Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
Sudetský dům série
1. díl >
Jaro - léto 1945. Je léto 1945, krátce po válce. Mnohé české rodiny míří do Sudet, aby zde zabraly domy po odcházejících Němcích. Jiří a Marie Smolíkovi, společně se synem Františkem, dorazí s celým svým skromným majetkem do podhorské vsi Glasendorf. Tady úřaduje krutý a cynický národní správce a člen rudé gardy Vojtěch Tomeček. Svým žoviálním a podlézavým způsobem nabízí rodině krásný sudetský dům. Dům Smolíkovy okamžitě nadchne, má jen jeden nedostatek. Dosud v něm žije původní německá rodina, která čeká na odsun. Všichni se tak musejí načas naučit žít ve společné domácnosti. Jedni, kteří jsou zde novými pány, ale musejí trpět staré obyvatele domu. A druzí, kteří zde žili celý život, ale teď jsou tu vlastně cizí. A v pozadí toho všeho se objevují staré křivdy a rány, které způsobila válka...... celý text
Přidat komentář
Jsem velmi potěšena - Chaloupky byly napsány příšerně, od té doby ušel autor velký kus cesty. Sudetský dům jsem si pořídila, protože se snažím podporovat regionální autory, a kvůli tématu. Česká rodina Smolíkových a německá Fuchsových je v podstatě modelová, Glasendorf alias Skláře přehledné hrací pole, příběh zahrnující těsně poválečnou historii je jednoduše, ale dobře převyprávěn, vztahy česko-německé pojednány komplexně, s vědomím neřešitelnosti některých věcí, bez nadržování těm či oněm. Čekání na odsun na obou stranách drsné... Díky.
Tak tomuhle já říkám dobrý čtení. Na prvních stránkách, jsem si říkala do čeho jsem se to zase dala, takové zloby. Jenže pak se to najednou přehouplo a nemohla jsem přestat číst. Tento příběh se opravdu povedl a už se míč těším v červenci na pokračování.
Autor si vybral zajímavé téma s potenciálem, ale styl psaní byl takový - jednoduchý. Určitě to šlo zpracovat líp. Nakonec dávám 4*, díky konci - ten se mi fakt líbil! Otevřený i uzavřený zároveň.
Pridavam se k Hynais: forma neni vystavni :)) Je to takova skolacky napsana knizka pro literarne nenarocneho ctenare. Ale pribeh samotny se mi libil, takze jsem knizku s chuti precetla. Skoda promarnene sance. Jak rekla moje segra: no Sikmy kostel to neni. Neni, no.
Vůbec se neztotožňuji s tím, co píše většina čtenářů této knihy. Za mě je ta kniha napsaná špatně. Nelíbí se mi styl, který příliš poučuje a připadám si, jak kdybych poslouchal špatného vypravěče. Chybí mi smysl pro detail, chybí mi prostor pro tajemno a poctivé budování čtenářova očekávání. Celé je to, jak slohová práce. Ve druhé půlce se stane zajímavým alespoň děj, ale i tady je spousta nelogičností i zjevných chyb a už vůbec jsem nedokázal získat pocit dramatičnosti. Jde jen o náznak gradace příběhu jeho popisem, nikoliv tím, že by autor poctivě stavěl výpravný oblouk na charakterech postav a nad motivacemi účastníků. Přesto, že příběh nejde proti dobovým událostem, já mu prostě nevěřím... Dějová linka v druhé půlce mě nechala příběh dočíst a proto dávám alespoň dvě hvězdičky.
Moc hezký příběh, ikdyž velmi těžko uvěřitelný, že se to opravdu dělo. Doporučuji přečíst. Já knihu přečetla jedním dechem.
Silné téma, které by si zasloužilo hluboký ponor, nikoliv šnorchlování na povrchu, potápěčskou terminologií řečeno. Je to ohromná škoda, protože vhled do myšlení lidí rozdílných světů, kteří spolu museli koexistovat pod jednou střechou, sliboval mnohé, leč vyústění je šablonovité a ploché - záporák je absolutní monstrum, tím pádem velmi nezajímavá postava, a hlavní hrdinové se se svými předsudky vypořádávají tak rychle, že se jim to nedá moc věřit. A ty pravopisné chyby ve skloňování vlastních jmen obou hlavních rodin taky na radosti ze čtení nepřidaly.
Nevím proč, ale hrozně těžce se to četlo. Předcházející autorovy knihy jsem měla za 2 dny, a s touhle se mořila 14 dní. A nebylo to jen tíhou tématu. Ono ostatně i Chaloupky nebyly nic moc lehkého. Lehce rozvláčné, málo to šlo do hlouby. Přesto to stojí za přečtení. Protože i toto je součástí naší historie.
Tedy zatím jsem asi v polovině, pak se sem vrátím, ale rve mi srdce, když vidím, jak se stále opakuje chyba ve skloňování příjmení Fuchs a Smolík ve 4. pádě množného čísla! Vidím Smolíkovy a Fuchsovy a ne Smolíkovi a Fuchsovi !!! Jak je možné, že to tolik lidí autorem počínaje nechalo být?
Po dočtení pokračuji v sepsání dojmů: celý vztah z nuly ke svatbě za tři nebo čtyři měsíce...neříkám, že se to nemůže stát, ale bylo to takové ne úplně uvěřitelné, konec sice otevřený, ale tak náhle utnutý. Dějová linka kolem hlavního záporáka byla víc zpracovaná, než soužití rodin pod jednou střechou, což se mi zdá škoda, To bylo takové šité horkou jehlou. Těžké téma, které bylo zpracováno lépe, než osudy hlavních protagonistů.
Příběh psaný, tak jak to bylo v pohraničí během válečných let a poté. Smutná doba a přes to se soužití dvou rodin zdá idylické nebýt nového pana předsedy.
Téma velmi zajímavé, ale vůbec mi nesedlo vyprávění, přišlo mi to takové "plytké". Chyběla mi hloubka postav, trochu psychologie, motivace i zvraty prvoplánové nebo bez vysvětlení. Vlastně mě to vůbec nebavilo.
Pan Javůrek je moc šikovný vypravěč, mám tyhle příběhy ráda, i když jsou spíše plné lidského smutku než radosti.
Smutné a bohužel pravdivé. Nízké a podlé charaktery se nepoznají podle národnosti. Asi si ani nedovedeme představit, co se v Sudetech při odsunu Němců dělo. Velmi zdařilé!
Dobře čtivé.Jednoduché,výstižné.Ale moc vymazlené.Spíš pro čtenáře,kteří o tématu moc neví.Nicméně i tímhle se dá začít.
Můžu doporučit od Hanibala-S pečetí viny,a od Šmída-Cejch.
Kniha se mi moc líbila. I když je příběh z velmi kruté a těžké doby, lidé si nevěří, nenávidí se, každý si stojí za svými ideály a pravdou, najdou se i ti, kdo se snaží hledat společnou cestu. Jsem zvědavá na pokračování příběhu a doufám, že Tomeček bude spravedlivě potrestán.
Krutá doba a krůtí lidé, kteří vydělávali na strachu druhých. O nenávisti a prozření, že vše není tak jak se zdá. O poznání, lásce o odpuštění. Krásný příběh.
(SPOILER)
Krutý příběh kruté doby, která je pro mě stále nepochopitelná a neuchopitelná. Lidé jsou zvířata a v davu jednají bez rozumu, jen na základě toho, co se jim, nám, zrovna hodí do krámu.
Člověk by si myslel, že se lidstvo z historie poučí, ale zatím to tak nevypadá. Vždyť lehko zapomínáme na klamy, které nám podsouvali před pár lety. Nejprve lidi vystrašit a pak jim vzít jejich svobodu a schopnost uvažovat a pak se z nich stanou loutky. Zažili jsme to všichni a nemusela být ani válka. Naopak. Svět se zastavil...
Pan autor má ode mne úctu a obdiv, že se pustil do tak nelehkého tématu. Příběh se četl dobře, jen té krutosti v něm na můj vkus bylo až příliš. Ale chápu. Proč na očích držet růžové brýle...
Výborná kniha. Téma sudetských Němců je vynikající a moc se těším na druhý díl. Autor mi v knize pomohl odpovědět na spoustu otázek, jak to tenkrát asi bylo. Ubírám autorovi jednu hvězdičku za občasné malé nedostatky v ději a v psaní.
Co se týče příběhu, konec pro mě zůstal takový nedořešený, moc rychle ukončený. Těším se na druhý díl a doufám, že se něco změní, i když všichni moc dobře víme, jak to celé dopadlo. Ale třeba druhý díl překvapí nějakou nadějí v tomto skvělém příběhu.
Štítky knihy
vesnice Sudety poválečná doba poválečné odsuny Němců
Autorovy další knížky
2022 | Sudetský dům: Jaro - léto 1945 |
2021 | Nebe nad Perninkem |
2023 | Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950 |
2021 | Chaloupky |
2024 | Sudetský dům III: 1959–1963 |
Příběh se mi líbil a kniha se četla dobře. Styl psaní mi ale přišel příliš jednoduchý a byla jsem zklamaná. Celkově dávám 3*