Summa technologiae
Stanisław Lem
Futurologická studie se snaží postihnout budoucí podobu současné civilizace na základě poznaných zákonitostí a mechanismů biologické a technické evoluce. Kritika současnosti v kulisách budoucnosti.
Přidat komentář
Je skoro neuveriteľné, že hoci Lem knihu napísal takmer pred 60 rokmi niektoré myšlienky z nej, ktoré v tom čase zneli ako číre scifi sa dnes predierajú na povrch.
Pro příznivce a čtenáře Lema rozhodně doporučuji, najdeme zde spoustu myšlenek a nápadů které rozvinul ve svých románech a povídkách. Nemožnost kontaktu, mlčící vesmír, hranice mezi živým a umělým, myslícím a "naprogramovaným". Tvoření celých světů a vesmírů... A spousta dalších problémů,etických a morálních, které přináší nebo teprve přinesou technologie a věda. Celá kniha je slovy autora takový kompas při naší plavbě mezi propastmi vědění a hlouposti.....
Ať už se Lemovy předpovědi budoucnosti vyplní nebo ne, je to fascinující čtení.
"Technologie ulehčující život se stala nástrojem jeho zbídačování, protože prostředky masové informace se z poslušného šiřitele duchovních statků staly zdrojem kulturních zmetků."
Ale když čtu vaše knihy pane Leme, mám pocit že to není tak zlé, že je tady naděje.....
Porovnání bilologické a technologické r/evoluce prozrazující zkušenost práce autora sci-fi s tématem vývoje a budoucích technologií. Pokud bych si měl vybrat jednu Lemovu knihu, tak je to tato.
Stanislaw Lem je nepochybně mistrem fantastiky, ačkoliv to dokázal spíše svými romány a povídkami, než tímto rozsáhlým souborem vědecko-filosofických esejů. Je tomu tak nejspíš proto, že jeho díla, pohrávající si s fikcí, si dokázala uchovat i s časovým odstupem plnou míru nadčasovosti, neboť si v nich autor nečiní nárok na jakoukoli exaktnost. V Summě technologické Lem přistupuje k daným problémům zcela jinak. Již na začátku sice připouští, že je i zde zahleděn spíše do budoucnosti, jelikož ho fascinují možné světy, které mohou ze své možnosti přejít neočekávaně v aktualitu, avšak zůstává, jak sám tvrdí, věrný principu "Ockhamovy břitvy", a tak je množina všech možných světů radikálně omezena. I z toho důvodu mohou některé jeho myšlenky působit z dnešního pohledu velmi zastarale - dodávám však, že jsou ovšem tyto myšlenky stále v menšině, a že se tedy Lem projevil jako velmi zdatný futurolog!
Přesto bych toto dílo doporučil minimálně dvěma skupinám lidí. Za prvé těm, kteří mají rádi filosofické úvahy zakládající se na vědeckých poznatcích a pokoušející se je rozvíjet. Za druhé pak těm, kteří mají rádi Lemovy romány a povídky, a kteří chtějí blíže poznat jeho vlastní názory. Pokud se řadíte do obou z těchto skupin, určitě to nebude na škodu...
Myslím, že jsem ji ani nedočetl do konce. Ačkoliv mě velmi zajímala, zhruba od druhé půlky už na mne začíná být trochu složitá a začínám se v ní malinko ztrácet. Jinak do té doby některé myšlenky velmi zajímavé, ale knihu hodnotit nebudu.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1994 | Solaris |
1977 | Futurologický kongres |
1962 | Návrat z hvězd |
1981 | Pánův hlas |
1956 | K mrakům Magellanovým |
Ohromila mě hloubka vědomostí autora z nejrůznějších oborů vědy a techniky.