Strieborná cesta
Stina Jackson
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/436594/bmid_strieborna-cesta-98J-436594.jpg
4
778
778
Aj tá najtemnejšia cesta sa raz skončí. Pred tromi rokmi sa stratila Lelleho dcéra v odľahlej časti severného Švédska. Lelle strávil tri nasledujúce letá jazdiac po Striebornej ceste pod polnočným slnkom, zúfalo hľadajúc stratenú dcéru, seba samého a spasenie. Medzitým do mesta prichádza sedemnásťročná Meja s nádejou na nový začiatok. Je v rovnakom veku, ako bola Lelleho dcéra, dievča na prahu dospelosti. Aj na Meju striehnu na tomto izolovanom mieste temné nebezpečenstvá. Keď pomaly prichádza jeseň, životné osudy Meje a Lelleho sa pretnú takým desivým a tragickým spôsobom, aký si ani jeden z nich nevedel predstaviť.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2020 , LindeniOriginální název:
Silvervägen, 2018
více info...
Přidat komentář
Četla se dobře, ale jinak je to spíš zklamání. Průměrná ponurá detektivka, napětí prakticky nulové a rozuzlení budete tušit už tak od půlky knihy.
Dobré, seversky ponuré, dvě dějové linky, otec neúnavně hledající několik let ztracenou dceru, a mladá dívka hledající domov a lásku, kterou nikdy neměla a díky tomu se dostane do zvláštní rodiny žijící v izolaci od společnosti i pokroku.Zápletka zajímavá, určitě stojí za přečtení.
Ma prvni severska detektivka. Jsem rada, ze Stribrna cesta je prvni, protoze se po jejim precteni, tesim na dalsi a dalsi knihy ze Skandinavie. Za mne palec nahoru:-)
Jedna kniha a v ní dva příběhy. Příběh otce, který hledá dceru mě nebavil a bylo to na můj vkus prostě zdlouhavé. Příběh o Meji byl o něco lepší, ale závěr celé knihy byl dost průměrný a rozuzlení už většina z nás tady buď četla v jiných knihách, nebo viděla ve filmu..nic co by mě zarazilo do křesla.
Do pulky knihy mi to prislo porad to same dokola, uz jsem mela tendence knihu odlozit, ale nakonec se ctenar zacte a neda se od ni odtrhnout. Mirne predvidatelne, ale za precteni stala.
Nádherné a trpělivé popisy krajiny i zoufalé chování hlavních postav, ze kterého je ale stále cítit naděje. Za mě opravdu perfektní kniha. Thriller nemusí být nutně narvaný psycho manželkami nebo bohatými manžely, násilím ani krveprolitím. Thriller může být i takovýhle. Krásný avšak bolestný.
Nějak jsem v příběhu něco postrådala,snaha Leleho najīt dceru,nicméně jeho hledání je omezeno na výpravy a sebedestrukci,Meja,která hledá sama sebe místo k zakořeněnī,ale ani tady autorka nepīše nic podrobněji o Mejině minulosti.A jedna podivnå rodina.Ani o ünosu,unesenených se autorka moc nerozepisuje,jako by vezněnī dīvek vlastně nebylo tak hrozná věc.Kniha mi přījde nedovařenå,dočteno abych věděla,že předpoklad je správný.
Autorka se rozhodla čtenáře zaujmout dvěma liniemi příběhu. V jedné sledujeme Lelleho a jeho pátrání po ztracené dceři a ve druhé dospívající Maju a její začleňování se v novém kraji a vesnici. Jakkoli jsou obě dějové linky odlišné, skvěle fungují pro udržení čtenářovy pozornosti. Autorčino vyprávění je spíše ponuré a co se tempa týče, pomalejší, ale je napsáno takovým stylem, že nutí číst dál a otáčet stránku za stránkou. Obě dějové linky jsou opředeny tajemstvím, v jednom případě dokonce nevíte, zda věřit vypravěči či nikoli. Jak spolu tyto dějové linky souvisejí? A souvisejí vůbec spolu? To se dozvíte, když si tento zajímavý skandinávský román s prvky thrilleru přečtete :-)
Čtené jedním dechem a tohle rozuzlení téhle knihy bylo velmi smutné a nečekane.
Poslouchala jsem audioknihu,příběh je dobrý ,zajímavé popisy přírody i hlavních hrdinů,ale je to celé pošmourné a zdlouhavé.
Výjimečně mě víc zaujala dějová linka adolescentní dívky, než dospělého muže. Jeho příběh se v první části dost táhl. Také jsem od správně odtušila, kdo je pachatel, ovšem to zážitek ze čtení nekazilo.
Mrazivě vykreslené prostředí severu, první část se vlekla, pak už jsem nemohla knihu odložit, na konci i slza ukápla, pro mě taková oddechovka, žádný wau! Se nekonalo
Kniha, která rozhodně předčila mé očekávání! Veliká reklama výjimečně nezklamala a kniha se četla sama. Doporučuji!
Vůbec to nebylo špatné. Zajímavá zápletka, vykreslené ponuré místo severské samoty, otec hledající své dítě..Četlo se velmi dobře.
Výborný netradiční debut. Melancholický, temný i tajemný, vystačí si s několika postavami, jejichž psychologie je dokonale propracovaná. Příběh zoufalého otce, který už třetí rok hledá svou ztracenou dceru.
Kniha nenudila, i když zpočátku se tam toho moc neděje, ale postupně děj vygraduje do dramatického závěru.
* ubírám za tu ponurost a beznaděj, která prostupuje celým příběhem. Docela depresivní čtení. Ale nálepka bestseller je tady oprávněná!
Moc povedená prvotina ! Ono se to vlastně ze začátku tváří tak nějak nemastně neslaně, ale ta hutná severská ponurost, to skryté zlo, tam začnete po pár stránkách vnímat. A s ním i krásně gradované napětí a strach.
Málo aktérů příběhu, výborně vykreslené postavy, čtivost a až deprimující, skvěle vystižená atmosféra, to jsou předností tohoto příběhu. Závěr asi až tolik nepřekvapí, ale je výborně napsaný.
I když jsem od této knihy čekala více ,tak i přes to jí dávám plný počet hvězdiček. Za dva dny přečtená, protože jsem chtěla vědět jak to dopadne ,kniha má velice překvapivý konec. Četla se mi velice dobře. doporučuji
Štítky knihy
prvotina švédská literatura Švédsko únosy thrillery pro ženy
Začíst se do téhle knížky, to je jak schovat se pod páchnoucí navlhlou deku a těšit se, že si tou bezva činností zpříjemníte večer. Dolehne na vás tíha cizích traumat, a to ve dvou paralelách. Budete sledovat otce, co zoufale osamocen hledá svou ztracenou dceru, a pak dívku bydlící opodál, která se snaží vypořádat s osudem, který jí vybrala její nemocná matka. Tyhle dva oddělené příběhy si jedou ve vlastních kolejích a nejsou napsané úplně zle. Mrazí vás a vtáhnou, to ano. Ale nedají se strávit. Když už se odprostíte od toho, jaké téma knížka nabízí (dobře, skandinávský thriller, nic k nedělní kávě), a přesvědčíte se, že chcete vědět, co se stalo, týrá vás autorka zákeřným opakováním popisu tří základních činností: kouření cigaret, pití kávy a odhánění komárů.
Prvních sto stran knížky její postavy dělají něco z toho NEUSTÁLE. A tím myslím na KAŽDÉ stránce. Já osobně jsem sklouzla k tomu, že jsem zhruba po prvních třech kapitolách pročítala text s modlidbou na rtech a přáním, abych si už nemusela číst o tom, že někdo:
-kouřil (strana 13, první věta celé knížky)
-si zapálil další cigaretu (strana 13, první odstavec)
-mu došly cigarety (strana 13,poslední odstavec)
- že kouří jednu cigaretu za druhou (strana 14, horní odstavec)
-koupil si další krabičku lehkých marlborek (strana 14, odstavec níž)
-otevřel si novou krabičku cigaret (strana 14 dole)
-vykouřil jedenadvacet cigaret (strana 15)
-odklepl cigaretu z okna a vyfoukl kouř. (strana 15)
-si zapálila cigaretu a vyrazila (strana 16)
- má v ústech žvýkací tabák (strana 16)
-strčil si do pusy další cigaretu (18)
-kouřila a měla na sobě neznámou flanelovou košili (20)
-podala Meje cigarety (21)...vzala si cigaretu...potáhla z cigarety...(stále strana 21, věty v různých odstavcích).
A takhle se to táhlo a táhlo a táhlo, jak ten cigaretovej čmoud. Hnus. Nikdy předtím jsem nečetla knížku, ve které by popis jedné činnosti zabral tolik místa v textu. Se zadostiučiněním jsem se s knihou po 100 stranách rozloučila, udělila jednu hvězdu a oddechla si, že to mám za sebou. Ale pak mi to nedalo a dočetla jsem. Od druhé půlky chytne vyprávění spád, ubyde vět o cigaretách (i když obsedantně kompulzivní potřeba, činnosti kuřáků neustále zmiňovat, je nejspíše autorčiným prokletím) a vše to vygraduje docela zajímavým finále. Hvězdná bída v mém hodnocení nechť autorce poslouží jako varování, že opírat se o cigaretové berličky, coby spolehlivou vatovou výplň děje a sázku na ponurou atmosféru, se nevyplatí.