jako já, tak doporučuji číst jen za denního světla, protože jinak vás vylekají i hloupý větve stromů, který se kývou ve větru a ve světle pouliční lampy hází stíny na chodbu. Pro ty, co už jsou na podobné duchařiny zvyklí, to možná bude jen slabý odvar.. Moje napětí během čtení občas zachránila nereálnost některých scén, takže když šlo opravdu do tuhého, musela jsem se spíš pousmát. Jako faktor strachu spíš působila moje bujná fantazie a myšlenky typu “nestojí někdo na zahradě a nedívá se teď na mě, zatímco já ho ve tmě nevidím” a nebo “když teď kouknu do zrcadla nad umyvadlem, nebude za mnou někdo stát”.
4/5 *
Jako takhle, bála jsem se už u jiného dílu, ale že se mi bude zdát, že mi duch leze pod peřinou a snaží se mě zničit, to se mi ještě nestalo......Dlouho jsem nebyla tak vyděšená jako tady u toho
Ke knize jsem se dostala díky čtenářskému klubu a nelituju. První polovinu knihy mě příjemně mrazilo a byla jsem zvědavá, co se v domě Ashburnů bude dít dál. Jakmile se zlo zhmotnilo a strach z neznámého pominul, kniha pro mě ztratila velkou část své strašidelné atmosféry, ale stále jsem netrpělivě čekala na rozuzlení celého příběhu. Solidní duchařina, příjemný čtenářský zážitek.
Páni… už dlouho jsem se u knihy tak nebála! Při čtení jsem měla celou dobu nepříjemný pocit, že mě někdo sleduje :D
Bylo to geniálně vymyšlené, ale ten konec zvláštní. Kdyby se to drželo ,,reality”, neváhala bych dát plný počet, ale ten konec za mě teda ne.
Nemůžu ale knize vzít neuvěřitelnou čtivost a skvělý nápad :)
Upřímně - asi jsem čekala víc, nejlepší to bylo dokud se neukazala. Četlo se to dobře večer pod peřinou, jdu zkusit další...
horory vlastně vůbec ráda nemám a příšerně se bojím, ale rozhodla jsem se vystoupit z komfortní zóny a dát této knize šanci...No dobře jsem udělala, i když husina a trocha strachu mě neminula. Autorka dokázala skvěle navodit tajemnou a strašidelnou atmosféru. Líbilo se mi, jak se postupně vše vysvětluje, skvělé triky a završení. Sice jsem se bála, ale kniha mě velmi zaujala. Hvězdičku strhávám jen za počáteční stížnosti hlavní hrdinky. občas jsem si říkala, z čeho vlastně je živena, když stále neměla peníze a ve spíži nic...To mi však nezkazilo zážitek z knihy.
Dlouho jsem se nemohl začíst. Hlavní postava mne neskutečně iritovala - zdědí obrovské panství, ale pořád bude brečet, jak je na tom špatně? Ale no tak. Takhle to bylo asi první třetinu knihy. Pak události konečně kopnou do vrtule a začnou se dít věci a já se konečně začal bavit. Pořád mi ale ústřední dáma nedávala smysl, kolem ní se dějí doslova neuvěřitelné věci a ona je přijímá jako samozřejmost a víc ji děsí měnící se obrazy. Navíc jsem ke knize přistupoval s jinými očekáváními, pořád jsem někde hledal psychickou poruchu, ale ono je to doopravdy tak, jak to vypadá na první pohled. 3,5*
Štítky knihy
thrillery tajemství zombie horory duchové a přízraky strašidelné domy duchařské romány
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
Moje první a ne poslední setkání s DC. a očekávání kniha splnila maximálně. Jdu do další jeji knihy duchařiny.