Strážci zákona
Richard Bachman (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431526/bmid_strazci-zakona-MRD-431526.png
4
425
425
Richard Bachman série
< 5. díl >
Ve Wentworthu v Ohiu panuje horké letní odpoledne a v Topolové ulici je všechno, jak má být. Poslíček s novinami objíždí na kole předplatitele; děti se škorpí na rohu ulice před obchodem; na trávníku před domem Reedových si mládež hází plastovým talířkem; Gary Soderson zapaluje zahradní gril. Jediná věc, která zcela nezapadá do obrazu, je červená dodávka, která vyčkává s běžícím motorem na kopci. Brzy se rozjede a začne masakr. Než na Topolovou ulici padne večer, ocitnou se lidé, kteří přežili, v jiném světě, kde je všechno možné, bez ohledu na to, jak je to děsivé, a kam přijíždějí samozvaní strážci zákona. Jaká síla je přivolala, jak daleko zajdou a jak je možné je zastavit - takové otázky vyvolávají beznaděj... Román Strážci zákona napsal Stephen King pod pseudonymem Richard Bachman a vychází společně s titulem Beznaděj, oba příběhy na sebe volně navazují.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno:
2020
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
The Regulators, 1996
více info...
Přidat komentář
Jedna z mála knih, co mi od SK chyběla v mé knihovně. Nakonec jsem je sehnala obě a ještě k tomu ve skvělém stavu (až na ty peníze). Nevěděla jsem, kterou začít, ale protože Bachmana mám o něco radši než Kinga, sáhla jsem po Strážcích. A byla to skvělá jízda! Miluji, jak se prostřednictvím Kingových knih dokážu přesunout do Ameriky. Tady nechyběla bang-bang akce (kterou většinou moc nemusím), ale skvěle vše zapadalo a vzhledem k rozsahu knihy mě nerušila. Super.
Jako většina románů, které nejsou napsány pod značkou série Temná věž, obstojí i tyto jako dobré samostatné romány, ale až znalost faktu, že je příběh součástí většího cyklu, jim dodá na zajímavosti.
Beznaděj:
Beznaděj je román dvojenec. King zde teorii o dvojencích, známou z Talismanu, uvedl literárně do praxe tím, že k této knize přidal pod Bachmanovým jménem i zrcadlový román Strážci zákona. A aby každý pochopil, že je to vlastně jedno dílo, nechal tyto dva romány, od dvou „rozličných" autorů, vydávat společně. I proto obě knihy v mém seznamu figurují pod jedním číslem a komentář bude u obou stejný.
Čtenáři se namnoze přou, který z románů začít číst první. Myslím, že to není tak důležité jako to, přečíst si je oba. Osobně vycházím z faktu, že Beznaděj vydal King pod svým jménem a Strážce zákona pod pseudonymem. Už to je vodítko. Navíc si myslím, že Beznaděj přímo navazuje na děj v předešlém románu Rose Madder, odkud zavítala Cynthia Smithová a události z minulého románu v cyklu připomíná. Tím je dáno, že Rose Madder a Beznaděj se odehrávají ve stejné realitě. Oproti tomu Strážci zákona jsou příkladem slavné věty: „Jsou i jiné světy“.
Není to ovšem jen fakt existence různých realit, který tento dvojromán spojuje s Velkým cyklem Temná věž. (To už by tam koneckonců patřilo skoro všechno, co King napsal a svým způsobem to tak logicky i je!)
Hlavní záporák v Beznaději je evidentně bytost sídlící v Todesovém prostoru, která přes jakýsi průsak mezi realitami ovlivňuje svět Beznaděje.
Z románů Temné věže už víme, že existuje ušlechtilá řeč, jazyk, kterým se mluvilo v Gileadu a tady se setkáváme s úplným opakem, s jazykem mrtvých, nezformovaných, kterým mluví zvířata ovlivněná přítomností Tekovy mysli, ken-toi, jako první a primitivní zobrazení spojení člověka a zvířete, jež v dokonalejší formě ještě potkáme v dalších románech.
Objevují se zde totemy malých bohů ken-tehy a mluví se o velkých bozích ken-tek. Zdá se, že tyto amulety jsou zlou obdobou dobrých amuletů a dobrých velkých bohů, jako je želva Maturin. S amuletem, či totemem želvy se také ještě setkáme.
A dostáváme se k největšímu čtenářskému problému, k bohu. Nebo k Bohu, jak chcete. Spoustě čtenářů náboženský aspekt Beznaděje vadí. Nevím, jestli to platí obecně, nebo je to jen důsledek naší české „ateistické“ společnosti. Je třeba si ale uvědomit, že celý cyklus s principem Boha operuje, i když většinou vkusněji, než tomu bylo v románu Svědectví, tam to bylo i podle mne přes míru. V Beznaději se Bůh ukazuje jako velký hráč proti antagonistovi Tekovi, velkému bohu z Todesova prostoru. A je to stále ten základní boj, dobro proti zlu, bílá proti černé. A Bílá síla je Kingovským vyjádřením sil dobra, tedy i Boha. Za touto silou putuje Roland k Temné věži, aby díky ní obnovil svět, který se hnul.
King ale víru v Boha podrobuje, nikoliv poprvé, drsné kritice, svým způsobem kritizuje přímo Boha. Je Bůh krutý? Je Bůh láska? Odpověď je na každém z nás.
Osobně mi tento aspekt knihy tentokrát nevadil, jediné, co mě štvalo je fakt, že spoustu důležitých informací jsme se dozvěděli právě od Boha, aniž bychom je čtenářsky zažili. Ale o tom je vlastně celá víra.
Strážci pořádku:
Strážci pořádku jsou Kingovým pokusem o literární vyjádření alternativních či paralelních světů, samozřejmě ve vztahu s románem Beznaděj. Stejní hrdinové, stejný padouch a svým způsobem stejný příběh. A přece je vše tak jiné. Hrdinové z Beznaděje bydlí v jedné ulici v úplně jiném americkém státě a během hodiny a půl se utkají s Tekem, který sem z městečka Beznaděj zavítal. Hrdinové jsou stejní, a přesto jiní a antagonista je na tom podobně. V podstatě jde o westernovou hříčku, která bez napojení na cyklus asi postrádá to, co běžně Kingovi čtenáři vyžadují. Ale tuto knihu také konečně nenapsal King, ale Bachman, že?
Hodně čtenářů si ztěžuje na velký počet postav a s tím související zmatek, a proto také radím číst jako první Beznaděj, která hlavní postavy uvádí do děje postupně a dává vám čas je lépe poznat. Ve Strážcích si je pak jen připomínejte a hned máte v postavách jasno.
Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)
13. Mlha – povídka (Mlha)
14. To
15. Nespavost
16. Rose Madder
17. Beznaděj a Strážci zákona
18. Všechno je definitivní – povídka (Všechno je definitivní)
19. Pytel kostí
20. Sestřičky z Elurie – povídka (Všechno je definitivní)
Hodnotím prísne. Bachman ako úchylné ego SK sa realizoval v plnej miere. A chápem, prečo sa musel odobrať na onen svet. Príbeh strážcov sa odohrá v priebehu jeden a pol hodiny. A to je pre mňa hlavný problém - všetko prebieha príliš rozťahane napriek dynamickému štýlu a expresivite popisov. Stále som mal pocit, že postavy sa pohybujú zaliate v mede, pár krokov cez miestnosť trvá niekoľko strán. Je tu veľa pohľadov do minulosti, veľa pocitov a autoanalýz. Všetkého priveľa. Tek!
Můj poslední Bachmanův román je rozhodně zajímavý a nejbrutálnější počin k vytvořeným postavám v jednom podivném parném odpoledni. Richie se s charaktery nepárá, než některé stačíte poznat, už je válí ve vlastní krvi a kouscích svých já, a to danny rád :-) Pokud má čtenář oba pány načtené pozná, že jednotlivé pilíře příběhu už tu byly ( boy autista, entita ovládající mentální dominaci, oživlé televizní/literární postavy, tajná mozková místa ... ) což ale není na škodu. Výborný začátek a skvělá pasáž v Chřestýši - škoda nedotaženého konce ve smyslu Tekových ambicí na tomto světě ( opravdu jen kopulace s roštěnkou ? ),Doufám, že Beznaděj osvětlí víc o záhadném Tekovi, rutrutrut - 75 %
Nemůžu si pomoci, ale Strážci zákona, jsou pro mě propadák. Bachman, kterého mam rád, se tu mění na něco, co se mi nelíbí!!! Ale ještě jsem nepřečetl Beznaděj, snad se trochu vykompenzuje....ale dám tomu čas :D
Docteno musim uznat ze ze zacatku me kniha bavila, a v pulce sem chtel at uz ji mam za sebou. Moc postav me delalo zmatek se obcas v nich vyznat, pribeh nebyl spatny ale me prisel uz moc pritazeny za vlasy a nebavil. Proste Bachman kteremu furt nemuzu přijít na chuť davam slabé tři a pauzu od Bachmanovych knih. To King je jina liga i kdyz vsichni víme kdo to vlastně napsal ;) pokud Kinga s timto nezacinejte.
King aka Bachman opět nezklamal(i). Jejich dvojromán je prostě paráda. Dokonce jsem si sehnal i filmové zpracování Beznaděj , které natočil Mick Garris. Je to však trochu horší než kniha. Prostě mi tam to "rutrutrutrutrut" chybělo.........
V rámci Kingovej tvorby ide o akýsi experiment. Zápletka je klasicky Kingovská (malá komunita ľudí v konfrontácii s nadprirodzeným zlom), no prevedenie sa zo spisovateľových zabehnutých metód vymyká. Pokiaľ v jeho iných, námetovo príbuzných knihách (Needful Things, Under the Dome) sa do deja dostávame iba pozvoľna, spoznávame postavy a "finálne zúčtovanie" prichádza ako inak až vo finále, Strážci zákona na to idú úplne z opačného konca. Predstavovačka je napriek záplave postav veľmi rýchla a povestný Kingov klimax začína prakticky už na prvých stranách. Vysvetlenia - čo sa to vlastne deje a kto je kto - sú podávané priebežne pomocou flashbackov, denníkov, dopisov, či výstrižkov novín. Dej tak pôsobí ako skladačka, ktorá postupne pred čitateľom do seba zapadá ako puzzle. Má to svoje čaro, no autor sa tak ochudobnil o jednu zo svojich najsilnejších zbraní - silné postavy, ktoré sú budované počas celej knihy. Ústredné duo si vás určite získa a vo finále sa dostavia aj emócie, ale ostatné postavy dostatok priestoru nedostali a preto aj ich konfrontácie niesú ani zďaleka tak pôsobivé ako by mohli byť. Viac ako celok vynikajú niektoré segmenty príbehu, ktoré pôsobia takmer ako samostanté príbehy/poviedky a musím spomenúť fantastickú pasáž opisujúcu prvý kontakt s ústredným "zlom", silno pripomínajúcu Lovecraftovu tvorbu, ba dokonca jednu jeho konkrétnu poviedku (The Transition of Juan Romero). Strážci zákona ako kniha síce fungujú a ponúkajú skvelé momenty, no nemôžem sa zbaviť pocitu, že ak by King zvolil svoj klasický štýl (ikeď to technicky nieje King však ?) , výsledok by bol pôsobivejší. Zvolená forma bol však očividne zámer a ja ho rešpektujem.
Pokud jste ještě nečetli Beznaděj, možná bude lepší začít Strážci. Beznaděj je o to srozumitelnější, že je blíž zdroji zla a s méně postavami; Strážci jsou potom takový šok. A nebo ještě líp - pusťte si rovnou Motokopy...
Prosím,nemáte někdo na prodej Strážce?Budou v dobrých rukou,jen jsem je před léty půjčila a nemůžu je sehnat.Hodně tu píšete že se nelíbí,já to považuju za jednu z nejlepších.Tak třeba byste se knihy zbavili.
Z dvojice knih Beznaděj/Strážci zákona jsem měl Strážce vždycky raději a dodnes nechápu, že se, na rozdíl od Beznaděje, skoro naprosto ztratili ze čtenářského hledáčku a v Kingově tvorbě se stala prakticky nezmiňovanou knihou. Strážci zákona jsou skvěle napsanou knihou, s hodně drsným a v některých místech až nepříjemně ulítlým příběhem, dostatečně šíleným, atmosférickým a nepříjemným, aby dokázal naprosto strhnout. Detailová i částečně zápletková provázanost s Beznadějí (aniž by však úplně v pohodě šlo obě knihy číst naprosto samostatně a v jakémkoliv pořadí) je jen dalším zajímavým detailem této skvělé knihy. Stejně jako výborně promyšlená a graficky zpracovaná forma vyprávění. Prokládaní hlavního příběhu různými dopisy, deníkovými záznamy a úryvky ze scénářů je prostě chuťovka.
Tak se musím přidat na stranu nás zklamaných. Opravdu i já mám pocit, že to je nejhorší kniha nejen od Kinga, ale ze všech co jsem četla.
Děj byl bohužel dost krátký a nedostal příležitost se pořádně rozvinout jako v ,,Beznaději", ale i tak se jedná o slušnou záležitost.
Strážci zákona mě bavili o něco více, než Beznaděj, a to ze dvou hlavních důvodu. Tím prvním je skutečnost, která naopak mnohým vadí, že je to příliš fantaskní. To mě právě hodně bavilo a třeba taková cesta pro pomoc byla podle mě úplně brilantní. Druhou věcí je absence náboženské linie, která je na můj vkus v Beznaději až příliš výrazná.
Sice je Beznaděj lepším příběhem než Strážci zákona, ale hodně záleží, který příběh si přečtete jako první. A já volil nejdříve Beznaděj. Knihy jsem koupil s tím dvojbalením a nikde nebylo napsáno, která je která.
Přiznám se, že Strážci zákona patří k tomu nejhoršímu, co jsem od Kinga (Bachmana) v poslední době četl. Námět je strašlivě zajímavý, o čemž svědčí i první stránky, které navnadí na to, co se bude vlastně dít, nechybí tu typicky kingovské minispoilery a hutná atmosféra. Často je tu znát, že kniha má být jakousi poctou Samu Peckinpahovi a jeho filmům, které svou brutalitou a líčením některých scén Strážce skutečně připomínají. Bohužel postupem času se čtenář začne ztrácet ve velkém množství postav, které jsou více než z poloviny zbytečné, nemají dostatečně rozvinuté osudy a vlastně jsou na Kinga až překvapivě nezajímavé. To, že knihu vydal pod pseudonymem, naprosto chápu, protože jde o román brutální, násilný a bezvýchodný, což je typickým znakem Bachmana. K nejlepším momentům knihy určitě patří osudy tety a autistického chlapce a překvapivě prakticky všechny doplňky klasických kapitol v podobě různých dopisů a deníkových záznamů (výborná pasáž o cestě do opuštěné šachty), kterým nechybí napětí a jsou výborně a výstižně napsány. Jen ty udrží úroveň ve čtivé a nadprůměrné rovině. Nápad s oživením seriálových postav je rozhodně velmi dobrý, jen lehce nevyužitý. BTW - pokud je na některé knize znát, že King byl při její tvorbě na drogách, je to rozhodně tahle. 70%
Asi nejslabší kniha, co jsem od Kinga zatím četl. Námět mi přišel přihlouplý, čtení je místy velmi nezáživné a velké množství nezajímavých postav působí chaoticky. Celkem velké zklamání. Beznaděj je o třídu lepší.
Beznaděj jsem zatím nečetl, ale Strážci zákona mě teda moc nezaujali. První třetina mě málem odradila od dalšího čtení - moc popisů ulice a hlavně příliš mnoho postav (přesně jak píše Faustka). Celý děj knihy se odehrává v několika hodinách (s pár flashbacky), takže je to docela natažené a místy až dost zapletené. Navíc jsem měl celkem problém číst podivné psací písmo, které tvoří deník (což asi není chyba autora). Podruhé už to asi číst nebudu.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Beznadej ma bavila o chlp viac, v tejto bolo na moj vkus prilis vela prestreliek, ale inak opäť napinavy pocin, najviac ma bavili pasaze so Sethom.