Sůl moře
Ruta Sepetys
V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se svoboda zdá na dosah, udeří tragédie. V tu chvíli je naprosto jedno, které jste národnosti a kultury či jaký je váš společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc: chtějí přežít. Autorka knihy V šedých tónech se vrací do dob druhé světové války se svým novým románem, jenž vrhá světlo na jednu z nejhorších – přesto téměř neznámých – válečných tragédií... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2016 , CooBooOriginální název:
Salt to the Sea, 2016
více info...
Přidat komentář
Kniha se čte lehce, zajímavé pojetí vyprávění z pohledu každé z hlavních postav. Chvílemi kruté, chvílemi nadějné, chvílemi "přeslazeně" dojemné (pardon). Ale za mě spíše plus....
Chcete u knihy zároveň přemýšlet a raději nemyslet, brečet a radovat se, vzteky zatínat ruce v pěst a dojímat se nad lidským dobrem, dýchat zrychleně anebo nedýchat napětím vůbec? Pak sáhněte po této knize. Něco tak smutného a zároveň něco tak pěkného jsem snad ještě nečetla. Kniha o tom, jak se z válečného utrpení rodí čisté lidské dobro, o lidech dobrých a zlých, o životě tak jak je. O tom pravém a nepřikrášleném životě. O tom, že ani hrdina není pouze bílý a padouch není pouze černý. Zároveň se také dozvíte o úseku dějin, o kterém se příliš nemluví. Možná by někomu mohl vadit zvláštní styl psaní, takový ten deníkový, kdy každá postava píše stejné zážitky a události sama za sebe a rychle se to střídá, ale díky poutavému ději si rychle zvyknete. Jen do poslední stránky jsem doufala, že se i polská dívka Emilie zachrání...............Jedna z mála knih, o které přemýšlíte, i když už je dávno dočtená a kdy jste rádi, že žijete teď a tady.
Zbytečně dlouhý rozjezd, kniha má být věnována námořní katastrofě a přitom je to kniha spíš o tom, jak utíkali před Rusákama a putovali do přístavu. Samotná nehoda stroze popsaná a konec useknutý.
SPOILER: A ten konec jsem stejně nepochopila. Co se teda stalo s Emilií, setkala se potom ještě se svým prckem nebo ne?
Knihu jsem si půjčila na doporučení a i proto, že vyhledávám knihy a dokumenty o 2.sv. válce.
Byla jsem ale zklamaná.
Asi jsem se netrefila do období, nebo nevím, ale tahle kniha mi přišla děsná. Špatně se mi četla, těžko jsem se orientovala kdo je vlastně kdo, přeskakovala jsem stránky. Dočítala jsem ji velmi těžko.
Sůl moře pro mě nebyla tak čtivá jako V šedých tónech, ale přesto hodnotím velmi kladně. Nejvíce mě zasáhla část, kdy ženy házely malé děti na palubu lodi... Tam jsem se opravu na chvilku zastavila a přestala číst.
O válce už bylo napsáno mnoho a z různých pohledů. Sůl moře je plná utrpení, zimy a strachu těch, kteří se snaží zachránit. Ale před čím vlastně prchají? V situaci, kdy jak utlačovatel, tak "zachránce", plení zemi, je těžké vybrat si menší zlo. Zvlášť pro děti, které musejí během několika let zestárnout o celá desetiletí.
Příběh Joany, Emilie a Floriana chytá za srdce a přesvědčivě dokazuje, jak hrozná doba to byla díky jejich svědectví. A ve chvíli, kdy se záchrana a lepší budoucnost objeví na obzoru, nastane katastrofa větší, než si kdo vůbec dokázal uvědomit.
Za mě perfektní příběh, protože na pozadí války, kterou všichni "známe" zleva zprava, proběhla katastrofa, o které jsem vůbec nevěděla. Síla vyprávění a skládačka jednotlivých postav - to je Ruta Sepetys.
Byť se kniha čte moc dobře a díky mozaice příběhů mi odkrývá dosud nepříliš známé evropské historické události, musím bohužel říci, že jsem byla docela zklamaná. A vlastně moc nechápu, jak to, že se okolo té knihy byl takový humbuk. Na druhou stanu nechci vůbec snižovat životní utrpení, které musely prožívat hlavní postavy knihy - protože příběhů z dob válečných zvěrstvech páchaných na obyčejných lidech není nikdy dost. Od Ruty Sepetys to byla moje první knížka, a i když jsem čekala lepší čtenářský zážitek, dám ji ještě jindy šanci.
Výborná a nesmírně čtivá knížka. Z těch příběhů opravdu mrazí. Spádu vyprávění pomáhaly i krátké kapitoly - jako rychlý střih ve filmu. Ruta opravdu umí psát a nepodbízet se. Možná se o téhle události neví, protože i když tam zahynulo tolik lidí, v kontextu války je to kapka v moři. Jsem ale ráda, že ji Ruta našla a připomněla, stejně jako téma exodu z Východního Pruska.
Válečné příběhy si čas od času ráda přečtu, jen si musím to lidské utrpení pomalu dávkovat... Ruta mi tentokrát nedala šanci, okamžitě mě vtáhla do děje a knížku jsem od začátku až do konce přelítla kosmickou rychlostí a na nějaký oddych jsem neměla ani pomyšlení...
Jen jsem si zpočátku musela trochu zvykat na velmi krátké, strohé kapitoly a pobíhání mezi jednotlivými postavami, pro počáteční začtení to pro mě mělo spíš rušivý efekt, ale bylo mi jasné, že když budu trpělivá, postupně se mi všechny ty jednotlivé příběhy propojí... Dokonce natolik, že se vrátím i k Lině... to mě hodně potěšilo:-)
Velmi se mi líbilo, že se děj odehrává na základě skutečných reálií a že autorka čerpala z historických pramenů a nechala se inspirovat jednotlivými lidskými osudy... tak jako v Šedých tónech a je dobře, že nám pomáhá na tyto příběhy nikdy nezapomínat...
Doporučuji!
Jestli přemýšlíte o čtení této knihy, tak přesťaňte přemýšlet a čtěte...stojí to za to.
tak tohle bylo něco. Už douho se mi nestalo, že bych knihu přečetla za tak krátkou dobu, ale tady to šlo, možná díky krátkým kapitolám. Ruta umí vtáhnout do děje, umí vykreslit charaktery a na pozadí takové katastrofy se ji to tedy podařilo bravurně. Neskutečně emotivní příběh, možná je to částěčně dáno tím malým, v tuto chvíli spicím drobečkem doma, ale opravdu mě ten příběh dostal. Trpěla jsem s každým nebohým dítětem či matkou, s nadějí jsem doufala v dobrý konec, který nemohl přijít a tolik jsem doufala, že Emília obejme svou Halinku... takže plný počet.
Když jsem začala knihu číst, prvních 50 stran bylo poměrně utrpení...Nemohla jsem se zacist a odskakovani k jednotlivým dejum me rusilo. Za to tedy od poloviny knihy jsem byla naprosto bez dechu a ten závěr...Behal mi mráz po zádech...Skvělé zatáhlo do děje a pořád nad tím musím přemýšlet. Smutný ale zároveň krásný..
Této knihy jsem se nemohla dočkat. Nikdy jsem neslyšela o Wilhelmu Gustloffovi, takže jsem si říkala, že se aspoň něco nového dozvím. Styl psaní jsem už znala díky Potrhaným křídlům, takže nic nestálo v cestě.
Když jsem ji začala číst, bylo to pro mě jako droga. Nemohla jsem se jí nabažit. Líbilo se mi, jak autorka postupně odhalovala vše okolo postav.
Musím říct, že jsem naprosto nesnášela Alfreda. Od začátku mi přišel jako sociopat a pak se mi to i potvrdilo. Sice bylo zajímavé nahlédnout do jeho mysli, ale když přišlo na katastrofu, doufala jsem, že se utopí jako první. A to nejsem zlomyslná. :D
Nejbližší mi byla Joana. Samozřejmě.
Celkově bych knihu označila jako naprostou bombu. Líbí se mi, že na konec Ruta přidala i kapitolu, ve které najdeme fakty o katastrofě. Podle mě zkrátka nemá chybu. :)
Kniha byla naprosto úžasná, mám moc ráda knihy z druhé světové války a Sůl moře mě obohatila o jiné informace z 2. světové války o kterých se moc nemluví, já osobně jsem o lodi Wilhelm Gustloff nikdy neslyšela, skvěle vypsané "charaktery" postav, kniha se četla sama, konec bych trošku rozšířila o osudy postav co přežili
, ale jinak paní autorce tleskám a těším se na další její díla.
Knihu jsem si vybrala ze dvou důvodů - slyšela jsem na ni samou chválu a proto, že jednoduše miluju příběhy, které se odehrávají za 2. sv.války. Kniha mě však ale bohužel nenadchla. Do čtení jsem se musela vyloženě nutit, a ani po jejím přečtení jsem se necítila nijak obohacená. Kdybych si ji nepřečetla, nic by se nedělo. Proto bohužel zklamání.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) uprchlíci jantarová komnata ženy v 2. světové válce Prusko námořní katastrofy podle skutečných událostí dívčí romány Wilhelm Gustloff (loď) evakuaceAutorovy další knížky
2013 | V šedých tónech |
2016 | Sůl moře |
2020 | Mlčící fontány |
2014 | Potrhaná křídla |
2022 | Musím tě zradit |
Velmi výjimečný a smutný příběh z období druhé světové války, který vás donutí se nad některými věcmi zamyslet. A vážně mě kniha ohromila. Knihy s tématikou válek moc nevyhledávám, ale tato byla vážně úžasná, bavila mě, a hlavně jsem pochopila poslání celé této knihy. Poukazuje totiž na největší námořní tragédii v dějinách lidstva. A ne, není to o Titaniku, pokud jste si to mysleli, jen to dokazuje, že o této tragédii vážně moc lidí neví, a přitom to byla daleko větší pohroma, než kdy Titanik byl.