Stvořitelé boha
Frank Herbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31396/bmid_stvoritele-boha-kvE-31396.jpeg
4
54
54
„Bůh se vždy zrodí z chaosu,“ řekl opat. „Z chaosu, který nedokážeme kontrolovat. My umíme boha jen stvořit.“ Pak zdvihl ruce do silového pole mezi dvěma stěnami. Tok síly se tím narušil a zvířil. V tom okamžiku vystoupil ze stěny Psei za opatovými zády šriggar, vyhynulý chargonský ještěr. Klerikové se zajíkli hrůzou. Opat svěsil pomalým křečovitým pohybem ruce podél těla. Pak se obrátil. Ano, opravdu to byl šriggar. Mohutné zvíře se krčilo mezi podlahou a stropem sálu. Mělo krátké silné nohy, zakončené ostrými drápy, a úzkou hlavu se zahnutým zobákem, ze kterého vystřeloval do všech stran rozeklaný jazyk. Oči slídily po místnosti, naplněné bahnitým zápachem ještěrova dechu. Nikdo se neodvážil ani pohnout. Jen šílenec by vmísil do sálu svoji rušivou sílu dřív, než se mihotavé proudy Psei opět uklidní.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1993 , AFSF - Asociace fanoušků science fictionOriginální název:
The Godmakers, 1972
více info...
Přidat komentář
Hrozná blbost. Hvězda za to, že v době vydání to možná ještě blbost nebyla. A taky, že kdo moc chce, tak v tom něco z tý Duny vidí. Blbý je, že to působí jako něco, co Herbert napsal před Dunou. Jako taková prvotina, kde si ty věci nějak testoval. Ale ono to vyšlo až deset let po Duně.
Neni to spatne... Prvni cast vyborna ale pak se hlavni postava vydava na Amel a nejak se to uplne vytrati... Skoda...
Dosud největší zklamání z Herbertovy tvorby. Román je špatně vystavěn jako slepenec dvou příběhů jedné postavy, což je patrné jednak na dvou dějových vrcholech - uprostřed a na konci knihy, jednak na dvou stylech - první vyprávěcí, druhý pseudointelektuálně diskurzivní. Právě druhá část je pro svou do mystična zahalenou myšlenkovou plytkost největším bolem celého díla. Kdyby Frank setrval v linii nastíněné první částí, udělal by mnohem lépe.
Autorovy další knížky
| 1988 |  Duna |
| 1993 |  Spasitel Duny |
| 2007 | Děti Duny |
| 2001 | Božský imperátor Duny |
| 1999 | Kapitula: Duna |
Moje první setkání s Frankem Herbertem není úplně nejlepší reklamou na kvalitní román. Není se čemu divit. Výsledek se skládá ze čtyř částí, které sepisoval už od roku 1958, tudíž se zároveň jedná i o jedno z jeho raných děl. Ono je to s tím stářím vlastně ale jedno. Mám rád, když se sci-fi odehrává na nějaké jiné planetě. Autor si s ní může hala bala vyhrát a bývá docela sranda jeho myšlenky číst. Frank Herbert to ale v první polovině pojal, že příběh hlavní postavy vypráví zbytečně ve dvou časových rovinách, aby se ve druhé polovině uchýlil k šíleným náboženským myšlenkám. A zatímco ta první polovina knihy byla ještě lepší, druhá byla čiré utrpení.