Stříbrná zátoka
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/295406/bmid_stribrna-zatoka-BYh-295406.jpg
4
1767
1767
Lisa McCullenová se nikdy nedokázala odpoutat od minulosti. Ale nedotčené pláže a uzavřená komunita obyvatel australského přímořského městečka jí nabízí svobodu a bezpečí, po nichž tolik touží – když už ne pro sebe, tak pro svou desetiletou dcerku Hannah. Jenže pak přijede Mike Dormer, ubytuje se v rozpadajícím se hotýlku legendární lovkyně žraloků a Liziny tety Kathleen a veškerý klid a mír Stříbrné zátoky a vlastně vše, na čem Lise záleží, je rázem v ohrožení. Tenhle navoněný panák z Londýna chce totiž z hotýlku a zálivu, jenž skýtá útočiště velrybám, udělat prosperující turistické letovisko. A i když je to přesně ten typ člověka, kterého by Lisa měla nenávidět, co nevidět začne ohrožovat i Lisino rozhodnutí znovu se nezamilovat do někoho, kdo si to vůbec nezaslouží...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , Ikar (ČR)Originální název:
Silver Bay, 2007
více info...
Přidat komentář
Na knihu jsem se těšila i kvůli tomu, že je napsána spisovatelkou, jež ráda čtu, protože ostatní předešlé knihy mě natolik pohltily, že jsem je ani po dočtení nedokázala odložit, bohužel ale u Stříbrné zátoky tomu tak nebylo. Příběh nebyl špatný, byl vcelku pěkný – klidná zátoka Silver Bay, velryby a delfíni, kdo by se tam nechtěl ocitnout? Jenže mi přišla ze začátku taková ospalá a nezáživná – ostatní knihy pro mě byly natolik čtivé, že jsem neváhala číst dál a dál, ovšem když jsem se ponořila do knihy o pár stránek dál a šlo to, dokázala jsem u ní dlouho vydržet. Trochu nezvyk byly pohledy každého druhého člena v rodině či přátel. Občas mi některý nesedl jako postavy a s radostí jsem uvítala jiný… Mimoto konec se mi líbil ze všeho nejvíc – dojemný, krásný, prostě typický pro Jojo Moyes.
Ze tří knih od Jojo, která jsem četla, tahle sice pěkná, ale nejslabší, proto 4*
Knížka se mi moc líbila, i když se opravdu nedala srovnat s Než jsem Tě poznala. Ale přesto zajímavé téma.
Krásný román, ale už asi nikdy nepředčí žádna její kniha román Než jsem Tě poznala..
Pro mě, je tato kniha od autorky nejslabší. Nemohla jsem se vůbec začíst, až od poslední třetiny knížky, se to pro mě rozjelo a konečně se začalo něco dít. Není to vyložené špatná kniha, příběh je pěkný a především prostředí kde se odehrává, ale čekala jsem od ní daleko víc. Čekala jsem poutavější příběh, jako předchozí dvě knihy od autorky.
Nádherná kniha, po dlouhé době se mi opět stalo, že je mi líto, že kniha skončila. Nejhezčí z třech titulů autorky, které jsou momentálně v češtině (bohužel jen tři...) k mání.
Nejslabší kniha autorky, a to jsem se do ostatních šíleně začetla a pohltily mě. Tato bohužel ne tolik, i když prostředí bylo krásně popsáno a hned bych se do Austrálie rozletěla.
Jak jen to Jojo Moyes dělá, že pokáždé osudy jejích hrdinů doslova prožívám na vlastní kůži? Výborný příběh, australské městečko se svéráznými postavičkami a kouzelnou přírodou...a ten závěr na letišti! Doják na druhou.
Pro mě krásný příběh z úžasného prostředí, úplně jsem cítila slaný mořský vzduch, všechno dokonale popsáno, děj mě vtáhnul, moc hezké.
Kdyby bylo možné ohodnotit knihu milionem hvězdiček, rozhodně bych je této knize dala.. Po přečtených komentářích jsem si říkala, že to asi bude slabší dílo této autorky.. ale opak je pravdou.. Pro mě stejně silný příběh jako u předchozích dvou knih, které jsem přečetla.. Pro mě je Jojo Moyes tou nej autorkou..
Nádherný příběh, okouzlující prostředí - čteno jedním dechem - jojo velmi povedené :-)
Né, že by se mi kniha nelíbila, byla opravdu jiná, ale hrozně těžko jsem se prokousávala první polovinou a trochu jsem měla problém s postavami. Nevadí mi střídání postav po kapitolách, ale nějak jsem se v nich ztrácela. Jinak příběh sám osobě pěkný, ale celkově pro mě slabší.
Musím říct, že všechny knihy od Jojo Moyes jsem zhltla jedním dechem, až i na spánek jsem mezi stránkami zapomínala. Než jsem tě poznala mi zlomila srdce....
Ale nevím, tahle kniha je prostě jiná, jako by jí ani nepsala Jojo Moyes.
Jsem vášnivá knihomolka a ještě se mi nikdy nestalo, že bych nějakou knihu nedočetla, ale tentokrát jsem měla namále. V první polovině knihy jsem knížku asi třikrát odložila, ale nakonec jsem se dokopala k tomu, že jsem jí dočetla.
Přes úvodní rozpaky (asi 150 stran) jsem se přece jen začetla a druhá polovina knihy se četla sama.
Asi nejvíce mi vadilo, že kapitoly vyprávěli různé postavy. A bohužel mi přišlo, že nejméně prostoru v nich dostala Lisa, která v sobě skrývá nejvíce bolesti a tajemství.Hodně málo jsme se doslechly o jejich pocitech, o její bolesti o citech k Nickovi.... většinou to bylo zprostředkovaně přes jinou postavu. Zato do Hanny a Nicka jsem se zamilovala hned, ty nám své emoce, myšlenky, bolesti předkládali na stříbrném podnose...
Nemohu se dočkat další její knihy...
Ze začátku mě knížka moc nenadchla, přišla mi zbytečně popisná a chvílemi mě i nudila. Postupně se to však zlomilo a začal se z toho klubat hezký příběh. Knížka mě však opravdu dostala až ve chvíli, kdy vyšel najevo příběh Lisy a Hanny. To celé dějové linii přidalo opravdu na váze. Konec byl takový... no, řekněme, že milovníci velkých happy endů si zde přijdou na své. :) Na mě působil asi až moc pohádkově a v průběhu děje mě i napadlo, že by to tak dost možná mohlo dopadnout.
Velké plus dávám za prostředí, ve kterém se příběh odehrává. V hlavě jsem si dokázala vykreslit každičký detail toho překrásného místa. :)
Trvalo mi nějakou dobu, než mě kniha vtáhla do děje. Četla jsem od autorky už lepší knihy. Když se člověk prokouše začátkem a zorientuje se v postavách, tak se začte. Nakonec jsem se od knihy nemohla odtrhnout, i když konec byl na můj vkus až moc překotný.
Ze začátku jsem byla z knížky trošku rozpolcená, každá kapitola (ne nějak dlouhá) je vyprávění jiné osoby a až postupem času se v tom člověk začal orientovat a zjišťovat (spíš pamatovat tedy), jak jsou postavy spjaté. Hned po zapatování si, kdo je kdo, mě ale knížka uchvátila a přečetla jsem jí během dvou dnů. Očekávala jsem tedy chvilku trošku jiný konec, takže pro mě byl malinko překvapující:-) První knížka od této autorky a určitě si budu chtít přečíst další.
Všem nadšeným se omlouvám, ale pro mě to byl Doktor Hollywood, pixarovský Cars a všechny tomu podobné příběhy. Aneb jak napravit zkaženého (ale ne až tak moc zkaženého!) velkoměšťáka.
Bez nápadu, příliš zdlouhavé, nijak zvlášť vykreslené postavy. Černo-bílé vnímání světa.
Tahle kniha měla neuvěřitelnou atmosféru. Když jsem ji četla, jako bych tam byla, v městečku Silver Bay, jako bych sama jela na Izmaelovi a pozorovala velryby. Jako bych cítila vítr ve vlasech a slanou vůni moře. Byl to krásný zážitek a ten dobrý konec jsem si opravdu vychutnala.
Štítky knihy
Austrálie láska společenské romány velryby
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Není to špatná knížka, ale rozhodně mi nevyrazila dech jako Než jsem tě poznala. Bohužel hlavní postavy mi nebyly moc sympatické a knížka mě ani příběhově moc nechytla. Toto je můj osobní názor a nechci říkat že je kniha špatná. Jsem ráda že jsem ji dočetla, ale vzpomínat na ni nebudu.