Stromy
Bruno P. Kremer
Obrazové atlasy s farebnými fotografiami, vernými kresbami a podrobnými registrami. 472 detailných farebných fotografií všetkých opísaných stromov, 200 kresieb na uľahčenie určovania, výklad morfológie, anatomickej stavby a fyziologických vlastností stromov, náčrt hospodárskeho významu lesov a ich ochrany, register slovenských a latinských názvov stromov.... celý text
Literatura naučná Příroda, zvířata
Vydáno: 1995 , Ikar (SK)Originální název:
Bäume, 1984
více info...
Přidat komentář
Věděli jste, že se stromy dělí na listnaté a jehličnaté? Nic si z toho nedělejte, já taky ne a to jsem zahradník násadou od přišláplých hrábí nejmíň na třikrát pasovaný.
Ale vážně, Ikarova edice Průvodců přírodou je dosud nepřekonaným vzorem polních určovacích klíčů a současně výstavní ukázkou skopčácké mentality. Pořádně, přehledně a systematicky. Na první dobrou by si jeden řekl, že se jména viníka vaší neznalosti nejsnáze dopátráte skrzevá uspořádání listoví, tvaru samotných listů a struktury borky. Vzhledem k tvárnosti jen takové čeledi bukovitých však Ikar moudře určil výchozím bodem květenství a plody. Velmi nadstandartní je detailní, relativně štědře velkoformátové zobrazení výše uvedených atributů; jinde jsou květy/plody/listy/.../ kolikrát zachyceny nedbale, velmi umělecky z dáli, či dokonce vůbec. Nechápu.
Slovní popis vzhledu, ročního cyklu, výskytu, užitnosti atd. je navíc často doplněn rozličnými zajímavostmi díky nimž jsem si průvodce bez valného přemáhání pročetl jen tak od stolu. Viz. např. Ořešák královský; "botanicky přesně vzato nejde v případě lahodných semen o ořechy, nýbrž o pecky peckovic a v nich ukryté laločnaté dělohy"...šach mat, vegani!
Pro čechoslováky a obdobný póvl je pak také dobré vědět, že dík blízké lokalizaci originálního tisku odpovídá zastoupení zde vybraných druhů houštinám krajiny naší..neztratíte se s ním ale ani v Chorvatsku; dotek středozemí je tu též.
5 ***** s olivovou ratolestí
PS: mé top stromy jsou, v tomto pořadí - borovice, bříza, dub
Je to základní literatura pro poznávání dřevin. Díky formátu a prezentovanému způsobu dřevin je vhodná pro cesty do přírody. Mnoho věcí je pominuto, nebo není zobrazeno, ale vzhledem k formátu a rozsahu to nelze ani očekávat.
Nápaditá encyklopedie, která potěší svou odborností i rychlým přehledem listnatých a jehličnatých stromů u nás přirozeně se vyskytujících anebo zavlečených. I když dílo je přeloženo z německého originálu, text je dobře pochopitelný. Pro mne jako laika upoutalo fotografické i kresebné znázornění plodů a listů. Kniha se může použít k rozpoznávání stromů, je malá a skladná, takže ji turista nebo člověk, který vyrazí na procházku zasune do náprsní kapsy kabátu.
Autorovy další knížky
2006 | Stromy |
1998 | Lišejníky, mechorosty, kapraďorosty |
2009 | Unese mravenec nosorožce? |
2011 | Proč je šlehačka tuhá? |
2013 | Mikroskop zcela jednoduše |
(SPOILER) Ozdoba každé domácí knihovny. Pozor na ptačí zob, stálo zelený keř, ale plody jedovaté.
Možno sehnat v bazaru. Moc pěkné fotografie i popis rostlin.