Strašidla, duchové & spol.
Ondřej Müller , * antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/61239/bmid_strasidla-duchove-a-spol-Pkw-61239.jpeg
4
41
41
Antologie a sbírky strašidelných povídek patří více než dvě století k oblíbené četbě všech, kteří se chtějí alespoň trochu bát. V tomto sborníku najdete 17 povídek, které líčí ta nejneuvěřitelnější setkání s neznámem, jež přesahuje naši představivost. Povídky převážně z 19. století jsou řazeny chronologicky a je zajímavé sledovat, jak se ve strašidelných příbězích rozvíjely různé motivy, které se vážou ke světu nadpřirozených sil. Ve sborníku jsou zastoupeni především angloamerčtí autoři, kteří jsou ve „strašení“ uznávanými mistry. Autor Robinsona Crusoea Daniel Defoe vytvořil vůbec první známou duchařskou historku, Ch. R. Maturin psal o hrůzném démonickém manželovi a E. A. Poe dodnes děsí své čtenáře pochmurným dvojníkem. Hrdina povídky W. Collinse bojuje se smrtí v obyčejné hotelové posteli, zatímco odvážný džentlmen ve veleslavné povídce Strašidelný dům od E. Bulwera-Lyttona čelí smrtícím přízrakům v opuštěném domě. Francouzský autor Maupassant nám představí neuvěřitelně zákeřnou neviditelnou bytost, A. C. Doyle, tvůrce Scherlocka Holmese, zase zdánlivě neviditelného ochránce tajuplné truhly a F. M. Crawford dokáže, že i obyčejná lebka zabíjí. V povídkách se seznámíte s pestrou rodinou strašidel, duchů a jejich „příbuzných“ a poznáte, že klasické hrůzostrašné příběhy neztratily dodnes nic ze své působivosti a mrazivosti.... celý text
Přidat komentář
Solidní horrorová antologie, která mapuje počátky a raný vývoj strašidelné literatury. Líbí se mi encyklopedičnost sbírky, jsou zařazeny tematicky různorodé povídky od různých autorů, navíc s krátkým komentářem, podávajícím info jak o autorech, tak i o povídkách podobného typu z per jiných spisovatelů. Soubor je pak řazen chronologicky, a toto, byť logické, řešení, je nakonec největším handicapem celé knihy. Prokousat se totiž těmi úplně nejstaršími kousky není úplně snadné, přeci jen už hodně zastaraly a dnešnímu čtenáři příliš nabídnout nemohou (dokonce i Poe zde trochu zklame, na vině ale je spíše výběr slabšího textu od něj). Od Lyttonova "Strašidelného domu" se však úroveň začne zvedat, a zbylé povídky (s výjimkou komplikovaně psané "Smrti Halpina Fraysera" a hůře uchopitelných "Přátel přátel") jsou velmi reprezentativní a atraktivní výkladní skříní klasického literárního strašení. Za nejlepší kusy antologie považuji geniálně zneklidňujícího "Horlu" od Maupassanta, atmosférickou "Vřeštící lebku", mrazivý "Hlas z temnot" a nepříjemně tísnivě vypointovanou "Poslední vůli pana Tobyho".
Pár příběhů parádních,některé zase slabší.
Jako celek ale fajnová sbírka strašidelných příběhů :)
Velice dobrá a kvalitní antologie povídek, z nichž většina je dnes již klasickými. Jména jako Poe, Maupassant, Collins, Henry James apod. není třeba představovat. Takže pokud se zajímáte o strašidelnou - ale spíše bych řekl fantastickou, protože takové povídky zde převažují. Se strašidly, tak jak je pojímá tento poněkud infantilní výraz se v této knize stejně nesetkáte - literaturu svého zlatého věku, devaténáctého a první poloviny dvacátého století, určitě po této knize sáhněte. Krom povídky Anakonda (která je opravdu hrozná a myslím, že taková byla i v době svého vzniku) bych řekl, že žádná další z této antologie neunudí, spíše naopak.
Štítky knihy
Část díla
- Anakonda 1808
- Cestovatelovo vyprávění o děsivě podivné posteli 1856
- Dům pana Bulemanna 1866
- Germelshausen 1862
- Hlas z temnot / Hlas ve tmě 1907
Tuta knížka se mi velmi dobře četla.