Sůl moře
Ruta Sepetys
V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se svoboda zdá na dosah, udeří tragédie. V tu chvíli je naprosto jedno, které jste národnosti a kultury či jaký je váš společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc: chtějí přežít. Autorka knihy V šedých tónech se vrací do dob druhé světové války se svým novým románem, jenž vrhá světlo na jednu z nejhorších – přesto téměř neznámých – válečných tragédií... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2016 , CooBooOriginální název:
Salt to the Sea, 2016
více info...
Přidat komentář
Pro mě neskutečně emotivní kniha. I přesto, že byla velmi drsná si myslím, že takových knih by mělo být více
Pořád čtete dál a dál, nemůžete se od toho odtrhnout. A najednou konec. Ve vás zůstává hluboká černá díra a pomalu vám dochází to, že se tato tragédie opravdu stala a když se zeptáte skoro kohokoli ve vašem okolí, nic o ní neví. Já jsem byla také jednou z nich a děkuji autorce, že touto úžasnou knížkou nám všem tuto událost přiblížila.
Prostě doporučuji všem, kdo se zajímají o válečné dění, navíc podané způsobem, který vás nutí číst a číst a.......jen žasnout, kolik toho ještě nevíme.
Strhující. Děj knihy je vlastně hrozně krátký a šel by popsat několika větami. Ale autorka dokázala tak vtáhnout do děje, vypráví z několika pohledů, je to jako být tam na místě. Děsivé, napínavé, je tam smutek i naděje. Neuvěřitelný román.
Odkládám dočtenou knihu a jsem ráda, že nemusím dál prožívat s jejími hrdiny strašnou námořní tragédii lodi Wilhelm Gustlof. Příběh mne zanechal emočně vyčerpanou, zároveň mi nedovolil opustit knihu v posledních 200 stranách.
Skvěle napsaná kniha o hrůzách, které si dnešní generace nedovede představit. Dala bych přečíst všem, kteří si myslí, že válka je dobrodružství. Je to už druhá kniha, kterou jsem od této autorky přečetla. Prní byla V šedých ténech. I ta byla skvěle napsána a patří k dílům, které se snaží, aby lidstvo nezapomnělo, co vše se opravdu stalo.
Velice krásná kniha,ale bohužel i velmi smutná.Dala bych přečíst každému kdo si na něco furt stěžuje.Ty lidi museli prožít strašnou hrůzu.
Jak je možné, že o osudu Titanicu ví každý, ale skoro nikdo už neví, že existavala loď Wilhelm Gustloff? Vždyť na této lodi zemřelo mnohonásobně více lidí než na Titanicu. Je to snad tím, že Gustloff převážel uprchlíky a tragédie se stala za války, kdežto Titanic byl postaven pro "britskou smetánku"?
Začátek příběhu se nečte zrovna snadno, vzhedem k tomu, že je příběh vyprávěn z pohledu 4 různých osob. Jakmile však překonáte prvních pár stran, knihu nebudete chtít odložit.
"Plakal jsem, protože jsem neměl boty, až jsem potkal člověka, co neměl nohy"
Tak to je další nádherná a neuvěřitelně emotivní kniha. Jak to udělat, aby si ji všichni lidé na světě přečetli? Smekám a nemám slov.
"Prvního září 1939 Německo napadlo Polsko ze západu.
Sedmnáctého září 1939 Rusko napadlo Polsko z východu.
Dva válčící státy uchvátily Polsko jako holky rvoucí se o panenku.
Nacisté posílali lidi do ghett a koncentračních táborů.
Sověti posílali lidi do gulagů a na Sibiř. "
O Titaniku víme všichni, ale o téhle tragédii lidí na lodi Wilhelm Gustloff neví téměř nikdo. Paní Sepetysová napsala román podle vyprávění dětí a dospívajících, ukázala válku očima mladých lidí různých národností. Příběhy se mě hluboce dotýkaly a zasáhly mě víc, než jsem očekávala. Nádherná kniha , bez zbytečného patosu, dá se říci lidsky psaná formou deníků. Pro mě šest hvězdiček.
Ach prosím, zaveďte Sůl moře do osnov literární výuky. Učme tím kým chceme být v jakékoliv době v každém režimu. Jenom tak takovou společnost vytvoříme. Je tak krásné cítit lásku a soucit v době války a štvanice na lidi. Moc se libí styl psaní. Bylo citlivé a přitom strohé. Byo to úderné a přitom promyšlené.
Skvěle napsané, čtivé.... a strašně smutné. Člověk si myslí, že už o hodně zvěrstvech četl a pak přijde na takovouto knihu a stejně... děs a hrůza.
Kniha už nějaký ten týden ležela na poličce a teď po všech těch thrillerech přišel její čas.
Napřed trochu šok, když jsem viděla, že co stránka, to jiné jméno, jiný pohled na příběh, ale ano, tak to bylo vážně dost dobré. Příběh velmi silný, tyto informace ve mě zanechaly opravdu hodně a jsou děsivé:
Kapacita lodi: 1 463 pasažérů
Počet lidí na palubě: 10 573
Počet záchranných člunů: 22 (10 člunů chybělo)
....každý z pasažérů měl právo na život, ale jen hrstce se to povedlo
Velice zajímavá a čtivá knížka. Díky krátkým kapitolám se příběh hezky doplňuje z více pohledů. Příběh je sice fiktivní, ale většina lidí si o události, na jejíž motivy je kniha napsána, vyhledá víc.
Nádherný příběh o krutých událostech, který mě osobně nutí dohledat si o německých uprchlících z oblasti Pruska, operaci Hannibal a Jantarové komnatě víc informací. Ruta Sepetysová podobnou touhu dozvědět se víc u mě vzbudila už podruhé (V šedých tónech) a zřejmě o to jí i jde: "Válečné příběhy často společně čtou a rozebírají čtenáři ze zemí, které v bitvě stály na opačných stranách. Historie nás rozděluje, ale skrz čtení se můžeme sejít v příběhu, studiu a vzpomínání. Knihy nás spojují v celosvětovou komunitu čtenářů, a co je ještě důležitější, v celosvětové společenství lidí, toužících poučit se z minulosti. Co rozhoduje o tom, jak si dějiny pamatujeme a které jejich prvky přetrvají a proniknou do kolektivního vědomí? Jestli vás zajímají historické romány, jděte po faktech, historii, vzpomínkách a osobních svědectvích, která jsou k dispozici. To jsou ramena, na nichž spočívá historická beletrie. Nesmíme dopustit, aby pravda zmizela s těmi, kteří to vše prožili."
Paní Sepetysová, děkuji, vám se přesně tohle daří. Nádhera, doporučuji, kudy chodím...
Úžasná autorka, která umí psát, tato kniha je absolutně skvělá! Na první dobrou je knížka řazená do kategorie "young adult", ale já osobně si myslím, že je spíše určena starším čtenářům, respektive všem věkovým kategoriím :-) Líbilo se mi řazení do kapitol, kdy kapitoly nebyly delší než 2 strany, tím pádem pořád kniha "nutí" číst dál a dál. Navíc má 4 hlavní vypravěče, což je taky velmi zajímavé a poutavé. Kniha pojednává o obří lodní katastrofě, o které já například vůbec dříve nevěděla, takže pro mě byla i poučná. Knihu opravdu vřele doporučuji všem.
Přečteno jedním dechem. Chci se podívat, jak to v historii bylo s tím přesunem Němců a lodními katastrofami. Vůbec jsem o ničem takovém nevěděla. Autorka píše bravurně. Určitě si přečtu i další dvě její knihy.
Když jsem dočetla knihu byla jsem v rozpacích, nebo spíš pořád jsem. Asi jsem člověk co nedokáže se koukat jak někomu ubližují proto jsem taky nikdy nedokoukala Titanik příběh znám ale film byl pro mne až moc drsný. Jednou jsme si takhle s kamarádkou povídaly a ona mi řekla že se bojí toho že by utíkala a nemohla utéct pronásledovateli, já jsem jí na to odpověděla že se bojím nemít kam utéct. Naděje je poslední věc co nás drží nad vodou a proto můžeme do bezkonečně utíkat ale když nemáš ani nadějí a tvoje myšlenky ví že nemáš kam utéct, asi tak to zažívali lidi na palubě Wilhelma Gustloffa. Kam můžete utéct když všude okolo je oceán?
Ze začátku, než jsem naše čtyři hrdiny poznala, jsem se příběhem těžko prokousávala. Čím dál jsem ale četla, tím víc jsem autorku obdivovala. Napsat něco tak realistického, až jsem měla husí kůži, je obdivuhodné. Knížka mě donutila se zamyslet, že ač nás trápí jakékoliv problémy, tak ve srovnání s válkou, jsou malicherné.
Velmi čtivě napsaná kniha, v jejímž vyprávění se střídají 4 hlavní postavy. Děj rychle ubíhá kupředu a postupně odkrýváme tajemství jednotlivých aktérů. Kniha má historické pozadí na základě skutečných událostí, z některých výjevů mi nebylo dobře po těle, ani po duchu, a děkuju, že žiju v téhle době, kdy mám co jíst, jsem v teple, zdravá a žehrám na nepodstatné maličkosti.
Kniha není klasickým válečným dramatem, je to spíš milostný příběh na pozadí hrůzností druhé světové války. Autorka se bohužel nevyhnula klišé ona-mladá-krásná-tajemná + on-mladý-krásný-tajemný, proto nedávám plný počet hvězd. Nejsilnější postavou pro mě byla Emilia, jejíž osud mne dojal nejvíc. K autorce se určitě vrátím, její styl psaní se mi dobře čte. A člověk si musí neustále připomínat, že žít v míru je jedna z nejcennějších věcí, co máme.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) uprchlíci jantarová komnata ženy v 2. světové válce Prusko námořní katastrofy podle skutečných událostí dívčí romány Wilhelm Gustloff (loď) evakuaceAutorovy další knížky
2013 | V šedých tónech |
2016 | Sůl moře |
2020 | Mlčící fontány |
2014 | Potrhaná křídla |
2022 | Musím tě zradit |
Nejsem žádná fanynka válečných knih, ale toto je úžasná kniha, která vtáhne do děje a je úplně cítit to napětí, úzkost, strach a zároveň se objeví i dobro a láska. Navíc mé oblíbené: kapitoly jsou popisovány různými osobami, takže jedna situace může mít různé pohledy (jako v životě :-) ). Doporučuji