Supermarket sovětských hrdinů
Jáchym Topol
Kniha Supermarket sovětských hrdinů shrnuje šest kratších beletristických textů Jáchyma Topola. Titulní próza popisuje cestu za polským spisovatelem Andrzejem Stasiukem. Zlatá hlava je úryvek z dosud nepublikovaného románu Mongolský vlk.Výlet k nádražní hale vyšel poprvé v časopisu Revolver Revue v roce 1993. Karty jsou rozdaný jsou scénář ke stejnojmenné filmové povídce Vladimíra Michálka z filmu Praha očima, tiskem zde vycházejí poprvé. Uvařeno je dramatický text pro jednoho herce, jevištně předvedený zatím jen samotným autorem. Cesta do Bugulmy je divadelní hra napsaná na objednávku düsseldorfského Schauspielhausu. Kniha je bohatě ilustrována (Michal Cihlář, Robert Portel, Juraj Horváth) a doplněna fotografiemi.... celý text
Přidat komentář
Tahle kniha ukazuje díky souboru drobnějších děl Topolovu všestrannost - jak umí psát vtipně, ale taky varovat před tupostí, tyranií a nelidskostí.
Jak bych je hodnotil jednotlivě? Titulní "cestopis" je plný výhodňarské energie, samostatně by dostal ode mne asi 4 hvězdičky, prózu z Mongolska Zlatá hlava demaskující akulturnost revoluce bych hodnotil maximálním počtem, Výlet k nádražní hale (z divokých devadesátých let) - 3 hvězdičky, filmový scénář Karty jsou rozdány taky za tři, zato pak dramatický text Uvařeno za 4 a mrazivá divadelní hra Cesta do Bulgumy 5 hvězdiček. V každém případě celé čtivé, zábavné, chvílemi úžasné. Těším se na další Jáchymova díla.
Sovětskej tank je zvíře, německej jen stroj. - už z týdle věty musí bejt jasný, že kniha je skvělá a Topol oficiálně nejlepší českej spisovatel.
Supermarket se skládá z šesti povídek / dramat / scénáře. Jelikož sem si nedělal poznámky, tak už si pamatuju dost málo. Jen vím, že druhá povídka o komunistický revoluci v Mongolsku byla 10/10, první je cestopis o výletu Topola do Polska a na Slovensko - to mi dost mi připomínalo poslední část z Haklova Pravidel směšného chování, akorát to bylo zábavný.
Scénář byl prej zfilmovanej a je divnej a poslední část je divadelní hra - 7/10. Jo a uprostřed je ještě povídka a jedna divadelní hra a to ušlo.
Celkem 8/10, protože Topol.
Přečteno jedním dechem a po dočtení mi obrazy ještě dlouho rezonovaly v hlavě. Za mě 100 %.
Mosty mezi světy. Minulost, současnost. Východ, západ. Totalita, demokracie.
Tragikomické osudy, brutální detaily, rozverné popisy, zachycené momentální myšlenky.
Ve všech textech knihy je Jáchym Topol jako obvykle surovým, chytře přisprostlým, mírně upovídaným, ale přesným, a především zručným vypravěčem. Čtenáře neúnavně zásobuje variacemi na téměř stejné téma osobního příběhu postaveného na historickém pozadí, na téma (po) válečného útlaku a úniku, drsnosti obyčejného života a alkoholového oparu vznášejícího se v kupé nějakého toho zaprášeného východoevropského vlaku.
„Tak si aspoň, kurva, do piči, dělejte poznámky!"
Vždyť už si je píšu.
Bála jsem se, že mě některé z textů nebudou bavit, ale nestalo se tak. S přibývajícím počtem přečtených stránek můj úžas rostl. Při čtení Uvařeno se mi nedostávalo dechu a ze světa, ve kterém se odehrává Cesta do Bugulmy, bych si někdy moc ráda přečetla nějaký román.
„…stárnout a drsnět v boji za lepší svět je lepší, než být v lepším světě nepřetržitě mladý a krásný a zdravý a bohatý… a čekat, až tě za to oddělají teroři."
Myslím, že se autor v některých dílech trochu opakuje (srovnám - li to pak s pozdějším Chladnou zemí), ale rozhodně je to zajímavé čtení. Nemůžu souhlasit s komentářem, že jde o knihu "povídek, vzpomínek autora" - to se týká leda první - stejnojmenné - povídky o cestě do Polska. Pak je ale skladba dosti různorodá - div. hra, scénář - takže to rozhodně nelze považovat za knihu "povídkovou".
Část díla
Cesta do Bugulmy 2007 | |
Karty jsou rozdány 2007 | |
Supermarket sovětských hrdinů 2007 | |
Uvařeno 2007 | |
Výlet k nádražní hale 2007 |
Autorovy další knížky
2017 | Citlivý člověk |
2008 | Sestra |
2006 | Anděl |
1994 | Miluju tě k zbláznění |
2005 | Kloktat dehet |
Soubor šesti různorodých textů, jak žánrově tak i časově. První část, popis putování na Slovensko po stopách slovenského povstání ale nejenom, se mi líbila, ale měl jsem pocit, že bych potřeboval vysvětlivky, kdo je kdo atd. Druhá část je ukázka z nevydaného románu. Dobrý, ale to že to autor nedotáhl na román, taky o něčem svědčí. Pak je tam krátká próza z 90 let, která je docela dobrá. Následuje scénář k filmové povídce, kterou jsem kupodivu neviděl. Dál následují dvě krátké divadelní hry, které mě moc nebavily a proto srážím hodnocení na tři hvězdy. Celkově je to dost nevyrovnané a nečte se to úplně snadno, ale jsou tam zajímavé pasáže.