Jizva
China Miéville
Svět Bas-lagu série
< 2. díl >
Na palubě záoceánské lodi je do rozvíjející se novokrobuzonské kolonie Nova Esperium převážena skupina vězňů a otroků, jejichž těla byla přetvořena do groteskních biologických podob. Avšak za moře neplují jen oni. Přidává se k nim hrstka cestovatelů, z nichž každý má důvod k rychlému odjezdu z města. Mezi nimi je i Bellis Chladnovína, talentovaná lingvistka, jejíž tlumočnické služby jí napomáhají nejen vydat se na cestu, nýbrž i uniknout hroznému trestu. Je totiž bývalá milenka Izáka Dana der Grimnebulina, vynikajícího odbojného vědce, který v Novém Krobuzonu nevědomky rozpoutal pravé peklo. Bellisin plán je jednoduchý: žít mezi novými kolonisty, dokud nebude bezpečné vrátit se do rodného města...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2004 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Scar, 2002
více info...
Přidat komentář
Brilantní příběh, nezávazně navazující na "Nádraží Perdido". Miéville prokresluje svůj svět Bas-lagu s absurdní důvěryhodností a jistotou. Styl "new weird", nebo mnou preferovanější označení "steam-punk", přijímá rozsáhlé konstrukce mýtů, legend, rozsáhle historie, intrik, mocenských bojů národů a ras i druhů stejně ochotně jako marast, bezvýchodnost, ale i okouzlení a hrdost jednotlivých postav. Musím doporučit přečíst si nejprve "Nádraží Perdido", není to sice nutné pro pochopení, ale určitě si pojednání o pirátském plovoucím městu Armadě užijete více, když nejprve probdíte několik horečnatých nocí v kakofonii ulic Nového Krobuzonu.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Nádraží Perdido |
| 2004 | Jizva |
| 2009 |  Město & město |
| 2006 | Král Krysa |
| 2013 | Kolejmoří |
!!! Hledá se kladný hrdina !!!
Lze vůbec někoho takového v knize Jizva najít? Je to těžké, stejně těžké, jako byste se pokoušeli najít hrdiny okolo sebe. V obyčejném životě sice nejsme obklopeni kouzly, Xeňany, přetvory, nevydáváme se na dobrodružné výpravy, nelovíme avanky, ale jsme stavěni každý den před rozhodnutí, která musíme učinit, jsme manipulováni a manipulujeme lidmi ve svém okolí. A nechováme se také vždy správně, ať už z vypočítavosti nebo z nevědomosti, děláme chyby a platíme za ně.
Možná namítnete, že Jizva svého kladného hrdinu má a že je to Bellis, ale když se na ni podíváme z blízka, musíte mi dát zapravdu, že není zrovna to, co si pod tím pojmem představujeme. Bellis je ubohá, žalostná, její rozhodnutí nejsou motivována ctí a statečností, nejsou to ani její rozhodnutí, je jen malou šachovou figurkou ve hře, která ani není mistrná.
Mièville vytváří složitý vzorec vztahů čtenář/postavy, málokterá z jeho postav je vyloženě negativní nebo pozitivní. Dokonce i Armada, která se zdá být útočištěm pro zubožené a zotročení tvory, kteří jen zde mohou žít svobodným životem, je pro jiné vězením, město, které může být symbolem svobody může být i symbolem tvrdé diktatury.
Jizva je v porovnání s Nádražím Perdido vyprávěna méně brutálním jazykem. Snad proto, že postava, které je věnováno nejvíce pozornosti a příležitostná vypravěčka, je žena a je uzavřenější a klidnější než Izák. Příběh je propracovanější a je pečlivěji zpracován. Jako člověk, pro kterého není čtení fantasy na prvním místě, cítím, že by kniha nijak neutrpěla, kdyby se odehrávala i v jiném prostředí, než je Bal-Lag, protože podstata příběhu není snaha získat moc pomocí možností vyvěrajících z Jizvy, ale možnosti jednání, které máme a otázka, nakolik jsme schopni jednat sami bez cizího nátlaku uvědomělého nebo neuvědomělého.
Stejně jako v Nádraží Perdido ani v Jizvě Mièville své „hrdiny“ nešetří. Odnáší si s sebou z románu těžké břímě. Ale příběh ještě nekoncí…