Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/542694/bmid_svedectvi-o-zivote-v-kldr.jpg
5
3428
3428
Dění v Severní Koreji bedlivě sledují média a politici po celém světě, přesto se k nám z této země dostává jen velmi omezené a cenzurované množství informací. Kniha koreanistky Niny Špitálníkové, která přináší sedm rozhovorů se severokorejskými uprchlíky, proto představuje mimořádně cenný a unikátní příspěvek k poznání jednoho z nejtužších autokratických režimů na světě. Jak funguje severokorejská indoktrinace? Co pro tamní obyvatele znamená trojice zbožštěných vůdců? Jaký je rozdíl mezi životem na vesnici a ve městě? Na tyto a mnohé další otázky najdete odpověď ve strhujících výpovědích sedmi silných osobností, které se rozhodly riskovat vlastní život, utéct z KLDR – a poznat svobodu.... celý text
Přidat komentář
Už dlho som si chcela prečítať nejakú knihu, ktorá ukazuje život v tejto diktátorskej republike. A dostala som sa k tejto. Autorka sa pýtala siedmich ľudí z rôznych spoločenských úrovní - profesorky, robotníka, prevádzača, vysokoškoláčky, feministky, vodiča a dôchodkyne. Každá výpoveď prináša nové informácie a nové pohľady na život. O tom, že v tejto republike sa žije extrémne ťažko som vedela. Ale je to ešte oveľa oveľa horšie, ako som si myslela. Pri čítaní mi bolo naozaj ťažko z toho, že takýto systém ešte dnes existuje (a že ho niektorí ľudia, aj tí z knihy, podporujú). Veľmi veľa vecí ma prekvapilo (negatívne), napríklad to, že ľudia sú neustále sledovaní svojimi susedmi a tí si o nich všetko zapisujú, v podstate tam nemôžete mať žiadnych kamarátov, lebo nemáte komu veriť. Ďalej neskutočne dlhá povinná vojenská služba, na ktorej sa dejú (nielen) ženám strašné veci. Obrovský nedostatok jedla a neustály hlad. Nemôcť ísť na návštevu do susednej dediny bez povolenia... Absolútne všetko riadi štát. A takto by som mohla pokračovať a pokračovať. Nechápem, že takýto systém môže tak dlho (ne)fungovať. Kniha sa aj napriek ťažkej téme čítala dobre a jedinú výtku mám k občas divným otázkam. Ale určite si prečítam aj nejaké ďalšie knihy o tejto téme a aj ďalšie knihy od autorky.
Velmi čtivá kniha. Musím pochválit zpracování. Hodně jsem se dozvěděl o KLDR i když už jsem si lecos přečetl a nakoukoal, ale tady to bylo opravdu surové a musím přiznat, že jsem rád, že žiju tam kde žiju.
Pokud bychom knihu hodnotili pouze z literárního hlediska, asi by ji nešlo považovat za nijak výjimečný počin. Výjimečná je však z hlediska informací, které přináší, a silných příběhů, které odkrývá. I když jsem už leccos o totalitních režimech četla a myslela jsem si, že mě už ničím nemohou překvapit, opak byl pravdou. A to spousta dalších absurdit a hrůz (např. koncentrační tábory) zůstala jen naznačena...
Severní Korea jako distopická společnost, která zde ale není nijak vymyšlená, nýbrž je to syrová skutečnost. To, co zde zavedla rodina Kimů, je návrat do temného středověku navrch s kultem osobnosti jakožto národním náboženstvím. Vždy, když vidím, jak se neskutečně servilně okolo vůdce Kim čong-una chovají ty jeho loutky, je mne na zvracení. Kniha toto vše popisuje dostatečně, ale např. 10let vojenské služby pro muže a 5 let pro ženy... nemám slov.
„A co je u porodu pokládáno za nadstandardní péči?“
„Třeba použití sterilních rukavic.“
Kniha vedená formou sedmi rozhovorů s uprchlíky z KLDR. Jednotliví uprchlíci představují průřez generacemi i společenskými vrstvami.
Mám pocit, že buď shrnu celou knížku v pár větách, nebo budu mít problémy se vejít, kolik toho mám v hlavě a na srdci po přečtení.
O životě v KLDR jsem moc iluzí neměla, ale takhle extrémní vymývárnu mozku jsem asi nečekala.
Děti se učí základní počty na příkladech o zabitých amerických vojácích, ženy (a někdy i muži) v armádě jsou znásilňováni, a účast na veřejných popravách v ulicích je povinná a neopovažujte se odvrátit nebo vyjádřit nesouhlas. A to je jen zlomek.
Všichni jsou ale přesvědčení, že to je nejlepší způsob života, jaký existuje, protože vůdce a strana pro ně dýchají dělají všechno pro jejich blaho.
Není to případ všech uprchlíků z knihy, ale nedokážu si představit uprchnout a nechat zbytek rodiny napospas režimu. „Díky“ třígeneračnímu trestu, který v KLDR platí, se trest za jednoho člena rodiny nevyhne v podstatě nikomu.
Člověk něco ví, spoustu tuší, ale když to čte, tak hlava stejně nepobírá, že je něco takového opravdu v 21.století možné.
5*/5* a myslím, že by si to měli přečíst všichni a možná bychom byli hned vděčnější, pokornější a spokojenější.
Letos by měla vyjít druhá část Svědectví, které si určitě nenechám ujít.
Všeobecné nadšení z knihy nesdílím, především kvůli formě. Nemohu si pomoct, ale celé mi to přišlo na úrovni nějaké školní úvahy a toto autorčino zamyšlení mě v tom utvrdilo:
“Po skončení rozhovoru mě napadla jedna otázka. Ona by za vůdce dýchala. Dýchal by ale i on za ni?
Dvě hvězdy pouze a jen za téma.
Tohle je moje první knížka od autorky a byla to jízda. To se čte samo a je to strašně silný.
Doporučuji hlavně všem voličům KSČ!
K tomuto asi netřeba sáhodlouze nic dodávat. Pro mě byla tato kniha prvním nakouknutím do světa Severní Koreji a i když člověk ví, že to tam nefunguje ani zdaleka jako ve světe, na který jsme zvyklí, tak i tak je to šok. Nedovedu si představit dávat si na každém kroku pozor, počítat s tím, že mě mohou přijít kdykoliv zkontrolovat a další a horší věci.
Přečtěte si, stojí to za to.
Neuvěřitelná knížka. O životě lidí v KLDR jsem toho mnoho nevěděl, ale velké iluze jsem si nedělal. Realita je však několikanásobně děsivější. Co hůř, nelze moc očekávat, že by se jejich život mohl s aktuálním Kimem nějak zásadně zlepšit. Typická diktatura se vším všudy, jen o mnoho řádů drsnějších než si většina z nás dokáže vůbec představit. Nejtvrdší propaganda od mládí, trvání na naprosté poslušnosti, kontroly, udavačství, plné ovládání osobního života jinak tvrdé represe, mizení, veřejné popravy celých rodin i s dětmi. Mezi tím trvalý hlad, nedostupnost čekoholi bez černého trhu a občas hladomor.
NŠ v úvodu píše moc pěknou větu, kterou bychom si pořád měli opakovat "Zapomínáme na reálné hrůzy minulého režimu a mnohým se opět stýská po falešných jistotách a pohodlné neodpovědnosti." Všechny takové bych naložil do vlaku a poslal na ozdravný roční pobyt do KLDR. Lístek rád zakoupím.
Kniha rozhovorů se sedmi uprchlíky z KLDR, muži i ženami různého věku a sociální vrstvy.
V každém rozhovoru se řeší jiná témata podle profese nebo zkušeností dotazovného.
Nepředstavitelné pro moderního člověka, že i v 21. století může být na světě takový systém a hlavně že v něm někdo může žít.
Nejvíc mě asi sebral rozhovor se Sŏ Čchŏl - feministkou a jejími zkušenostmi z armády.
Člověk je pak daleko víc vděčný za to kde žije a za svoje rádoby problémy.
Niny absolutní špička. Nemůžu se dočkat druhé knihy Svědectví, která nás letos čeká... Skvěle zpracované, čtenář má možnost nahlédnout do života nejen spodní vrstvy severokorejců, ale i obyvatel z vyšších tříd - o tom mmj. vyšla další její výborná kniha Severka.
Mimořádně syrové a silné svědectví, kdy si většinu času říkáte, že něco takové snad ani není možné. Jenomže je to každodenní realita pro miliony lidí, kteří měli prostě smůlu, že se narodili zrovna v té zemi... Poslouchal jsem jako audioknihu. Normálně bych tudíž zde nehodnotil, ale v tomto případě rozhlasové zpracování evidentně ještě přidalo na síle sdělení, je to mimořádně povedené dílo. Teď už není volně k poslechu, ale dá se koupit na Radiotéce.
Skvělá knížka! Moc zajímavá fakta a pohledy jednotlivců. Uvítala bych klidně i víc rozhovorů. Místy jsem si musela připomínat, že to je realita a né fikce. Mrazivé!
Neskutečné! Vždy jsem si myslel, že George Orwell v knize 1984 přeci jen trošku přehání... že něco takového se přeci nemůže dít... ale ono se to děje, v KLDR ve 21. století...
Neskutečné! Tohle by si měl přečíst každý. Měl jsem malé povědomí o Koree, ale tohle mi otevřelo oči, dohledával jsem si pak informace na wikipedii a taky vzpomínal na MASH a dohledával si kdy se to odehrávalo. Za mě asi nejsilnější kniha, kterou jsem letos přečetl. Určitě si přečtu i další knihy autorky.
Skvělé rozhovory, které poodhalí praktiky režimu v severním Vietnamu. Žijeme v době, kdy všichni nadávají, remcají, závidí a mnozí litují, že není doba před rokem 1989. Měli jsme štěstí, že to nebyla taková hrůza, jako je ve Vietnamu. Nevážíme si svobody a demokracie. Žijeme si jako v bavlnce a v luxusu.
Štítky knihy
totalitní stát rozhovory Severní Korea komunismus ideologie Magnesia Litera vládní sledování občanů (surveillance) severokorejští vůdciAutorovy další knížky
| 2020 |  Svědectví o životě v KLDR |
| 2023 | Severka |
| 2017 | Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR |
| 2014 | Propaganda v KLDR: funkce, metody a vývoj |
| 2022 | Deníky ze Severní Koreje |
Kniha je velmi dobře napsaná, ikdyž má formu rozhovorů, tak to neubírá na posploupnosti. Obsahuje několik rozhovorů s různými lidmi z různých sociálních vrstev a jejich názoru na jejich zemi. Knihu jsem dostala darem a jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst. Doporučuji všem, kteří mají o tohle či podobné téma zájem a člověk nemusí mít předem nastudováno, protože je to napsané formou i pro ty, kteří o Severní Korei nikdy nic nečetli.