Štvanice
Martin Goffa
Detektiv Miko Syrový / Mikuláš Syrový série
< 7. díl >
Večerní setkání s náhodným kolemjdoucím se pro Mika Syrového změní v tragédii, která do základů rozmetá jeho dosavadní život. Pachatele této nešťastné události se Miko rozhodne dopadnout za jakoukoli cenu a po jeho stopě se vydává s dalšími dvěma muži v zádech. Všichni tři jsou přitom již od začátku srozuměni s tím, že je při štvanici na uprchlíka nezastaví nejen hranice mezi státy či kontinenty, ale dokonce ani zákony, které až do té doby jako policisté chránili.... celý text
Přidat komentář
Moje čtvrtá kniha autora - tím pádem vzrostly nároky a mám pocit, že tady ledacos drhne. Na druhé straně, popis psychotického záchvatu v cizině přesný a závěr u Goffy neobvykle smířlivý.
..české léto s českou detektivkou pokračuje
...kde jsou ty doby minulého století, kdy jsme drtili jednu českou knihu za druhou - ty od cizích spisovatelů?...jednou za rok vyšel nějaký Francis, jednou nějaká tříkrátovka, jednou za rok smaragd ......a tak se šlo do zástupu - Zapletal, Švejda, Kostrhun, Stýblová atd.
Tento půlrok jsem snad přečetl víc českých detektivek, než za celou dobu od doby dnes již notně vysmrádnuté sametové revoluce...
A kdo za to může? Především člověk, který si říká Goffa!
Na Goffu jsem byl upozorněn někdy koncem minulého roku.... a dnes jsem dočetl jeho poslední, osmou knihu !!!
A mohu říci - dobrá česká detektivka = Goffa
...všech osm goffovek má u mne mých oblíbených 321%
Miko Syrový se zařadil mezi velikány české detektivky po boku Klubíčka, Vacátka, Exnera .....
Štvanice se řadí opět do řady toho mála českého, co je na české detektivce hodně dobré....
Je skvělé číst super detektivku, jejíž hlavní hrdina je Čech! Je to osvěžující po všech těch Nesboech a Keplerech... A klobouk dolů před Goffou, který se těmto autorům naprosto vyrovná. Moc mě to bavilo! Jdu do dalších autorových knih.
Tak jsem trávil červenec ve společnosti příběhů a případů Mika Syrového, musím říct, že to byla skvělá volba. Štvanice, poslední a zatím nejlepší ze série, která je opravdu knihu za knihou lepší, byla opět velice čtivá. Stránky jen létají, zajímavý příběh s exotickým výletem a reálným řešením v situaci, do které by se nechtěl dostat nikdo z nás. Opravdu skvělé a už se těším na další knihy a případy bez neuvěřitelných zápletek.
Martina Goffu mám rád, tahle kniha mi přijde hodně povedená. Jediný, co mi vadilo bylo Mikiho alkoholový extempore v Chile, to sem si říkal, že si koleduje o pěknej průser :-) Ale vynahradil to skvělým závěrem, to bylo hodně vtipný. Pořád sem si říkal, jak tu situaci vyřeší a udělal to naprosto excelentně :-D
Nejsmutnější a nejdepresivnější kniha v sérii. Ale opět se mi moc líbila a četl jsem ji s napětím. Občas jsem měl i chuť kouknout na konec, jak to dopadne, vydržel jsem :-D
Závěr knížky mi přijde takovej otevřenej, ale snad si o tom víc přečteme v nějakém dalším pokračování, které doufám bude!
Totální bomba. Drsný, surový, temný a místy dost dojemný. A jdoucí až na samou dřeň. (Zatím) nejlepší věc, jakou jsem letos četl. A ta obálka je fakt špica
Předně chci vyzdvihnout obálku. Málokdy se mi líbí obálka českého autora. Tato je ovšem luxusní. I když mi název Štvanice a s ním spojená fotka přijde dost zavádějící. Štvanici si představuju trochu jinak. Akčně, násilně, na pokraj vyčerpání. Toto je detailní popis policejní práce, který je ale fantastický. Proto miluju Goffovy a Dánovy knížky. Někomu to možná překáží a nudí, mě to baví. Žádné přikrášlování, žádné povolení k prohlídce během pár minut. Doslovný popis mravenčí a únavné práce, který je pro dokreslení těchto detektivek potřeba. Linie příběhu není nijak výjimečná - smrt milované osoby a následný lov viníka. Ale perfektně popsaný, včetně absolutně fyzicky i psychicky zničeného hlavního hrdiny. Goffa mě celou knihu nutil ptát se sám sebe, jak bych se zachoval já. A do poslední chvíle mě napínal, jak se zachová můj oblíbenec Miko. A i když se zachoval jinak, než jsem chtěl, klobouk dolů. Mírné obavy jsem měl s vysláním hlavního hrdiny do zahraničí, ale během chvilky zmizely. Naopak - český policajt se ve světě neztratil. Vše působí věrohodně, uvěřitelně. Moc se těším, jakým směrem se Miko Syrový vydá v příští knize. A doufám, že mě Martin Goffa nenechá čekat moc dlouho. :-)
Dobrá kniha :-) jen občas jsem měla pocit, že se autor pitvá v méně důležitých věcech a ty důležité jsou popsány dvěma větami. A úplný konec neuspokojil moji touhu po plně dořešených věcech :-) holt budem čekat na další knihu, abychom věděli, co s Mikem bude dál :-)
Knihu jsem si koupila, protože mě zajímá, zda umí čeští autoři napsat detektivní příběh. Je to moje první kniha, kterou jsem od autora četla. Prolog mě nezaujal. Pak se způsob psaní ale hned lepšil. Bohužel, zjistila jsem, že mě moc nebaví číst příběh, kdy je jasné, co se bude dít - jen jsme nevěděli kde se to bude dít a jak přesně. Ke konci jsem text četla i trochu ledabyle. Jen mě zajímalo, jestli to skončí smrtí nebo ne. Určitě si od autora přečtu ještě některou další knihu, abych věděla, zda nemá i napínavější příběhy.
Autorovy další knížky
2020 | Muž z chatrče |
2014 | Bez těla |
2019 | Přiznat vinu |
2013 | Muž s unavenýma očima |
2020 | Děvčátko |
Holt někdo má rád holky a někdo zase pěkně šťavnatý vdolečky. Čekal jsem střízlivou českou detektivku (první polovina knihy svou realističností přesně odpovídala mému očekávání), ale pak se ke slovu dostala "chilská linka" a (z mého pohledu) slibně rozehraná detektivka se rázem změnila v málo uvěřitelnou, přepálenou gangsterku, která mě vůbec nebavila – tohle kafe už na mě bylo trochu moc silný. Řeknu to takhle: Daleko víc jsem si s Mikem Syrovým rozuměl v Goffových prvních knihách – nejspíš proto, že šlo o příběhy komornější a sofistikovanější, které jsou mi přece jen bližší – "Dítě v mlze" i "Štvanice" už podle mne příliš tlačí na pilu.