Šváb
Ian McEwan
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/438541/bmid_svab-ur6-438541.jpg
3
140
140
„Když se Jim Sams – chytrý, ale v žádném případě nějak zvlášť důmyslný tvor – jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakousi nestvůrnou obludu…“ Odkazem na Kafkovu Proměnu rozehrává anglický prozaik krátký příběh o tom, jak snadno může svět politiky zbloudit, podlehne-li okouzlení vlastním „posláním“, snaze vyřešit složitý svět pomocí jednoduchých klišé a touze konat „vůli lidu“. Jim Sams chce na své misi v premiérském těle sloužit lidu s přesvědčením, že sám nejlépe ví, co je pro lid dobré. V zemi Franze Kafky nám to může znít povědomě, ale dějištěm příběhu je nejsoučasnější Británie. Slavný spisovatel řekl své k příběhu brexitu. Hořce satirické vyprávění je zasazeno do reálií ostrovního politického života a pro deziluzi z tamní společnosti nachází s hravou nadsázkou jen nepříliš lichotivé vysvětlení.... celý text
Přidat komentář
Jim Sams se jednoho dne probudí jako úplně někdo jiný, jako obluda. Jako premiér Británie nejlépe ví, co je nejlepší pro lidi, a tak začne konat.
Uf, tato kniha rozhodně nebyla pro mne. Autora mám ráda, odeonky ráda čtu a tato už byla nějaký ten pátek nepřečtená v mé knihovně, tak jsem po ní sáhla.
Od prvních řádků to byl rozhodně nečekaný příběh a zaujal mě, ale to trvalo jen zhruba dvě strany a jakmile jsme se dostali k politice, celý děj šel úplně mimo mě. Nezajímám se o politiku a už vůbec ne o britskou a evropskou, takže jsem byla mimo. Knihu jsem dočetla jenom proto, že to jednohubka o sto stranách, kdyby byla delší, rozhodně bych ji odložila nedočtenou.
Nevím, asi jsem to nepochopila :( v tom abstraknu jsem se ztratila, pochytila jsem akorát pár kavkovských prvků, od kterých jsem se snažila odrazit - ale marně.
Snad se ke knize časem vrátím a budu s to ji naplno ocenit.
Líbila se mi její metafyzická podoba, tudíž knihu hodnotím jako knižní soubor hrající si s jazykem.
Autora rád čtu ,ale u této knihy jsem hodně přešlápl, nebyl to vůbec můj šále kávy, dlouho jsem se tak nenudil. Sám sobě se divím, že jsem to přečetl celé.
Vtipné čtení, myšlenka obráceného toku peněz mě hodně pobavila. Odteď budu hledat u politiků feromonový pohled!
Další kniha od autora a opět parádní čtení, tentokráte ve variaci na Kafkovu "Proměnu". Zde však v současné Británii, která se zmítá v době napsání v Brexitu. Ostrá satira tepající hloupost, jenž umožní projít naprosto absurdní nápady, které vymyslí zástup švábů vtělených do představitelů vládní strany. Velmi mě pobavila a mohla být o chlup delší a jisté myšlenky více rozepsané.
Šváb mě v době hojně skloňovaných "ruských švábů" zaujal obálkou, názvem....a určitě chápu důvod vzniku...
K pobavení jsem potkala minimum, k naštvání asi nic, jen umělecké dokreslení obrovského znechucení současnou (původem křesťanskou) Evropou.
Takže, kdo si nechcete kazit žaludek, snad ani nečtěte :o)
"0 Jane Fishové všichni věděli jednu věc, totiž že kouří dýmku. Všichni zároveň věděli, že ve skutečnosti dýmku nekouří. Dokonce nekouřila vůbec. Před lety, když ve vládě začínala na nejskromnějším, nejbídnějším, nejméně oblíbeném postu ministryně pro Severní Irsko, navštívila v Belfastu akci na podporu protikuřácké dobročinné organizace. Souhlasila s tím, že si jednou potáhne z dýmky a vyfoukne kouř do tváře dítěte, aby upozornila na nebezpečí pasivního kouření. . ."
2/3
Úkrok z intelektuálních souvislostí :-): on to sice na začátku je Kafka (naruby), ale jestlipak by McEwan přiznal kapičku inspirace jedním dílem Doctora Who (to by i zůstal doma), popř. lehce i Muži v černém? V každém případě mi to přišlo jako dobrý nápad k rozehrání politické hry britského broukopremiéra, v němž autor doslovu vidí jasného Borise J. Jasně, ale – a komentáře dokládají, že v tom nejsem sama – tu máte taky vysvětlení lecčeho z vrcholné politiky domácí, nad čím jste kdy kroutili hlavou. (Ve skutečnosti soudím, že švábi jsou v tom u nás nevinně.) Jako u každé satiry se dost pobavíte a trochu naštvete, a tak to má být. Nadčasové a nadregionální, celkem dobře napsané, lehce vypointované.
No, od McEwana jsem četla už daleko lepší.. Ještě to s ním ale nevzdám a vrátím se ke starší tvorbě. Tato kniha bohužel nic moc. Jediné dobrá věc, kterou mohu o knize napsat, je zpodobnění Kafkovi Proměny.
Tohle bylo z mého pohledu velké špatné... Politika prostě není můj koníček a tady toho bylo až moc. Ale dočteno, nevzdala jsem jí.
Další z mnohých parafrází Kafkovy Proměny, tentokrát reverzní: Šváb se změnil v člověka, ba co víc, v ministerského předsedu. Na tomto nápadů staví McEwan novelu, jejíž metafora švábů a politiků je víc než jasná, celé se to točí kolem... kolem čeho vlastně? Samá politika, řeči, nějaká ta bizarnost, ano, i na klišé nevraživosti mezi Brity a Francouzi dojde ve velkém, jenže ve výsledku je zde minimum děje a příliš tlachání určeného (nejspíš) zasvěceným... zdá se mi, že tahle novela prostě cílí na britského čtenáře a v překladu nemá mnoho co nabídnout, pokud nejste vysloveně fanoušek britské politiky. Jinak se místy ztratíte, místy zapomenete a dohromady se na nějakých sto stránkách možná ukoušete nudou.
Asi nejsem správná cílová skupina. A to se mi nezdá, že bych text nechápal, přesto jsem si jím víc než cokoli jiného pronudil. Nápad přitom nebyl špatný, politická satira měla jasné cíle (možná i pro nás, kdo jsme situaci kolem Brexitu nesledovali pod takovým drobnohledem jako Britové), o té metafoře švábů by se taky dalo debatovat dlouze... jenže i tak mě kniha z nějakého důvodu míjela o celé kilometry. Možná o vzdálenost mezi Prahou a Londýnem...
Je to sice rychlokvaška, ale chápu, že to "muselo ven". Myslím, že i neznalec britské politické scény v tom mohl najít dost paralel z politické scény naší.
Troufám si tvrdit, že kdybych byla s politikou Velké Británie seznámena trochu víc a především hlouběji, bavila bych se o poznání lépe, ale ani neznalost všech podobností mi nezabránila si knihu pořádně užít. Přece jen některé z popisovaných "absurdit" nejsou jen výsadou Británie, ale lze je pozorovat nejen napříč světem jednadvacátého století, ale i napříč dějinami.
To, že satira dnes slouží spíše k všeobecnému pobavení, postesknutí, či v tomhle případě uvolnění nahromaděné agrese, než k upozornění na problém a vytvoření prostoru k jeho vyřešení, je dnes už jen smutným faktem. Prostou pravdou zůstává, že ač je Šváb knihou po mnoho stránkách povedenou, proud dějin změnit nedokáže.
Smutným konstatováním, pak už jen zůstává, že - slovy autora doslovu Petra Fishera : ,, V konkurenci brexitové reality, kterou McEwan paroduje a ironizuje, ztrácí trochu literární absurdita na absurdnosti."
Povedená věc, až na jednu drobnou chybu nebo nedostatek. Příliš krátké, to by klidně sneslo větší rozsah. A ne takový šmitec konec. Působí to jako by to psal ve vlaku nebo v letadle na cestách. Zpodobnění Kafky a obrácení naruby bylo neuvěřitelně originální a téma spolehlivě dobré. Dialogy výborný, ale sakra bylo to krátký.
Hodně, opravdu hodně zajímavé, ale jen když se alespoň trochu orientujete v britské politické scéně :-)
Já tohoto spisovatele zbožnuju a kniha mě bavila. Podivuju se nad tak nízkým hodnocením, asi jsem mimo. :-)
Čekal jsem víc. Ale nejsem výhradní fanoušek Iana McEwana. Kromě Pokání, samozřejmě...
Trochu jiný McEwan než jsem zvyklá. Politická satira, kde si nebere servítky a předhodí nám současné politické "elity". Snaha pochopení a vyrovnání se s realitou naší post-faktické doby a Brexitu, MeToo; Twittrové přestřelky, kde nejsou důležitá fakta, ale pobavení fanoušků manšaftu. A švábi? Prastarý druh, který přežije týdny bez vody a měsíce bez jídla a je schopný přežít výbuch atomovky.
"Jak mohla země sama sobě něco takového provést? Byla to tragédie. Bylo to směšné. Neměli proto to nějaké slovo staří Řekové? Jednat ve svém nejhorším zájmu? Ano, měli. Říkali tomu "akrasia". Dokonalé."
(SPOILER)
Jednohubka, která mě:
1) pobavila (aluze na Proměnu, akorát v opačném gardu, přesně vystižená postava buranského prezidenta Tuppera apod.)
2) potěšila (objevilo se zde slovo táflování! :-))
3) poučila (život švábů jsem nikdy nezkoumala - fakt jsou kanibalové? opravdu mouchy po nějaké době hořknou?)
Zároveň je to ale bohužel také kniha, která s největší pravděpodobností zůstane nedoceněna lidmi jako já, kteří se o britskou politiku zajímají jen povrchně a nedohlédnou všechny možné paralely napříč historií (byť ten Brexit z toho čpí na sto honů i nám nedoukům) a která brzy zastará, jen co se kolo času o pár zoubků pootočí.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Pokání |
| 2007 |  Na Chesilské pláži |
| 2015 | Myslete na děti! |
| 2020 | Betonová zahrada |
| 2021 | Stroje jako já |
Sice jsem studovala politologii a nějaký vztah k tomu tématu mám, ale tohle mě minulo. Nedokázala jsem se začíst. Zklamání.