Studená řeka přehled
Jana Kotaishová
Opravdový a skutečný příběh jednoho Palestince a jeho rozvětvené rodiny na pozadí historických událostí od roku 1948 až do dnešních dnů. Autorka podává svědectví o osudech rodiny svého manžela, který je nejen osudem konkrétní rodiny, ale v nepatrně obměněných podobách i osudem všech žijících Palestinců, kteří si stále musí nést své břímě národa obětovaného a zapomenutého okolním světem. Nikdo z nás si nevybírá, kdy, komu a kde se narodí. Pokud se člověk narodí jako Palestinec, je předem odsouzen k tomu, že se stane občanem s omezenými nebo žádnými právy, člověkem bez domova, který není nikde vítán a jehož země se stala zemí někoho jiného. Ale i přes tento „cejch“ je třeba žít svůj život a vše, co k němu patří - chodit do školy, vzdělávat se, zamilovat se, oženit se či vdát, mít děti, pracovat, radovat se ze všedních maličkostí, loučit se se svými blízkými a důstojně tento svět opouštět s nadějí, že následující generace se snad dočká lepších podmínek.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Studená řeka. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Velice silný příběh, silný o to víc, že je pravdivým svědectvím. Autorku znám osobně a velmi ji obdivuji za tu sílu, kterou musela v životě prokázat a za to, jak se dokáže ke všemu postavit čelem. Moc děkuji za tento příběh.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Studená řeka v seznamech
v Přečtených | 20x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 40x |
v Chci si koupit | 7x |
v dalších seznamech | 1x |
Velmi silný příběh. O tom, jak si dva mladí lidé plni radosti a nadšení plánují společnou budoucnost, a nakonec stráví nedobrovolně celý život v uprchlickém táboře... O tom, jak kluk odmalička na vlastní kůži zakouší, jaké to je nemít skutečný domov ani naději na normální dětství...
Kniha velmi dobře zachycuje příběhy i pocity lidí, ke kterým se spravedlnost otočila zády a člověk si říká, že svět se z holokaustu vlastně vůbec nepoučil, když tohle dopustil. Je snad fér, že za holokaust musely tak krutě zaplatit miliony nevinných lidí i celé generace jejich potomků?