Stručné odpovědi na velké otázky
Stephen William Hawking
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/457394/bmid_strucne-odpovedi-na-velke-otazky-hVH-457394.jpg
4
81
81
Hawking ve své poslední publikované knize určené širokému okruhu čtenářů zkoumá řadu z největších záhad vesmíru, i potenciální problémy, kterým čelí nebo může čelit lidstvo na naší domovské planetě. Kniha je rozdělena do čtyř oddílů s názvy „Proč jsme tady?“, „Přežijeme?“, „Zachrání nás technologie, anebo zničí?“ a „Jak zajistit, aby se nám dařilo dobře?“ a zvažuje se v ní desítka „velkých otázek“ – Existuje Bůh? Jak to všechno začalo? Co je uvnitř černé díry? Dokážeme předvídat budoucnost? Je možné cestovat v čase? Přežijeme na planetě Zemi? Existuje ve vesmíru inteligentní život? Měli bychom vesmír kolonizovat? Může nás umělá inteligence přechytračit? Jak utváříme budoucnost? V textu autor rozebírá mnohé obtíže, které mohou lidstvo ohrozit – například klimatická změna, jaderná válka, rozvoj umělé inteligence, genetické modifikace člověka či střetnutí Země s asteroidem –, a prosazuje názor, že důležitou úlohu při řešení problémů na planetě Zemi sehraje věda.... celý text
Vesmír Záhady Přírodní vědy
Vydáno: 2021 , Argo , DokořánOriginální název:
Brief Answers to the Big Questions, 2018
více info...
Přidat komentář
Fyzikální témata jsou pro mne zajímavá, nicméně někdy poněkud náročnější. Lze s nimi snad jen souhlasit a nějak si to přebrat. Se společenskými tématy by se jeden občas rád zapojil do diskuze. SH byl velmi inteligentní a poslouchat jeho úvahy je prostě radost a úplná lázeň, i když s nimi třeba čtenář / posluchač nemusí nutně souznít. Knihu prostupuje mj. ohromný optimismus SH a jeho víra ve vzdělání, vědu a lidstvo. Nějak to dodává naději, že všechny ty "velké otázky" budou uspokojivě zodpovězeny a problémy vyřešeny.
Slyšeno jako audiokniha, Zbyšek Horák (interpret) je dokonylý.
První část mi sedla více, dozvěděla jsem se něco o černých dírách, vzniku vesmíru a kvantové mechanice srozumitelnou formou. Druhá část už tak zajímavá nebyla, obsahuje Hawkingovy názory na dnešní svět a jeho vyhlídky, které mi často přišly zvláštně naivní. Například vyřešit hrozbu nukleární války, nadměrné využití zdrojů, přelidnění na zemi osidlováním druhých planet, nepovažuji za moudré. Z úcty k autorovi dávám 5 hvězd.
Viac než výklady rôznych teórií boli zaujímavé jednotlivé prognózy, akými smermi sa ľudstvo bude/malo by uberať. Narozdiel od Harariho fantasmagórií sú to úvahy triezve, striktne rozumovo poňaté, a hlavne, navzdory rôznym súčasným nepekným vyhliadkam, povzbudzujúce a inšpirujúce. Hlavným posolstvom je osveta a vedenie mladej generácie viac smerom “vonku, ako kontrast voči spiatočníckemu, hlúpemu a nebezpečnému vedeniu všetkých Ficov, Orbánov, Trumpov a im podobných.
Řekla bych, že je kniha o něco méně náročná a čtivější, než Stručná historie času, ale informacemi stejně nabitá. Zajímavý vědecký nadhled na problémy dnešní doby, opět si odnáším spoustu hodnotných poznatků.
Důstojné rozloučení velkého fyzika a popularizátora vědy plné zajímavých myšlenek i otázek.
Zajímavá a krásná kniha pro nadšence do vesmíru, obzvlášť ještě pro ty, kdo chtějí lépe a blíže porozumět Hawkingovu uvažování a poznat jeho názory, i když lze předpokládat, že kniha byla spíše sepsána na základě znalostí jeho postojů, než přímo Hawkingem slovo od slova osobně, protože v závěru svého života, kdy kniha vznikala, se rapidně zhoršila rychlost jeho psaní (což nemíním jako kritiku, ostatně i Stručnou historii času do velké míry psali jeho studenti). V každém případě jsou v knize nastoleny velmi zajímavé otázky, protože na ně ve vědeckých kruzích neexistuje konsenzus, čímž je tedy zaručena čtivost, kdy nás zajímá, jak odpovědi na tyto otázky viděl Hawking. I když se nejedná cíleně o popularizační knihu jako u Stručné historie času, lze se tu dozvědět stále velmi mnoho faktů a důležitých pojmů. Některá témata (jako AI, život ve vesmíru, kolonizace vesmíru apod.) v mých očích lépe zpracovali jiní autoři (např. Kaku), ale v této knize jsou témata zpracována také velmi slušně. Určitě můžu knihu doporučit.
Mně tahle knížka spíš přinesla další otázky než odpovědi. A to je dobře. Čtenář si ovšem musí uvědomit, že Hawkinga může brát jako autoritu u fyziky a hlavně kosmologie. Pokud jde o genetiku, klima, umělou inteligenci a vše ostatní, do čeho se pouští, jsou to velmi zajímavé a inspirující názory velmi inteligentního, vlastně geniálního, velmi poučeného a vzdělaného a informovaného, ale přece jen laika. Je to zkrátka něco zcela jiného než např. Stručná historie času, ale za přečtení to určitě stojí.
Kniha spise pro filosoficka zamysleni nez pro nejnovejsi popis reality. Obsahuje predevsim uvahy o tom, co by, kdyby to co nezname bylo takove a takove.
(SPOILER) "Podle některých teorií je vesmír, který známe, jen čtyřrozměrným povrchem deseti či jedenáctidimenzionálního prostoru. Jistou představu o tom můžeme získat zhlédnutím filmu Interstellar. Tyto vyšší dimenze bychom nemohli vidět, protože světlo se v nich nemůže šířit; šíří se pouze v našem čtyřrozměrném vesmíru. Gravitace by však vyšší dimenze nepochybně ovlivnila a byla by mnohem silnější než v našem vesmíru. To by pak usnadnilo vytvoření malé černé díry ve vyšších dimenzích."
Když jsem knihu četl neuvědomil jsem si, že byla psaná těsně před Hawkingovým úmrtím. Tím pádem obsahuje celkem aktuální poznatky. Líbí se mi, jak si Hawking do samého konce zachoval svěží rozum a neotřelé názory na aktuální dění. Poznatky jsou podané, jak je autorovi vlastní spíš srozumitelnou jednoduchou formou. Kniha je strukturovaná formou otázka / odpověd na rozdílná témata. Celkově můžu doporučit.
No, myslím, že polovině obsahu jsem stejně nerozuměla, můj mozek to prostě nepobere... Ale knihu jsem si užila, člověk se u toho cítí tak nějak hned menší a uvědomí si, jak je ten náš vesmír a náš život velkolepý.
velké zklamání, kniha je spíše nakladatelský chyták, jak vytřískat z Hawkingova jména, které stále ještě dobře prodává, ještě víc, dokud to jde; jednotlivé kapitoly působí spíš jako osnovy, rozpracované teze, nebo jako resumé k danému tématu, neobsahují žádné nové poznatky, jsou velice jednoduché a výrazně popularizační, některé působí jako esejistický sloupek nebo zamyšlení, jiné se zdají nedokončené; text sám je velmi krátký a pro knihu v pevných deskách je tedy náležitě nafouknut velkým písmem a mnoha vakáty a doplněn zbytečnými doprovodnými a referenčními texty, které víceméně opakují znovu to samé; redakční úprava je velmi nedbalá, ne-li žádná: na několika různých místech se dokonce opakují tytéž odstavce výkladu + česká mutace má navíc ke všemu ještě opravdu mizernou korekturu
Výzva 2021. V případě velkého Stephena Hawkinga jde patrně o malý úlet ihned v názvu knihy - čekejte od něj vše, co se čekat dá, tedy kromě stručných odpovědí. Nevím jak to vše začalo, ani jak to skončí (a zda vůbec budeme mít někdy nějakou jistotu), jaká bude naše budoucnost, či jak bude vypadat lidstvo za tisíc let (bude-li vůbec existovat), a o ostatních velkých odpovědích vyvolávající ještě větší otázky taky není nouze.
Zkrátka vše je v knize naservírováno tak, jak to máme (či jsme měli) od tohoto převelice moudrého pána rádi. Slovy klasika: můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat... :-)
Výběr z článků a interview fyzika, který bývá označován za „největšího“ po Einsteinovi, na řadu témat, o která se zajímá veřejnost v souvislosti s vědou. A to témat, která mnohdy samotnou vědu přesahují – třeba do oblasti filozofie (nebo jakési futurologie). Zde samozřejmě není ani velký fyzik už žádnou absolutní autoritou. Odporovat mu v názorech na černé díry může sotva pár lidí na celé Zemi, nesouhlasit s jeho názory mimo vlastní fyziku a kosmologii může každý čtenář, který se o problém zajímá a četl a zná i jiné, mnohdy fundovanější názory. Přesto je zajímavé si jeho názory přečíst, i když pro toho, kdo už nějakou knihu Stephena Hawkinga četl, nepřináší tato kniha nic nového. Jen jsou zde Hawkingovy názory na široké spektrum otázek uspořádány do jedné knihy.
Hawking se samozřejmě v životě také mýlil – například kdysi podlehl euforii (a nebyl sám) z toho, že doslova co nevidět (uváděla se i data jako "do roku 2000") budeme mít „teorii všeho“, která úplně objasní fungování a sjednotí veškeré dosavadní zákony vesmíru. Dnes, přes neobyčejný pokrok ve fyzice (a kosmologii), přes nové, někdy až fantastické teorie i objevy, nejsme této teorii všeho pravděpodobně o nic blíže. Poněkud zvláštní je Hawkingovo chápání vztahu vědy (jako experimentální discipliny) a víry (jako něčeho zcela mimo experimentální ověření). Proto píše-li Hawking, že se snaží (snažil) fyzikou stanovit možné meze Boha (či ho nějak předefinovat !, otázka Boha je pro něj „oprávněným předmětem vědeckého (sic!) bádání“), je to sice zajímavé povídání, ale nic víc než povídání, nemůže mít žádný vědecký smysl a filozof Hawking věru není. V kapitole o (ne)exitenci Boha Hawkingovi neoponuje nebo na něho nenaléhá dotěrnými otázkami třeba nějaký Hoit (autor knihy rozhovorů s vědci a filozofy „Proč existuje svět?“), Hawking vysvětluje ty své názory, které vysvětlit chce (nebo umí ?). Takže mu nikdo nepoloží otázku, jak mohl vesmír, dle Hawkinga přísně řízený „stálými a neměnnými“ (podle H.) zákony od svého počátku, po celou dobu své dosavadní existence a i v budoucnosti, nastartovat (ať to bylo jakkoliv) současně se vznikem těchto zákonů, předepisujících už tento start. Čili zda zde (ne)byla (nemusela být) nějaká informace přece jen o něco dříve, než to vše začalo, a kde tedy tato informace byla, když nebylo nic. Stvořitel podle Hawkinga nemohl být, neboť nebyl čas, v němž by mohl existovat, zato ty zákony, určující vývoj vesmíru od „momentu jeho vzniku“ zřejmě ano … Zde zmíněný Hoit vymáčkl z jiného vynikajícího fyzika, Ukrajince Alexandra Vilenkina (dnes ovšem v USA) přiznání: „Jestli chcete, můžete tvrdit, že jsou (ty zákony) v Boží mysli“….. Tak daleko Hawking nejde, takové „definice“ Boha se neodváží, tím se prostě raději nezabývá. Jistě dobře a názorně, pro laiky, je v knize vysvětlen pojem „záporná energie“ nebo třeba Casimirův jev. Jsou zde ovšem i některé názory, dnes už nepřijímané jednoznačně. Například Hawking píše o tom, že v okamžiku vzniku (v Planckově času?) byl vesmír menší než jádro atomu („vím, že vesmír byl kdysi velmi malý….“). Český fyzik Petr Kulhánek naopak píše jako o mýtu o tom, že vesmír byl zpočátku velice nepatrný. Podle něj naopak mohl už tenkrát být velice veliký ….
Mnohem problematičtější jsou ovšem Hawkingovy názory na evoluci života a člověka. A to jak z hlediska jím uváděných „faktů“, tak z nich vyplývajících závěrů. Bojí se lidské agresivity (agresivity i u dnešních lidí). Naopak se vůbec nebojí genetických manipulací (s cílem potlačit tu „agresivitu“ či zvýšit inteligenci lidí; cesta do pekla je vždy dlážděna ušlechtilými úmysly) a to ani tehdy, když prorokuje vznik jakýchsi nadlidí, kteří vytlačí (rozuměj zlikvidují) dnešní primitivnější lidstvo (zde se o lidstvo tedy naopak nijak neobává …. že by se tu projevovalo jakési manko morálky, dané jeho ateistickým přesvědčením?). Když zase píše o možnosti žít „na věky nebo alespoň 100 000 let“ (jako možný výsledek těch genetických manipulací), neřeší vůbec problém, kterým se zabývají jiní, uvažující o něčem takovém, zda by totiž bylo vůbec možno takovému jedinci ukládat informace (a kam) při tom „věčném“ životě (tedy vlastně absorbovat nekonečné množství informací). Dokonce v knize uvádí primitivní, dnes už sotva odborníky uznávaný názor (z doby zuřivého protináboženského boje marxistů a podobných) o „období temného středověku po pádu Říše římské“… Zkrátka, na poli filozofie či věd humanitních Stephen Hawking vůbec není tím, čím je na poli fyziky. Také jeho názory na mezihvězdné výpravy a jejich přínos pro lidstvo byly pojednány jinými autory mnohem fundovaněji, hlavně z hlediska smyslu a přínosu pro lidstvo v případě tisíce let trvajících cest, ať už s lidskou posádkou, či bez ní …
Název slibuje stručné odpovědi na velké otázky. Mimo svůj fyzikálně-kosmologický píseček Hawking nemůže říci nic víc, než mnoho dalších autorů a rozhodně méně, než specialisté v jiném oboru vědy. Zajímavé snad jen potvrzením, že i vynikající vědec nemusí mít originální myšlení i mimo svůj obor. Vlastním od Hawkinga 8 knih a navíc i dobrou knihu Rüdigera Vaase, přibližující jeho fyzikální teorie (včetně toho, kde se mýlil), Prostě Hawking! Tato poslední Hawkingova kniha je pro mne už nadbytečná.
Stephena Hawkinga obidvuju za jeho přístup k životu, protože kdyby mně někde ve 20. letech řekl, že do 5 let zemřu upoután na lůžku, nevím, jestli bych byl natolik silný, abych vytrval ve svém snažení.
K samotné knize: název lže - nejedná se o stručné odpovědi, nýbrž odpovědi komplexní, které ve čtenáři probudí ještě mnohem více otázek. Nečekejte, že dostatnete konkrétní odpověď na takové otázky jako zdali existuje Bůh, zda lze cestovat v čase či zda jsme ve vesmíru sami. Pokud vás takové otázky nezajímají (a chápu, že jsou lidé, pro které důležité nejsou), po knize vůbec nesahejte. A pokud vás zajímají, přečtěte si ji, je zajímavá, ale pochybuju, že vás plně uspokojí.
Autorovy další knížky
| 1991 |  Stručná historie času |
| 2008 | Jirkův tajný klíč k vesmíru |
| 2004 | Ilustrovaná teorie všeho |
| 2002 | Vesmír v kostce |
| 1995 | Černé díry a budoucnost vesmíru |
Složité vědecké témata Hawking dokázal velmi dobře vysvětlit a bylo zajímavé nahlédnout trochu do jeho hlavy a života. Úvahy do budoucnosti v druhé polovině knihy byly těžké a někdy až možná moc idealizované. Ale k velkému zamyšlení. Byla to první kniha co jsem od Hawkinga četla a určitě nebude poslední.