Stříbrná židle
C. S. Lewis (p)
Letopisy Narnie série
< 4. díl >
Je spousta dveří, ale pouze jedny vedou do jiného světa. Projděte s námi do země zázraků a kouzel - do Narnie! Najděte společně s Jillem a Eustacem syna krále Kaspiana, který zmizel při pátrání po vrahovi své matky. Času je málo, Aslanova znamení se dají snadno přehlédnout a v podzemí číhají nebezpečné nástrahy. Jedno z největších a nejnamáhavějších dobrodružství právě začíná. Nenechte si ujít Letopisy Narnie, fantasy bestseller, který nadchl miliony čtenářů po celém světě.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2023 , Fragment (ČR)Originální název:
The Silver Chair, 1953
více info...
Přidat komentář
Nevím jestli je série tak nudná nebo nezajímavá. Nápad s Narinií se mi strašně líbí, ale podle mě by šlo z příběhu dostat víc. Celé bych to volila pro děti, ale na konci kdy se děti mlátí bičíkem... no nevím. Asi spolu s dílem Kůň a jeho chlapec se mi líbil nejvíc. Má trochu příběh a není tak dětinský. Pěkné zakončení, ale už se těším až budu mít sérii za sebou..
Bohužel jsem teď dal tři hvězdičky Cestě k mrazu od J. Ortena, která se mi fakt nelíbila, takže je to zavádějící, že dávám jen tři samotnému Lewisovi, ale čtyři fakt dát nemůžu... Nepochybně za to z velké části může překlad, který je, odpusťte, prostě mizerný, ale jsou tam místa, která podle mě překladatelka ovlivnit nemohla a stejně jsou neobratně vyjádřena (ale jestli jsou taková všechna - tak dobře to nedokážu posoudit - tak se překladatelce omlouvám).
Kromě toho je ale příběh pěkný a myšlenky moudré, prostě Lewis, jak ho známe. Kdybych měl hodnotit jen myšlenky, měl by možná i těch pět hvězdiček. Jen ta forma se tentokrát nepodařila...
Kniha se mi líbila nejvíc z celé série spolu s Kůň a chlapec. Moc se mi líbila zápletka. Trošku mě zklamalo, že C.S.Lewis mi moc nepopsal charakter postav, ale to není moc jeho specialita. Moc se mi líbil konec.
Tahle kniha se mi strašně líbila, chtěla bych, aby bylo více dílů Narnie. Hodně dobře se mi to čte. Když jsem byla asi v půlce, tak jsem se od knihy nemohla odtrhnout, prostě to nešlo. Hned už se vrhám na další napínavý díl!
Tento díl se mi ze série líbil nejméně - nějak jsem se do něj neponořila a táhl se mi.
Podruhé jsem na něj byla asi lépe nastavená - líbil se mi a Čvachetka nejvíc :-)
Krásná a velice čtivá série. která mne, na základce, bohužel neoslovila natolik, jako ostatní fantasy. Nicméně, teď, když vím i křesťanské pozadí, hodlám jí dát novou šanci.
Další příběh ze série Letopisů Narnie, tentokrát úplně bez první čtveřice hrdinů. Jill a Eustace mi nevadili, ale třeba Edmund s Lucinkou by byli lepší. Ráda bych se někdy dozvěděla, proč se vlastně někdo může opakovaně vrátit do Narnie a jiný už ne? Chtěla bych zjistit, na čem to závisí.
Co se týče Čvachetky, docela hodně jsem si ho oblíbila. Taková věčně pesimistická postava co ale v nebezpečí ví, co udělat. I když si myslím, že to správné chování na obry bylo trochu zprvu způsobeno tou opilostí. A jak na konci poznamenal: ,,Ale určitě tady bezpečně umřeme hlady." z toho jsem prostě nemohla.
Na konci bylo dál komické, když Kaspian omládl a podíval se do našeho světa. A paní ředitelka pak putovala a putovala, až se dostala na to nejvýhodnější místo. Do parlamentu.
Přijde mi takové zvláštní, když jsou tam popisovány osoby o tolik starší než si je pamatuji. Ale co naplat, v Narnii prostě běží čas jinak.
Příběh je pěkný. Nenadchne, neurazí.
Ačkoliv mám narnijské příběhy ráda, neskutečně mi vadí střídání hlavních hrdinů. Jsem čtenář, co se k hlavním postavám, jsou-li sympatické, upne a nechce je pustit, především pokud jde o knižní série. Lucinku, Edmunda, Zuzanu a Petra jsem si oblíbila, ale v tomhle díle už (a opět) nepotkáme žádného z nich. Místo toho tu máme Eustace a Jill, při čemž mi sympatický nebyl ani jeden z nich. Byla bych mnohem raději, kdyby se celá knižní série motala pouze okolo oné ikonické čtveřice sourozenců.
Jsem si však jistá, že tohle ne tak milé hodnocení je z části i má vina. Kdybych byla bývala četla tuto knihu a vůbec celou sérii jako dítě, zřejmě bych si ji oblíbila více. Co už.
Po knize jsem po letech opět sáhla. Jako malá jsem ji zbožňovala a považovala ji za nejlepší díl celé série. Teď bohužel nemůžu přijít na to, co mě natolik oslovilo.
Mám za sebou mnohé zkušenosti a jsem obohacena o hromadu jiných knih, proto nyní ve Stříbrné židli vidím tolik nedotažených věcí.
Např dobrodružství. Dřív jsem ho v tomto díle milovala, teď mi připadá takové holé a nedotažené.
Bitva s hadem. Za vteřinu je po všem. Proč?
Kniha šla napsat mnohem lépe. A po těch letech mi přijde tak nějak nejméně Narnijská. Přesto je ale krásná a navždy ji budu považovat za jednu z nejlepších knih mého dětství.
(A Čvachetka a gnómové jsou prostě dokonalí.)
Kniha se mi četla velmi dobře. Narnie mě už po šesté příjemně překvapila a nerada jsem se s knihou loučila. U konce knihy jsem se i rozbrečela :( Tak a teď už jen poslední díl... :/ :)
Spousta krásných vtipně popsaných průhledů ze světa Bible. Vše jako fantazy, ale úžasné! A vyznání se čtyř hlavních hrdinů v říši pod zemí bylo pro mne jedním z vrcholů knihy...
Štítky knihy
křesťanství zfilmováno fantasy pro děti dobrodružství rozhlasové zpracování fantasy mluvící zvířata
Autorovy další knížky
1991 | Lev, čarodějnice a skříň |
2008 | Rady zkušeného ďábla |
1993 | Čarodějův synovec |
1992 | Princ Kaspian |
1993 | Poslední bitva |
Příběh i postavy byli moc hezké, nicméně na Kůň a jeho chlapec a Plavbu Jitřního poutníky to nemá. Příjemná pohádka. Už se těším na poslední díl :)