Sůl moře
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/321897/bmid_sul-more-9Ky-321897.jpg
5
2773
2773
V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se svoboda zdá na dosah, udeří tragédie. V tu chvíli je naprosto jedno, které jste národnosti a kultury či jaký je váš společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc: chtějí přežít. Autorka knihy V šedých tónech se vrací do dob druhé světové války se svým novým románem, jenž vrhá světlo na jednu z nejhorších – přesto téměř neznámých – válečných tragédií... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno:
2016
,
CooBoo
Originální název:
Salt to the Sea, 2016
více info...
Přidat komentář
Navážu na Aralku - ani já jsem o potopení lodi Gustloff nevěděla. O operaci Hannibal se i na gymplu mluvilo jen minimálně a že se v Baltu potopil nějaké lodě, to byla pro nás jen statistika. Vůbec jsem netušila, že v Baltském moři skončilo tolik lidí - Sepetys píše, že jen v roce 1945 bylo 25 tisíc obětí.
Kromě toho, že se mi knížka moc líbila, mě také motivovala, abych si zjistila více informací o Pobaltí, Východním Prusku a Polsku během 2. světové války.
Snad ani nelze hodnotit jinak. Autorku obdivuji. I styl, jakým je kniha napsána. Jak vykreslila postavy, charaktery lidí. Jak se jí podařilo vtáhnout nás do té hrůzy. Takové knížky v člověku dlouho rezonují.
Zajímavé informace z konce 2. světové války, které nejsou známé. Rušivé bylo přeskakování z děje do děje, ale jinak moc pěkně napsaná kniha, která člověka inspiruje k tomu, aby si zjistil i něco více, co se v knize nedozvěděl.
Mám ráda knihy, které jsou napsané celé nebo alespoň zčásti na základě skutečných událostí, a to tato kniha splňuje.... proč se o námořní katastrofě lodi Wilhelm Gustloff, kde zemřelo kolem 9000 lidí, všeobecně neví? na Titanicu zemřelo kolem 1500 lidí a ví o ní každé malé dítě... a kde je jantarová komnata, která byla od roku 1942 vystavena v zámku v německém Königsbergu, dnes ruském Kaliningradu, tedy bývalém Prusku? Pokud se po přečtení knihy nespokojíte pouze s tím, co je tam popisováno, ale začnete pátrat na internetu a youtube, kde je spousta informací a dokumentů, každopádně si tím rozšíříte vědomosti.... je to kniha, která vás k tomu "nakopne"... teď k samotné knize... je napsaná velmi dynamickou formou, častým střídáním krátkých kapitolek, které vždy vypráví jeden ze čtyř hlavních hrdinů knihy, autorka dosáhla tímto způsobem napětí, gradace a velmi dobré čtivosti knihy, má dar vylíčit vše podstatné výstižně, bez rozsáhlých pro někoho únavných popisů a vysvětlování... trochu mi tím připomíná "naší" Petru Soukupovou... tu dost červenoknihovní líbivou romantickou linku jsem schopná zkousnout a to s přihlédnutím k ostatním již výše zmíněným kvalitám knihy a s vědomím, že ve vypjatých životních situacích se lásce zkrátka daří, tato láska pak většinou přetrvá do konce života, protože už prošla zkouškou ohněm.. :-)
Tato kniha mě natolik zaujala, že jsem se nedokázala od ní odtrhnout. Jde o silný emotivní příběh z 2. světové války. Určitě bych ji doporučila přečíst dalším.
Další skvělá knížka od této spisovatelky. Děj se rychle odvíjel a knížku jsem měla přečtenou za den nešlo se od ní odtrhnout. Každopádně je to silný příběh, který budu dlouho vstřebávat.
Zajímavý, nový námět z doby 2. sv. války. Skákání z děje do děje bylo pro mě rušivé, připadalo mi, jako by autorce šlo o to, nechat spoustu volného místa mezi kapitolkami. Každopádně jsem se ráda seznámila jak s tématem, tak s autorkou.
Knihu jsem četla již podruhé, ale i nyní mě příběh zcela vtáhl do děje. Jsou to čtyři osudy hlavních hrdinů utíkajících před válkou , které se střetnou při cestě na lodi W.Gusthoff, která nakonec je potopena. Nádherně a s citem napsáno.
Tahle knížka je úžasná a dechberoucí. Tolik zoufalství, smutku, naděje v jedné knížce. Neskutečné popisy, kteté jen utvrzovali atmosféru celé knížky. Celou dobu jsem přemýšlela jakých všech věcí jsou lidé schopní. Jak byla 2. světová válka krutá. Knížka pojednavá o snad největší námořní katastrofě všech dob - Willhem Gustloff - a já si říkám jaktože se o ní skoro neví a nemluví, když Titanic zná každý? Zde umřelo přes 9000 lidí převážně civilistů, kteří se jen chtěli zachránit. Byla to jejich poslední naděje. To je daleko více než na Titaniku. Prostě neuvěřitelná knížka, která popisuje valku očima prchajících civilistů. Ještě ke všemu dospívajících civilistů. O to je kniha zajímavější. Rozhodně doporučuju každému přečíst.
Třetí kniha od této autorky a potřetí 5 hvězd. Styl vyprávění, i když pokaždé trochu jiný, se mi prostě líbí. Příběh mě zcela pohltil. Je to opět období 2. světové války, avšak z poněkud jiné perspektivy. Utrpení Židů je nám dobře známo, ale kolik dalších lidí z různých částí Evropy,různé národnosti, věku i společenského postavení prožívalo své osobní tragédie, to už se tolik neřeší a lidem dnešní doby jaksi uniká. Stejně tak jako mnohá, méně známá, fakta, která v knize najdeme - tragédie lodi W. Gustloff, zločiny Rusů-osvoboditelů, osudy států v Pobaltí... Autorce patří velký dík za tuto osvětu, kterou dokáže zasadit do skvěle vystavěných příběhů.
Kniha se četla velmi dobře, pojednává o událostech, o kterých jsem se ve škole nic nedozvezdela. Nutí mne tedy projít si tyto historické události...psáno z pohledu čtyř postav, které na první pohled nemají nic společného, ale osud míchá kartami, jak se mu líbí...
Jsou historické události, o kterých jsme se ve škole nedozvěděli, na rozdíl od mnoha jiných, o kterých jsme bohužel poslouchali snad až příliš. Autorka si vybrala skvělý námět na historické či psychologické drama z relativně nedávné minulosti, bohužel to je také jediný klad celé knihy. Téma zůstalo nevyužito. Kniha se čte opravdu rychle, ale člověk má pocit, že autorčina loď pluje po hladině, pod ní je šero a mlhavo , a hlubiny jsou pak úplně temné a neprostupné. Bohužel baterku si autorka někde zapomněla, nebo ji možná má, ale nesvítí. Postavy jsou černobílé, ploché, nevýrazné, jednají předvídatelně. Příběh připomíná Harlekýnky našroubované na historické události. Drama se nekoná, děj ubíhá jako za sklem posypaným notnou dávkou mořské soli. Obávám se, že nenajdu žádný důvod se ke knize někdy vrátit. A k jinému autorčinu dílu, nu, kdož ví?
Pro mě druhá kniha od této autorky, která dokonce předčila tu první. Mě (na rozdíl od některých dalších čtenářů) kniha Sůl moře vtáhla a zaujala o něco více než V šedých tónech (i když ta byla taky skvělá). Bavilo mě střídání postav i krátké kapitoly, díky nim jsem byla v neustálém napětí a motivovalo mě to číst dál a dál. Jediné co bych vytkla byl fakt, že tři postavy byly trochu černobíle kladné a jedna záporná - možná by stálo za to kladné a záporné vlastnosti mezi ně rovnoměrněji promíchat. Nicméně knížce to na atraktivnosti neubírá a alespoň je jednoduší se v příběhu orientovat a sympatizovat s určitými postavami ;)
Četla jsem mnoho knih s tématikou 2 sv. války, ale musím říct, že tato se zařadí mezi mé nejoblíbenější. Moc mi vyhovuje styl psaní autorky, krátké kapitoly a prolínající se příběhy několika hrdinů - to mám v knihách nejraději. Dalo by se říct, že na příběhu nebylo nic světoborného, ale byl napsán z naprosto jiného úhlu pohledu a proto mě strašně bavil. Také jsem hodně přilnula k hlavním postavám, které pro mě měli daleko větší duši než hrdinové mnoha jiných knih s tímto tématem. Dojatá jsem byla, i když jsem tak nějak tušila, jak se příběh bude odvíjet. Tleskám.
Krásně napsaný příběh. Donutí Vás to, víc se zajímat o tuto tragédii. V šedých tónech jsem četla, těším se na Potrhaná křídla .
Bylo nebylo, za dob kdy dva zlý černokněžníci Stalin a Hitler poměřovali síly, mnoho dobrých lidí prchalo před nepřízní osudu. Mezi nimi krásný záhadný princ, laskavá princezna, červená karkulka a zlý patolízal stoupa.
Přál jsem si vážně pojatou knihu zpracovávající historické události nebo alespoň nějaký pěkný romantický doják alá Titanic. Ale tahle kniha je…, jak to jen podat. Řekněme, že nakladatelství CooBoo vydává knihy určitého typu a pro určitou cílovou skupinu čtenářú. Doufal jsem, že tato kniha bude trochu výjimka a ona nebyla. Hledat v této knize hloubku je jako snaha utopit se ve sklenici vody (slané, chcete-li).
Když jsem si tuto knížku kupovala, měla jsem za to, že se bude celá odehrávat na lodi - navíc tomu napovídal jak samotný název, tak i obálka. Ale nestalo se, a ve finále mi to vůbec nevadilo, protože jsem si příběh užívala plnými doušky. Všechny postavy byly skvělé (hlavně pan obuvník s malým chlapečkem), ale ta romantická linka mi tam přišla úplně zbytečná a tak nějak umělá. Rovněž mě mrzí, že jsem už na začátku dokázala odhadnout, komu se podaří přežít, a kdo cestu nezvládne.
Opět jedna z knih, která mě zasáhla jako Amorův šíp. Jenom ten šíp nebyl zrovna Amorův (i když k autorce už chovám značné sympatie). Když jsem dočtenou knihu odložila, měla jsem pocit, že se mi zařízla hluboko do srdce a při jakékoliv snaze o její vytržení se rána rozjitřila a oživila. I skoro po týdnu se mi při vzpomínce na tuto knihu sevře hrdlo.
Zpočátku jsem měla pocit, že se knížka lehce táhne, ale tento pocit mě rychle přešel, jakmile jsem začala vnímat spojitosti mezi 4 vypravěči. A i když byla kniha vyprávěna čtyřmi mladými lidmi, musím uznat, že jsem si oblíbila i většinu ostatních postav, které v příběhu vystupovaly. Autorka umí "vytvořit" opravdu sympatické postavy, ale nikoliv prvoplánově černobílé. Ať se tito lidé zachovají jakkoliv nebo postupně vypluje na povrch cokoliv, odpustíme jim všechno. Kromě hlavních vypravěčů Joany, Emilie a Floriana jsem si zamilovala především "básníka v botách", kterého vnímám jako jednu z nejčistších a nejobdivuhodnějších postav vystupujících ve válečných příbězích, které jsem doposud četla. A za zmínku stojí i poslední vypravěč, Alfred, který je podle mě nejzářnějším příkladem autorčina spisovatelského umění. Je to sociopatický a patolízalský loser přesvědčený o své velikosti a o tom, že je předurčen k vyšším cílům, než všichni ostatní. Je skvostným protikladem k ostatním postavám a pochybuji, že se najde čtenář, který by neměl chuť ho bacit po hlavě minimálně osmikilovým bouracím kladivem v každé kapitole, kterou vypráví nebo ve které se byť jen mihne.
Co se týče závěru, díky bohu, že aspoň takto, ale i tak mi bylo velmi velmi ouzko a nejednou do pláče. Nesmírně oceňuji i autorčiny poznámky a uvedené zdroje, kde nám popisuje, jakou cestu musela podniknout, aby tahle kniha vůbec mohla vzniknout.
Za sebe tedy tleskám a děkuji autorce, že mi rozšířila obzory a seznámila mě s námořní katastrofou, která strčí do kapsy i slavný přeslavný Titanic.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) uprchlíci jantarová komnata ženy v 2. světové válce Prusko námořní katastrofy podle skutečných událostí dívčí romány Wilhelm Gustloff (loď) evakuaceAutorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Další úžasný válečný román který má navíc i faktografickou složku. O událostech potopení německé lodi Wilhelm Gustlof jsem neměla ani potuchy. Kniha je navíc napsaná velmi čtivě, krátké kapitolky plné dialogů měly opravdu spád. Postavy krásně vykresleny stejně tak výklad válečných hrůz a tragédii. Naštěstí najdete v knize i kapitoly plné naděje.