Sucho
Neal Shusterman , Jarrod Shusterman
VŠICHNI SI BUDOU PAMATOVAT, KDE BYLI, KDYŽ VYSCHLY VODOVODY. Sucho – nebo Bezvodí, jak tomu všichni říkají – už trvá nějakou dobu. Život se proměnil v nekonečný seznam zákazů: nezalévejte zahrady, nebuďte dlouho ve sprše, nepodléhejte panice. Jenže teď už žádná voda nezbývá. Alyssina poklidná ulice na předměstí se najednou propadne do válečné zóny plné zoufalství a násilí. Když se její rodiče nevrátí domů, musí dát dohromady skupinu osob, které by se za normálních okolností asi nepotkaly, a zahájit pátrání po vodě. Každý z nich bude muset učinit neskutečná rozhodnutí, aby přežil.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , Yoli (ČR)Originální název:
Dry, 2018
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Tohle není kniha do parného léta. Nebo možná naopak je - ten pocit, když čtete o tíživém nedostatku vody a přitom sedíte na zahradě s drinkem v ruce, slyšíte šplouchání vody ze sousedova bazénu a víte, že za chvíli si dáte sprchu (ten den již druhou). Kniha poukazuje na to, že některé životně důležité věci bereme jako samozřejmost a dokonce jimi plýtváme, ale co když nejsou takovou samozřejmostí?
Myšlenka je super, ale zpracování v některých částech trochu pokulhává. Například si nemyslím, že by voda přestala téct z ničeho nic, ale spíše postupně. Tohle je sice vysvětleno zastavením vody ve vedlejším státě, ale i tak se mi nezdá, že by z ničeho nic byl takový nedostatek balené vody. Stejně tak závěr, prostě pustí stavědla a problém je víceméně vyřešen a všichni se vrací domů.
Přijde mi , že na tak těžké téma je konec příliš velký happy end.
Hned na úvod bych ráda napsala, že nebyl dobrý nápad tuto knihu číst uprostřed léta při teplotách kolem 30°C. Měla jsem neustálý pocit žízně a marnosti, že sedím na sluníčku a vím, že doma tu vodu mám (snad...)
Sucho dalece přesahuje běžný scénář YA žánru a myslím, že mrazení z děje postihne i mnohem starší čtenáře. Vždy jsem věděla, že voda je nedílnou součástí života, ale při čtení této knihy o ní začnete přemýšlet úplně v jiném rozměru. Takže ano, kniha ve mě určitě něco zanechala.
Děj je nám servírován z pohledu několika postav. Dále jsou do textu vloženy takzvané momentky, což jsou krátké příběhy i jiných postav, z nichž některé se setkají s naší ústřední partou a nějak ovlivní její další postup za hledáním vody. A autor se s hlavními hrdiny opravdu nemazlil, protože co se mohlo pokazit, to se pokazilo.
(SPOILER) Co mě trochu zklamalo, tak byl závěr. Prostě si nemůžu pomoct, ale mě tam prostě chybělo vysvětlení, jak krizi vyřešili. Došlo k obřímu požáru, náhodou hlavní hrdiny zachrání vrtulník a bum, najednou jsou doma a voda zase teče. Navíc prostě vzhledem k tématu až moc velký happy end a čekala bych i nějakou tu smrt. (KONEC SPOILERu).
Co knize nemůžu upřít je skvělý postup. Nikde se nezadrhává a plyne dost zběsilým tempem. Postavy se vyvíjejí a ukazují, kam až je možné se v krizi vyšplhat a nebo propadnout. Navíc jsme od autora dostali pár užitečných tipů, kde si sehnat vodu, kdyby došlo na nejhorší. Takže rozhodně doporučuji přečíst.
Tak tato kniha mě naprosto dostala.
Dokážete si představit, že vám bez varování přestane z kohoutku téct voda? Dojdou nejen veškeré zásoby pitné vody ve státě, ale také už jsou dávno vyschlé řeky a jezera? Sucho neboli bezvodí trvá už nějakou dobu. Platí přísné zákazy ohledně plýtvání, protože vody neustále ubývá, jenže jednoho dne dojde voda úplně a nastává kolaps společnosti.
Kniha je psána z pohledů několika postav a to skupinky mladých lidí, kteří by své síly rozhodně nikdy nespojili, nebýt živelné katastrofy. Kromě osudu naší skupinky máme ale také možnost nahlédnout na takzvané „momentky“, které zajímavým způsobem informují o dění, které následně může ovlivnit naše hrdiny.
Za mě je Sucho naprosto geniálně zpracované, kniha je čtivá, napínavá a kromě pár výjimek jsem většinu zvratů vůbec nečekala, a že jich je. Jasně, že víte, že se postavám určitě nepodaří žádný z dílčích plánů na záchranu, ale překážky, které se jim postaví do cesty, jsou rozhodně originální.
Miluji dystopie a téma vodní krize mě zaujalo hned od začátku, ale po Smrtce, která mě neuchvátila tak, jako všechny ostatní, jsem až tolik od knížky nečekala. A vida, tohle rozhodně stálo za přečtení i ty moje nervy, když každého v knize dělil od smrti jen vlásek.
Hodnotím 5*/5* a moc všem doporučuji se do knížky taky pustit.
Kniha naplnila veškerá moje očekávání. Všechno bylo celkem uvěřitelné a reálné. Děsí mě, že by se toto "sci-fi" mohlo v budoucnosti stát skutečností. Nemáme k tomu daleko. Postavy byly pěkně zpracované, v průběhu děje se vyvíjely. Nic mi tam nechybělo.
Neil Shusterman je v poslední době dost opěvovaným autorem knižního světa, který se proslavil hlavně díky svému osobitému způsobu psaní a příběhy s vážnými myšlenkami. Smrtku zná skoro každý, ale mě zaujala více jeho ne tak dobře hodnocená kniha Sucho. Dystopie o tom, že dojde voda. Nutno podotknout, že já dystopie vůbec nečtu, moc nemusím katastrofické scénáře, ale toto mě svým tématem natolik zaujalo, že jsem se rozhodla jít mimo svou komfortní zónu.
Od autora jsem předtím ještě nic nečetla a proto jsem moc nevěděla, co čekat. PANEBOŽE!!!
Konec byl na můj vkus trochu moc uspěchaný a šlo by to udělat trochu propracovaněji, ale zas tak hrozné to nebylo. Děj byl skvělý, postavy naprostá paráda. Líbilo se mi, že hlavní hrdinové nechtěli zachránit celou planetu, protože věděli že nemůžou a tak se snažili zachránit hlavně sami sebe.
Celou dobu jsem měla žízeň :), takže doporučuju mít po ruce dostatek vody. Ale rozhodně si více uvědomíte hodnotu a cennost vody a komfort ve kterém každý den máme šanci žít.
(SPOILER)
Skvěle zvolené téma, které v průběhu knihy nutí k zamyšlení. Připomněla mi Elsbergův Blackout. Jak něco (voda/elektřina), na čem jsou lidé zcela závislí a berou za samozřejmé, může při výpadku způsobit naprostou apokalypsu ve společnosti.
Nejděsivější na tom je, že je to vlastně i dost reálné.
Musím však souhlasit s komentáři níže ... něco mi v knize chybělo, co nedokážu vysloveně specifikovat. Říkám si, jestli jí třeba neublížilo i to, že ji psali 2 autoři. A výtku mám také k epilogu.
//SPOILER// Epilog na tři strany mi prostě přišel nedostačující. Co prožili rodiče Alyssy a Garretta? Co rodiče Keltona- přežili vůbec? Nebo strýc Bobek a Daphne. A co Henry a Jacqui? Přecijen jsme s nimi strávili spoustu stránek. A jak se povedlo obnovit dodávky vody a napravit tu šílenou apokalypsu (navíc v poměrně rychlém čase)?
Samozřejmě by to nemusel být epilog na 40 stran, ale nějaká zmínka - třeba v rámci Alyssyných vzpomínek- na pár odstavců by bylo fajn.
Na druhou stranu, ale musím říci, že kniha je velmi čtivá a kdybych se nepotýkala s naprostou absencí volného času, měla bych jí jistě přečtenou za 2-3 dny. Líbilo se mi vyprávění z pohledu více postav a fajn byly i momentky.
Možná šlo z této katastrofy vykřesat ještě trošku více, ale jinak jsem až na ten epilog spokojená a klidně doporučím k přečtení.
(SPOILER)
!!! POZOR SPOILER TÝKAJÍCÍ SE KONCE KNIHY !!!
Shustermana jsem objevila kdysi díky DK a četla jeho "Bez šance", které mě naprosto dostalo. Po nějaké době jsem na něj narazila v něčích komentářích a napadlo mě podívat se, jestli nenapsal něco dalšího. Po prvních dvou dílech série Smrtka se ke mně dostalo z knihovny Sucho a já se pustila do četby, abych si k tomu po prvních dvou stránkách cynicky napustila horkou vanu. Jenže čím dál jsem četla, tím rychleji mě cynický úsměšek opouštěl, a když jsem pak použila ručník, rovnou jsem vodu z vany napustila do kýblů a splachovala s nimi pak záchod. Kniha je od samého počátku psaná tak sugestivně, že pokud jí to čtenář dovolí, minimálně v průběhu četby mu překopá priority.
Jednou z věcí, kterou lidé na Shustermanovi kritizují, je jeho zaměření na mladé hrdiny. Jistěže v žánru YA to jde čekat, ale je pravda, že u příběhu, který má působit realisticky, se Neal (a Jarrod!) velice rychle začal zbavovat dospělých aktérů, aby měl prostor jen pro dospívající postavy. (Které byly ještě navíc vybaveny potřebnými znalostmi a dovednostmi, aby mohly přežít.) Při čtení jsem si říkala, že by knize slušelo filmové zpracování (v závěru jsem se dočetla, že se prý skutečně chystá); třeba právě ze scény, kdy Alyssa a spol. dorazí při hledání rodičů k moři a v písku vyzvání stovky ztracených a zapomenutých mobilních telefonů, mrazilo.
Celé to bylo hodně realistické a hodně depresivní - toto byla snad první kniha, kterou jsem moc chtěla přečíst, ale zároveň jsem se ji pokaždé bála otevřít s tím, co bude dál. Jak "málo" stačí, aby se hodnoty západní společnosti rychle rozpadly? Většina z nás doma splachuje pitnou vodou, při mytí nádobí si už dávno nenapouštíme dřez, abychom postupně odmývali vše od skleniček po připečený pekáč, moje děti nechávají při čištění zubů vodu z kohoutku téct na volnoběh... Při čtení Sucha mi hlavou šlo hodně neradostných úvah. Jsem si jistá, že já bych patřila mezi Ovce a naivně čekala, až nám vláda zajistí pomoc, když už se na nás vybodly okolní státy. (Viz uzavření dodávky vody Arizonou, která si ji rozhodla šetřit pro SVÉ občany. Však ono se už v době prvního nouzového stavu ukázalo, jak to s tou solidaritou je, když má jít o přežití, když jsme šlohli zásilku respirátorů, aby nám ji pak vyfoukli jiní. A voda je podstatně cennější artikl než roušky.) Už když v roce 2011 napadlo fakt hodně sněhu, došlo mi, že když ráno nepřijede auto do pekárny, nebudeme mít rohlíky k snídani, do obchodu nedorazí mléko, vajíčka a mouka. A když sníh shodí dráty, nebudeme mít elektřinu ani teplou vodu, nemluvě o tom, že mrazem popraskají trubky... Nebylo by od věci stát se prepperem jako Keltonův otec!
Celkově mě Sucho opravdu bavilo, pokud jde tento výraz použít pro čtení, kdy jsem byla přikovaná ke knize a bála se otáčet stránkami, jaká další jobovka bude následovat. (Třeba okamžik, kdy se u Keltonových otočí klika a dveře se otevřou...) Autoři nepsali nijak surově, krutosti byly třeba jen v náznaku (ale o to víc působily), nicméně svůj účel kniha opravdu splnila. Přesto jednu hvězdu srážím, a to za poslední část, která - za mne - klidně mohla chybět. Kdyby konec zůstal otevřený, ponechal by čtenáře v nejistotě a v neklidu, příběh by zapůsobil mnohem silněji a skutečně někoho mohl přivést ke změně životního stylu a šetření (nejen) vodou. (Nemluvě o tom, že jsem si moc přála, aby Kelton Alyssu nakonec dostal.) Ale po přečtení poslední kapitoly je vyznění spíše smírné, limonádově happy endové a "vlastně se toho tolik nestalo". Hrdinové sice vyšli z příběhu se šrámy na duši, ale naděje neumírá a šťastné zítřky ještě přijdou. Tím to Shustermanové pěkně zkazili, takže jen za 4 hvězdy! :-D Jinak by to bylo čistých 5 a na terase bych si nechala kýbl na dešťovku na mytí obličeje a splachování záchodu.
Tak reálné a tak nereálné. Vynikající promyšlené dílo. Momentky z jiných míst přidávaly příběhu třetí rozměr. Dobrá volba charakterů postav a jak byl každý jiný. Nemohla jsem
knížku přestat číst.
Kniha ma bavila od prvej strany, hneď ako vypli vodu. Na túto udalosť pozeráme hlavne očami Alyssy a Keltona, neskôr sa k nim pridáva aj Jacqui, dievčina, ktorá sa už dlhšiu dobu stará sama o seba. Tá mi spočiatku nebola veľmi sympatická, ale postupne sa náš vzťah zlepšil. S ostatnými postavami som si sadla viac, hlavne s Alyssou a jej bratom Garrettom. Občas mi ale prišlo, že sa im až príliš lepí smola na päty (ale keby nie, tak by to asi bola kratšia kniha). Páčilo sa mi, že postavy, napriek svojmu veku, sa väčšinou správali rozumne a aj vykreslenie vedľajších postáv a ich správania bolo zaujímavé. Celkovo mi kniha prišla napísaná veľmi reálne, občas som pri čítaní mala dosť nepríjemné pocity, pretože dej knihy mi nepríde úplne neskutočný a k takémuto scenáru raz môže kľudne dôjsť. Naozaj sa mi páči, ako sa nás autori takýmto spôsobom snažia upozorniť na problém s plytvaním vodou a aj keď mi pár vecí v knihe prišlo nedotiahnutých, tak určite stojí za prečítanie.
(SPOILER) Nápad výborně jednoduchý, střídání vypravěčů trošku matoucí, ale zase rozvíjí psychologii postav. Na škodu je podle mě příliš americký konec, kdy se všichni ve zdraví setkají. Příjemná jednohubka, pochutnal jsem si.
Shusterman tyhle postapokalyptický věci prostě umí. Opět se nám zde, podobně jako v knize Bez šance, setká několik různorodých zástupců omladiny a opět to bude závod o život, plný mnohých úskalí a problémů, k nimž se naši “hrdinové” samozřejmě připletou. Kniha byla velmi čtivá a námět aktuální. U několika momentů jsem měla až mrazení, podobně jako třeba u knihy Karanténa. Rozhodně doporučuji k přečtení všem bez výjimky !! Musím říct, že se těším na další díla, která v budoucnu autor sepíše. “Lidi jsou prostě jen lidi.”
Aktuální téma. První půlkou jsem se dost prokousávala. Možná je to tím, že je to pro děti a mládež. Druhá půlka mě bavila.
(SPOILER) Jako chvilemi trochu detinske, ale skvely napad a cim dal vic aktualni téma. Za me to mohlo klidne skoncit pro hlavni hrdiny vic spatne a jen by to podle me umocnilo zazitek, takhle happyend spis trochu pocity schladil. Ale jinak super, libilo se mi to i kdyz uz do cilove skupiny ctenaru rozhodne nepatrim...
Neurazí, nenadchne. Silné téma, ale ze Shustermanových variací na "teenageři v beznadějné situaci na cestách" asi nejslabší kousek.
(SPOILER)
Čtení, které Vás donutí se zamyslet se nad tím, jak bychom se zachovali v situaci, kdy najednou přijdeme o věc pro nás tak banální a samozřejmou jako je voda. Díky tomu, že tato situace rozhodně nepatří do nějakého sci-fi žánru a může se stát, že jednoho dne opravdu nastane, dostává tato kniha o to děsivější a reálnější obrysy.
Kniha na nic nečeká a během několika stránek nás postupně uvádí do děje skrze čtyři hlavní postavy. Každá z nich má své specifické vlastnosti a různý pohled na to, jak se v narůstajícím chaosu chovat. K tomu navíc dostáváme menší kapitoly tzv. momentky, které se zaměřují na naprosto cizí osoby, které se taktéž snaží ve světě chaosu přežít a zachovat v těžkých situacích chladnou hlavu.
Příběh jako takový si jede ve svých kolejích, kdy v něm nejsou žádné šokující zvraty, nebo velké odbočky, které by naše hrdiny svedly na delší dobu z cesty. Podlé mého to však není na škodu, protože primární cíl, který se tvůrci snažili předat, byl nejspíš úplně někde jinde. Kromě základní zprávy o plýtvání vodou se snažili touto knihou předat zprávu o tom, jak tenká může být hranice toho, aby se z nás, normálně smýšlejících lidí stali během chvíle bezmyšlenkovití blázni, jejichž chování se rapidně blíží chování lidí v pravěku. Samozřejmě se však pořád nacházíme v Young Adult literatuře, takže k těmto lidem tu máme protipóly až přehnaně kladných postav, které působí dojmem, že nastalá situace je nijak nevyvedla z míry.
Závěr možná působí lehce zrychleně a pohádkově, na druhou stranu těžko bychom mohli očekávat, že se v YA tvorbě pustíme z řetězu a necháme všechny hlavní postavy zemřít strašlivou smrtí.
I přes to, že děj v knize nikterak svou průměrností nevybočuje, svou myšlenkou a posláním určitě stojí za přečtení. 80%
Kniha ve mně zanechala pocity jako bezmoc a úzkost. Autoři to podle mě neskutečně reálně napsali. Postavy byly vlastně úplně normální lidé, které potkala katastrofa a oni se s tím museli nějak vyrovnat a hledat řešení. Celá kniha je hrozně moc napínavá a je tam tolik zvratů a míst, kdy vás autoři tolik překvapí, ale stejně, i když si budete myslet že ne, vás překvapí znovu. Je tam popsaná celá cesta pár lidí, nebo v podstatě ještě dětí, jak se snažili zachránit svůj život. Asi jako každý jsem musela přemýšlet, jak bych se v daných situacích zachovala já. Jsem hrozně ráda, že se autoři ujali takového tématu a i když je to takové drsnější téma, tak celý děj rychle plynul a knížka vás drží celou dobu. A autoři tam vymysleli i pár vtipných okamžiků, takže se u toho i zasmějete. Celkově bych vám knihu i autora chtěla moc a moc doporučit, protože píše opravdu skvěle a u mě je určitě v top autorech.
"Jak daleko jste ochotni zajít pro kapku vody?"
Tato otázka je hlavním tématem knihy Sucho. Kalifornii zasáhne tzv. Bezvodí. Všechny vodní zdroje vyschnou a kdo si neudělal dostatečnou zásobu, tak má velký problém. Mezi takovými je i Alyssa se svou rodinou. Poté, co její rodiče zmizí, rozhodne se je vydat hledat se svým bratrem Garrettem a podivínským sousedem Keltonem, jehož rodina se na katastrofu dlouho připravovala a tak zná všechny důležité poučky, jak se chovat při apokalypse. Poté, co sousedi vydrancují dům Keltonovy rodiny, se naše skupinka teenagerů vydá hledat bunkr, kam se Kelton s rodinou chystal odjet, a kde jsou zásoby důležité k přežítí. Můžou vůbec děti v tomto surovém světě přežít? Narazí na hodné lidi nebo na ty, kteří jim budou chtít ublížit? A dostanou se k vodě dřív, než se z nich stanou vodní zombie?
Příběh je vyprávěn střídavě z pohledu hlavních hrdinů a je určitě velmi čtivý. Stránky ubíhaly rychle. Jen se pořád nedokážu zbavit dojmu, že kniha jen tak šuměla po povrchu a já bych se ráda dostala do hloubku tohoto problému. Problém nedostatku vody není žádné sci-fi. A v budoucnu je možné, že nastene podobná situace, která byla v knize popsána. Člověk se určitě při čtení zamyslí, jak by se zachoval. Jestli by milosrdně pomáhal ostatním nebo šel za svým přežitím i přes mrtvoly.
Tak tohle bylo boží!
Knížku jsem přečetla za dva dny,četla se sama. Měla jsem chuť na nějakou dystopii a jsem ráda,že jsem sáhla po Suchu.
Hned od začátku se něco dělo a když se děj pořádně rozjel,tak to byla teda jízda.
Doporučuji všemi deseti. :)
Myslím si, že tahle kniha byla od Neala Shusterman nejlepší. Dokonce o krapitek lepší, než Smrtka. To snad mluví za vše :)