Stratený domov

01.01.2024

"Co může být v životě matky strašnějšího než smrt či únos dítěte?" Osud přináší Mariell obojí. Obě tragédie, první: smrt syna (v návaznosti i nenarozené dcery), druhá: únos syna, jsou provázeny sebezničujícím pocitem viny, ale i přímým obviněním obou manželů. Osud se s šílenou krutostí opakuje. Rozbíhá se vyšetřování...

18.10.2020

Příliš smutný román a na jednoho člověka to je přespříliš ztratit nejprve jedno dítě, pak se z toho zbláznit a po letech , když najde nový smysl života, ztratit dítě druhé. Je to psychické vyčerpání a bezmocnost. Sice dobře napsaný příběh, ale znovu bych do tohoto románu už nešla.

09.03.2020

Pro mě napínavé čtení a první kniha od této autorky.

07.05.2019

Čteno jedním dechem,pěkný román.

22.05.2018

Z románů už jsem asi vyrostla. Líbí se mi, tento byl velmi čtivý, ale přesto až moc naivní. Téma bylo super, jsem fanda detektivek a únos je klasika. Škoda jen, že bylo tak zřejmé, jak vše dopadne.

29.05.2014

Pěkná kniha o únosu dítěte...na konci jsem měla co dělat, abych zadržela slzy. Jinak ale takový lepší průměr. Trochu mi připadalo, že ten soudní proces je moc rozepisován.

17.06.2013

Mnohem lepší, než "Žít ze dne na den". Musím přiznat autorce znalost tužeb a přání žen, ovšem se skutečným jednáním už je to poněkud horší, a v některých momentech zcela mimo realitu. Rozhodně romantické, ale stěží uvěřitelné. Dokáži si například představit slzy na tváři muže prošlého válkou (prostě proto, že má "nervy v kýblu"), ale stěží si dovedu představit hraný, avšak realistický pláč bezcitného obchodníka na který mu všichni skočí. A jak je u této autorky obvyklé, rozuzlení příběhu je zřejmé nejpozději po první třetině. A poslední výtka, tentokrát k překladu. Obávám se, že by překladatelka neprošla pátou třídou. Kupříkladu "zamrzlý jezero" (pro toho, kdo to neví, tak zamrzlé (stř. rod). Podobným výrazivem se to v knize jen hemží a nutno podotknout, že v dialozích hovoří v podstatě stejně služka z Bronxu jako vzdělanec z Oxfordu (to nemyslím zeměpisně).