Sultánův kuchař
Saygin Ersin
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491116/bmid_sultanuv-kuchar-tp5-491116.jpg
4
14
14
Toto je příběh geniálního kuchaře s absolutní chutí, který dobude slovutnou kuchyni v sultánově paláci Topkapı a pozmění osudy celé říše. Historický román tureckého mistra fantasy a detektivních příběhů Saygına Ersina se odehrává na sultánově dvoře šestnáctého století, kdy byla Osmanská říše na vrcholu moci. Díky svému mistrovství je sultánův kuchař schopen ovlivňovat mysl, city i zdraví všech, kdo ochutnají jeho umění. Sám přeživší největší masakr, který se kdy po sultánově smrti v paláci udál, stává se ochráncem krásné Kamer, kvůli jejíž záchraně proměňuje svůj dar v neporazitelnou zbraň. Čtivá příběhová linka je v knize využita jako nosný pilíř k úvahám o toleranci a schopnosti žít vedle lidí s jinými názory, a to se záměrem promlouvat o moderním Turecku i k němu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , Větrné mlýnyOriginální název:
Pir-i Lezzet, 2016
více info...
Přidat komentář
Poutavé vyprávění a velmi čtivý text. Příběh je však přiliš doslovný, žádné tajemství nezůstane skryto, vše je vysvětleno. Hrdinovo tvrdohlavé směřování za jediným cílem je ke konci hůř pochopitelné, až únavné. Zajímavé jsou pasáže z Topkapi a obraz každodenního nelehkého života personálu. Popravdě je pro mě těžké pochopit touhu jedinců stoupat kariérně až do nitra Enderunu, když jediná cesta z Topkapi a ze služby obvykle je, podle knihy, nohama napřed.
Tuhle knížku by bylo nejlepší číst v restauraci při čekání na jídlo, protože ve čtenáři vyvolá mnohem větší touhu po chutné krmi než doporučovaná červená barva stěn. A úplně nejlepší by bylo číst ji v restauraci, kde vaří její hlavní hrdina. Ačkoli, jak víme, nemusely by to být pokrmy úplně nejbezpečnější, takže kromě chuti dobře uvařené rýže se mi v hlavě při četbě této knihy povalovala i otázka zneužití moci... Ale heslem autora bezesporu je, že účel světí prostředky.
Vzdělávání hlavního hrdiny v kuchařském umění pro mě bylo natolik zajímavé, že bych ho ráda absolvovala celé, včetně komunikace s vodou, se zvířaty nebo s ohněm, avšak chápu, že pak by knížka nabyla na rozsahu a kvůli menšímu spádu děje by jí ubylo čtenářů.
Kterých by tedy možná bylo víc než deset (ve chvíli, kdy tento komentář píšu), kdyby nakladatelství zvolilo výraznější obálku, která nevzbuzuje dojem (aspoň ve mně), že uvnitř knihy je nějaký odborný text.
Po komentároch Jizi a Tessinky netreba asi ani nič napísať.
Len by som spomenula, čo mi nesedelo v preklade: nadávka kruci a slovo Bože, predsa len som zvyknutá na slovo Allah.
Kouzelný pohádkový příběh, jehož největší síla se síla skrývá v bohaté chuti jazyka, jímž je vyprávěný.
Sultánův kuchař voní magickým orientem a má všechno, co si od dobrodružného příběhu vonícího kořením a dálkami můžete přát: hrdinu, jenž se chce po právu pomstít, vraždy, odhalení vyvoleného a jeho transformaci k velikost, lásku, odloučení, cesty do ještě větších dálek a možná happy end a možná také ne.
Krásné provedení jde ruku v ruce s famózním překladem.
Tohle jsem přesně potřebovala.
Autorovi sa darí svojimi úchvatnými popismi jedál a palácových kuchýň vyvolávať v čitateľovi labužnícku slasť približujúcu sa požívaniu lahodných jedál. Za jeho románom stojí dôkladný výskum priestorov a fungovania paláca a jeho kuchýň, vtedajších jedál a hierarchie mocí (aj medzi kuchármi).
Román je plný rozprávkových motívov (napríklad hrdina prekonávajúci prekážky, aby zachránil "princeznú") a orientálneho sveta chutí, vôní a rozkoší.
Prvá polovica bola úchvatná, ale v poslednej tretine autor stratil dych - podľa môjho názoru si zle rozvrhol gradovanie sujetu: pomyselný vrchol prišiel príliš skoro a zvyšný dej potom nenaplnil vysoké očakávania. Celkovo však napriek tomu vnímam tento román ako delikatesu pre mlsné literárne jazýčky.
Sultánův kuchař
Zatím jen 5 komentářů - mnoho čtená kniha není. Já hledala kvůli plánované cestě do Kappadokie tureckého autora, výběr rozhodla anotace zmiňující život v paláci Topkapi . Zpočátku jsem byla přímo nadšená popisem života personálu v sultánském paláci, propojila jsem si se čtením své okouzlení z návštěvy Istanbulu a tohoto paláce před dvěma lety. Od druhé poloviny mi připadal text už spíše se pomalu vlekoucí, mé nadšení z knihy, která je takovou pohádkou pro dospělé, pomalu pokleslo.
Určitě stojí za to si přečíst recenzi "Kdo by se odvážil zabít malého pána chutí?"