Studená řeka
Jana Kotaishová
Opravdový a skutečný příběh jednoho Palestince a jeho rozvětvené rodiny na pozadí historických událostí od roku 1948 až do dnešních dnů. Autorka podává svědectví o osudech rodiny svého manžela, který je nejen osudem konkrétní rodiny, ale v nepatrně obměněných podobách i osudem všech žijících Palestinců, kteří si stále musí nést své břímě národa obětovaného a zapomenutého okolním světem. Nikdo z nás si nevybírá, kdy, komu a kde se narodí. Pokud se člověk narodí jako Palestinec, je předem odsouzen k tomu, že se stane občanem s omezenými nebo žádnými právy, člověkem bez domova, který není nikde vítán a jehož země se stala zemí někoho jiného. Ale i přes tento „cejch“ je třeba žít svůj život a vše, co k němu patří - chodit do školy, vzdělávat se, zamilovat se, oženit se či vdát, mít děti, pracovat, radovat se ze všedních maličkostí, loučit se se svými blízkými a důstojně tento svět opouštět s nadějí, že následující generace se snad dočká lepších podmínek.... celý text
Přidat komentář
Velice silný příběh, silný o to víc, že je pravdivým svědectvím. Autorku znám osobně a velmi ji obdivuji za tu sílu, kterou musela v životě prokázat a za to, jak se dokáže ke všemu postavit čelem. Moc děkuji za tento příběh.
Velmi silný příběh. O tom, jak si dva mladí lidé plni radosti a nadšení plánují společnou budoucnost, a nakonec stráví nedobrovolně celý život v uprchlickém táboře... O tom, jak kluk odmalička na vlastní kůži zakouší, jaké to je nemít skutečný domov ani naději na normální dětství...
Kniha velmi dobře zachycuje příběhy i pocity lidí, ke kterým se spravedlnost otočila zády a člověk si říká, že svět se z holokaustu vlastně vůbec nepoučil, když tohle dopustil. Je snad fér, že za holokaust musely tak krutě zaplatit miliony nevinných lidí i celé generace jejich potomků?