Strašidelný dům

25.03.2019

Ah, ty Dickensovy povídky=o) je škoda, že v češtině nikdy nevyšly v uceleném souboru, a tak je musí člověk sbírat po kouskách, takže se přes veškeré potěšení z četby sem tam objeví i jistá trpkost. V tomto souboru nazvaném Strašidelný dům jsou ze Strašidelného domu pouze dvě první kapitoly - spíš bych sáhnul po vydání od Akcentu z roku 2008 obsahující kapitoly všechny, včetně Collinsových či Gaskellové, s nimiž na knize Dickens spolupracoval. Druhou trpkost, které mi toto vydání způsobilo, bylo při Strastiplných dobrodružstvích anglických zajatců. Překladatel totiž ze tří kapitol přeložil jenom dvě, které napsal sám Dickens a vynechal onu prostřední Collinsovu, kterou zmínil komentářem o dvou větách, které jsou v každém anglickém vydání. A tak po Amerických poznámkách nezbývá nic jiného než si poradit svépomocí. Takhle vytržená kapitola totiž způsobila, že obě kapitoly ani ne tak obsahem, jako formou vyprávění působí velmi odlišně a nesouvisle.

Na druhou stranu, abych jen neplakal, je tu Příběh chudého příbuzného, který je opětovně dickensovsky silný, smutný a jímavý a velice lidský. Však kolik z nás žije ve vlastními silami vybudovaných vzdušných zámcích, které tolik kontrastují s realitou, kterou se stydíme otevřeně přiznat? A Příběh dítěte je už jen krátkou sondou do lehkým patosem posypaného putování lidským životem. Dovedu si představit, že podobným způsobem bude většina z nás vzpomínat, když se bude blížit na konec lesa, kterým procházíme.