Sůl moře
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/321897/bmid_sul-more-9Ky-321897.jpg
5
2766
2766
V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se svoboda zdá na dosah, udeří tragédie. V tu chvíli je naprosto jedno, které jste národnosti a kultury či jaký je váš společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc: chtějí přežít. Autorka knihy V šedých tónech se vrací do dob druhé světové války se svým novým románem, jenž vrhá světlo na jednu z nejhorších – přesto téměř neznámých – válečných tragédií... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno:
2016
,
CooBoo
Originální název:
Salt to the Sea, 2016
více info...
Přidat komentář
První kniha,kterou jsem od autorky četla, mě zaujala především tématem,jednoduchým a přesto zajímavým způsobem vyprávění a také hloubkou příběhu. Stojí za přečtení..
Další knížka, která mě opět posunula dál.
O lodi Wilhelm Gustloff a o osudech uprchlíků před ruskou armádou na konci války jsem díky ní slyšela poprvé. Velmi se mi líbila i forma knížky. Můžu jen doporučit!
Za úkol jsme měli přečíst si nějaký historický román, a tak jsem si vybral tuto knížku, protože mi přišla hodně zajímavá a taky jsem nikdy o tragédii na lodi Willhelm Gustloff neslyšel.
Knížka jako taková se mi sama o sobě líbila z důvodu své napínavosti a kratším kapitolám. Další důvod proč se mi líbila byl, že to bylo vyprávěno z pohledu čtyř různých postav. První mínus musím dát za to, že když už mě něco u jedné postavy zajímalo, hned to přeskočilo na další. Zato se ale kvůli kratším kapitolám rychleji četla, což mám u knih rád a za mě je to plus. Po přečtení knihy mě docela zajímali další podrobnosti ohledně Pruska apod., proto se mi kniha zdá také jako naučná o historii.
Shrnutí
Kniha je velmi zajímavá a doporučil bych ji přečíst každému kdo má rád historii a i tomu kdo nemá, protože si myslím, že o této tragedii jste nikdy neslyšeli.
Kniha se čte dobře.Je napínavá až do konce a má rychlý spád.Věřím,že spousta zvídavých čtenářů této knihy začne pátrat ve starých mapách a v historii,aby se dozvěděli něco o území bývalého Východního Pruska a jeho dějin.Knihu jako by napsal přímý pamětník této námořní katastrofy.
Super, fakt doporučuju. Jen nechápu, že se o lodi Wilhelm Gustloff a dalších neučí v dějepise...
Dlouho jsem nečetla tak moc skvělou knížku. Líbilo se mi jak příběh byl vyprávěn z úhlu vícero postav. Byly tam hodně smutné pasáže. Závěr knížky byl tak rychlý a nejvíce smutný.
Přiznám se, že do této doby jsem neměla o tragédii, která postihla pasažéry lodi Wilhelm Gustloff, ani ponětí.
Je smutné, že lidé, kteří přežili celou krutou válku, nakonec zahynuli na samém konci války a přitom jim chyběl takový kousíček k přežití.
Kéž by učitelé dějepisu na základních školách do svých osnov zařadili i četbu takových knih, které nás nenásilnou formou seznamují s tím, co se dělo.
Knihu doporučuji!
Předtím, než jsem si tuhle knížku přečetla, jsem o nehodě lodi jménem Wilhelm Gustloff nikdy neslyšela, a přitom to je větší tragédie jak Titanic.
Právě to informování čtenářů o méně známých, ale stále důležitých historických událostech se mi na knihách Ruty Sepetys zamlouvá zdaleka nejvíc.
Ale teď už k ději a tak.
Příběh je vyprávěn z pohledů čtyř odlišných lidí - všichni cestovali na téhle osobní lodi.
Do jejich životů se ovšem nedalo zase tak dobře nahlédnout, především kvůli krátkým kapitolám (klidně i o dvou větách).
Tyhle krátké kapitoly jsou jinak ale určitě plus, jelikož se díky nim kniha čte velmi rychle.
Nechybí zvraty a autorka se nebojí zabíjení postav.
Jedna postava mi teda šla hodně na nervy a jakmile se objevila její kapitola, tak jsem si hlavně přála, ať mám ty její žvásty a myšlenky rychle za sebou. Přesto naprosto chápu její místo v příběhu, s ostatními hlavními postavami docela silně kontrastuje.
Suma sumárum, Sůl moře je vážně fajn knížka, takže vám ji doporučuju a od autorky se určitě chystám přečíst něco dalšího.
Knížku jsem rozečtla před delší dobou, ale příliš mě nepohltila, tak zůstala na někdy. Vrátila jsem se kk ní a musela jsem začít znova od začátku. Dějově mě bavila a obohatila o vědomosti, ale to střídání osob v krátkých kapitolách mě dost vadilo, musela jsem se na děj víc soustředit. Když mě něco zaujalo, tak už byl další vypravěč.
Krátké kapitoly z pohledu 4 postav mě držely v napětí a musela jsem číst dál a dál. Bohužel jsem do přečtení knihy o této lodi (a jí podobných - viz závěr knihy) neslyšela, už jen za dovzdělání 5*
Jméno Ruty Sepetysové je pro mě automatickou zárukou kvality. Svoji schopnost vytvořit poutavý příběh s propracovanými postavami a silnou dávkou emocí dokázala zatím ve všech svých knihách, a Sůl moře není výjimkou.
Přestože spousta lidí kritizuje příliš rychlé a časté střídání postav, musím říct, že mně se to v tomto případě hodně líbilo. Na každou situaci tak máte pohled ze všech stran a pořád se v ději orientujete. Samotné postavy nepotřebují žádné dlouhé charakteristické popisy, jejich povaha krásně vyplývá z děje, který se nezabývá žádnými zbytečnostmi a svižně, přesto velmi poutavě ubíhá směrem k nevyhnutelnému konci.
Obdivuju taky veškerou práci, kterou si autorka dala s výzkumy, studiem této katastrofy, navštěvováním všech míst, na která se její hrdinové dostávají, i kontaktováním přeživších, kteří si tuto událost skutečně prožili.
Nenápadné propojení Joany s postavou Liny z knihy V šedých tónech už je pak jenom pomyslnou třešinkou na dortu. Nemůžu než doporučit a těším se na další autorčin román.
Asi budem vybočovať z rady, ale ja som z tejto knihy až tak paf nebola. Začnem pozitívami. Kniha informuje o obrovskej námornej katastrofe 2. sv. vojny. Kým som po knihe nesiahla, nevedela som o tejto lodi absolútne nič. Plusom boli pre mňa aj krátke kapitoly, ktoré ma aspoň trochu držali v napätí.
A teraz k tým negatívam, ktoré bohužiaľ prevládali nad pozitívami. Do knihy som sa zo začiatku nemohla začítať, dej sa pre mňa hrozne vliekol. Keď začal byť ako tak zaujímavý, kniha skončila. Ten záver, ako keby bol spísaný na rýchlo. Do čítania som sa musela dosť nútiť. Keby som ju odložila, už nikdy by som sa k nej asi nevrátila. Za mňa bohužiaľ priemer, čítala som už lepšie knihy s tematikou 2. sv. vojny (napr. Slávik, Jsou světla, která nevidíme, Zlodejka kníh)
Sice se jedná o knihu založenou na historických událostech, takže víte jak to dopadne. To ale není to hlavní, kniha nabízí velice živý popis nesmírného utrpení a zničených lidských osudů ve 2. světové válce.
Krásná a zajímavá kniha o nelehké době války. Musíme si vážit každého dne, který prožijeme v míru. To není žádná fráze, to je pravda.
Hodně čtivé a kapitoly krátké to mám ráda. Hlavní postavy jsem si hned oblíbila.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) uprchlíci jantarová komnata ženy v 2. světové válce Prusko námořní katastrofy podle skutečných událostí dívčí romány Wilhelm Gustloff (loď) evakuaceAutorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Trošku jiná knížka. Jiné téma, jiný styl psaní. Ze začátku jsem se musela hodně obtížně vypořádat se sledováním děje. Čtyři příběhy přeskakující jeden přes druhý v krátkých pasážích. Zvykla jsem si až za polovinou, kdy se začaly potkávat.
K příběhu. Je zvláštní vědět předem, co bude na konci a vědět, že oni (hrdinové) to neví. Byl to pro mě dobrý motor k dočtení.