Svet bez nás
Alan Weisman
https://www.databazeknih.cz/img/books/90_/90457/bmid_svet-bez-nas-ezE-90457.jpg
4
84
84
Vo Svete bez nás Alan Weisman originálnym spôsobom pristupuje k problematike vplyvu človeka na Zem: žiada nás, aby sme si ju predstavili bez ľudí. Jeho základným východiskom teda nie je to, ako vplýva človek na životné prostredie, ale ako sa životné prostredie, a vo všeobecnosti príroda, vysporiada s našimi výtvormi, ak by sme ich ponechali samé na seba. Vo svojom obšírnom rozprávaní, v ktorom čerpá z odborných znalostí vedcov zaoberajúcich sa atmosférou, umeleckých reštaurátorov, zoológov, pracovníkov ropných rafinérií, astrofyzikov, paleontológov či náboženských vodcov ukazuje, ako by sa bez človeka zrútila a napokon zanikla naša masívna infraštruktúra. Ktoré každodenné predmety možno zostanú zvečnené v podobe skamenelín? Ako z rozdrvených medených potrubí a drôtov vzniknú sloje červenkastej horniny? Prečo naše prvé stavby vydržia najdlhšie a existuje vôbec nejaký ľudský výtvor, ktorý si napokon príroda nepokorí? Weismanovo rozprávanie vyústi do radikálneho, no presvedčivého riešenia, ktoré nemusí závisieť od nášho zániku. Kniha je príkladom mimoriadne kvalitnej literatúry faktu, ktorá podrobne skúma náš dopad na planétu Zem spôsobom, akým to ešte neurobila nijaká iná publikácia.... celý text
Literatura naučná Příroda, zvířata Ekologie, živ. prostředí
Vydáno: 2008 , Ikar (SK)Originální název:
The World Without Us, 2007
více info...
Přidat komentář
Veľmi zaujímavé čítanie, aj keď na niektorých miestach príliš rozťahané. Krátka kniha, ale čítal som ju dlho, napriek tomu že túto tému milujem. Myslel som si že to bude to isté ako seriál Život po lidech (Life After People), ale kniha sa zaoberá inými vecami spojenými s touto témou, takže ak ste videli seriál, kniha nie je to isté.
Převratný text, který poprvé vyšel před více než deseti lety, nám v aktualizovaném vydání opět nastiňuje kontroverzní, ale smysluplnou cestu k řešení klimatické krize – svět bez lidí. Zatímco antropocentricky tato myšlenka vůbec nedává smysl (k čemu je zdravá planeta, když ji pak nemůžeme využít?), environmentální hledisko je velmi inspirativní. A autor svými pečlivě vyargumentovanými fakty dokazuje jednu věc – za zhoršující se klima může člověk.
Tak zaujímavá téma, a tak mizerné spracovanie! Prekúsala som sa cez celú knihu s námahou, lebo tých pár zaujímavých informácií a bodov na zamyslenie za to stálo (pre mňa najzaujímavejšia časť bola o ropných rafinériách a jadrových strelniciach v USA). Ale autor píše novinárskym štýlom, ktorý mi nevyhovuje - trochu senzácia, špekulácia, trochu pritiahnuté za uši. Treba vždy dávať pozor, kde sú ešte fakty a kde začína autor fabulovať, čo by bolo, keby bolo. Každá kapitola začína predstavením určitého ekologického problému a stretnutia s odborníkom na mieste, ktorý poskytne ďalšie informácie. Potom prichádza problematickejšia časť, kde už autor špekuluje o tom, ako by sa daný problém vyvinul, či (ne)vyriešil, keby náhle ľudstvo prestalo existovať. Na mňa to pôsobilo ako remix starších vydaných novinových reportáží "obohatených" o autorove špekulácie. Budem sa musieť obzrieť po niečom serióznejšom.
Velice zajímavá kniha. Nutí k zamyšlení.... plasty, přelidnění, atd... Velice trefné myšlenky a postřehy. Je to až děsivé, že po nás vlastnic nic nezůstane. NIC :-)
Kašlete na všechny pozitivně laděné knihy typu štěstí snadno a rychle. Až budete mít pocit ,že se svět řídí do pekel a nejlip byste udělali, kdybyste vylezli ven s kalachem a začali střílet do lidí, sáhněte po téhle knize.
Je o tom, co by se stalo kdyby lidstvo zmizelo. Zítra, všichni, lusknutím prstu. A víte co? Planeta by vydala lehké uprdnutí a velmi brzy by po nás nezbylo nic. VŮBEC nic. Bomba.
Na tom, že po tom, co je dneska posrání, zbyde ke konci velký prd, je totiž něco velmi velmi úlevného.
Velice stručně by se dala tato kniha charakterizovat parafrází jedné věty z textu: "Svět bez nás se obejde hravě, ale my bez něj nikoliv". Málokdo si to ale uvědumuje ve svém důsledku a to bohužel znamená, že si lidstvo pomalu ale jistě - svým často i dobře míněným počínáním - podřezává větev samo pod sebou. To, že nás spasí věda a výzkum se jeví v tomto případě jako značně diskutabilní koncept a i sami vědci si tím moc jistí nejsou. Spíš je to takové zbožné přání, aby všechny ty často elegantně vypadající grafy byly jen čirou abstrakcí a matematickým přeludem, a že snad někdo časem přijde s bezbolestným řešením. Žel, realita dává zatím za pravdu spíše těm elegantním, ale ve své prognóze ne příliš radostným grafům. No, ale jak se říká: "Nic není jité, vše je relativní"; což je ale mimochodem jedna z těch nejnebezpečnějších vět vůbec, včetně toho podtónu dosti nejasné a velmi často nijak neopodstatněné naděje. Ale co jiného nám vlastně zbývá?...
Jednoznačne zaujímavá kniha, avšak miestami trochu zbytočne rozťahaná. Za fakty u mňa 90 bodov zo 100, ale opis výzoru odborníkov, s ktorými autor pracoval, mi v tejto knihe neskutočne prekážal. Chcete si snáď takéto dielo prečítať kvoli informáciam alebo chcete vedieť ako vyzerá nejaký šedivý dedo skúmajúci niečo niekde v Amerike?
Tuto knihu jsem četla velice dlouho. Je v ní totiž tolik informací, že se "zhltnout" ani nedá. Ale není to jen výčet suchých, strohých faktů! Autor vás donutí přemýšlet společně s ním. A otázek na přemýšlení tu je neobyčejně mnoho! Od životního prostředí, přes zbraně, atomovou energii, populační křivku atd. atd. A všechno čtivě a s naprostou znalostí tématu!
Jedna z nejlepších populárně-naučných knih, kterou jsem kdy četla. Vřele doporučuji! Tato kniha by neměla minout nikoho, kdo se někdy zamyslel nad tím, kdo jsme a kam směřujeme.
P. S. Víte, co tady po nás zůstane jako absolutně poslední připomínka lidské existence? Co zbude, až lidský druh zmizí jako dinosauři, všechny naše domy spadnou, mosty zmizí, plasty se rozpadnou a dokonce i naše úložiště jaderného odpadu přestanou být pro budoucí živočišné druhy hrozbou? Jaká bude poslední vzpomínka na lidi???
A nebo něco úplně jiného: komu nebo čemu prospěla nejostřeji hlídaná hranice našeho světa, tedy hranice mezi Severní a Jižní Koreou?
Ne, ne! Já vám to nepovím. :-) Přečtěte si tuto knihu!
P. S.
No tak dobře. Řeknu vám to. Hranice prospěla vzácným ptákům, např. jeřábům, protože je tam nikdo neruší při hnízdění.
Zajimava kniha, ktera je dle meho skromneho nazoru prislis roztahana a neskutecne dlouha. Postrehy a myslenky, ktere nam autor preklada, jsou velmi zajimave, ale sluselo by jim vice, kdyby se autor dokazal vyvarovat dlouhych a nezazivnych popisu zcela zrejmych veci.
Perfektně propracovaná kniha, nenapadlo mně doposud zamýšlet se nad tím, jak krok po kroku bude vypadat rozpad nynějšího světa, který by jsme po sobě zanechali. Výborná kniha k zamyšlení nad důležitými věcmi.
Z tohoto života nikdo z nás nevyvázne živý.
Vyzkoušejme neobvyklý experiment: předpokládejme, že došlo k nejhoršímu. Vyhynutí lidstva je hotová věc. Nebyla to jaderná katastrofa, srážka s asteroidem ani jiná ničivá událost, která by kromě lidstva smetla také všechno ostatní na planetě. Ne, místo toho si představte svět, ze kterého náhle zmizí všichni lidé......zítra.
Popusťte uzdu fantazii a představte si, že už neexistujeme a možná se i poučíte.
Pana Alana Weismana jsem do dnešních dnů vůbec neznal. Netušil jsem, že napsal tak působivou reportáž o naší planetě bez nás, bez lidí.
Dech beroucí vyprávění o dalších živých tvorech jako jsou zvířata, stromy a bakterie, které najednou zjistí, že vlastně zmizel virus planety nazvaný Homo sapiens.
Malá ochutnávka:
Pokud jste měli bazén, stal se z něj květináč. Rostou v něm buď okrasné dřeviny, které kdysi nechali vysadit zahradní architekti, nebo naopak původní rostliny, které vyčkávaly na okrajích rezidenční čtvrti na vhodnou chvíli k návratu na své původní území. Pokud byl součástí domu i sklep, zaplnil se hlínou a rostlinama. Kolem kovových trubek se protáhly šlahouny ostružiníku a psího vína. Samotné trubky zrezivějí než uplyne sto let........
Tato teorie je z počátku zabývá návratem zvířat a rostlin na místa, odkud jsme je vyhnali. Pak se pan spisovatel pozastavuje nad našimi výtvory. Například přehrady, mosty, stavby z různých materiálů, Panamský průplav nebo třeba jaderné elektrárny. To vše skoro dopodrobna začne podléhat zkáze a zde pan Weisman udává časy rozpadů různých výrobků a materiálů a jejich dopad na ekologii.
Vše je velmi přehledné a lehce pochopitelné. Do této knihy přispělo spousta lidí, archeologů, ornitologů, geologů, paleontologů, dendrologů a dokonce i skupina „ogů“ o které jsem neměl ani ponětí, že existuje a tím jsou odpadkologové.
CITÁT – Až na malé množství, které shořelo, zůstává na Zemi každičký kousek plastu, který byl v posledních padesáti letech vyroben.......
Kniha se mi obsahově líbila, je velmi mrazivá, hodně poučná, strašně smutná, má perfektní myšlenku a je dokonale propracovaná. Až jsem se zamyslel nad tím, zda tu vůbec máme právo být.
Jako nejlepší z knihy jsem si zapamatoval postavu jménem Les Knight – zakladatel VHEMT (Voluntary Human Extinction Movement) A teď vám to přeložím, Hnutí za dobrovolné vymření lidstva - ale neděste se, není to radikální nebo nějaká teroristická strana, naopak je to vlastně geniální myšlenka, která zahrnuje pozvolné snižování stavu lidí na Zemi. Kdyby se podmínky tohoto hnutí začaly realizovat již zítra, měla by naše planeta za sto let stejný počet obyvatel jako v devatenáctém století...jak k tomu dospěla tato organizace? Přečtěte si tuto knihu, kterou vřele doporučuji a možná budete překvapeni jednoduchostí této myšlenky.
Na konci přidává pan Weisman mnohá poděkování lidem, kteří mu pomohli tuto knihu stvořit. Zjistil jsem, že je pan spisovatel vlastně šťastný člověk. Procestoval skoro celou Planetu, vše o čem píše opravdu navštívil a cestou poznal spousty lidí a z mnohých si udělal své přátele.
Země by bez nás přetrvala, ale my bychom bez ní vůbec nemohli existovat.
Sehnal jsem si i jeho další knihu, nazvanou Odpočítávání. Jsem zvědav zda bude taky tak dobrá, jako je kniha, kterou jsem právě dočetl.
Veľmi dobrá kniha pre náročnejšieho čitateľa, s množstvom zaujímavostí z prírody z celého sveta. Kto má rád enviromentalistiku, rád sa zamýšľa nad problémami tejto planéty a kto miluje knihy s imaginatívnymi zápletkami, ten sa má na čo tešiť :)
Originálně pojatá myšlenka na téma, "co bude, až tady nebudem". Pro lidi, kteří jako já rádi přemýšlí nad "nesmrtelností chrousta", opravdová lahůdka s mnoha náměty o směřování světa po lidech. Zajímavě působí zejména eroze našich věčných staveb, dále pak všudypřítomné vymírání živočišných i rostlinných druhů a jejich ustupování druhům agresivnějším či odolnějším. Velmi dobrý myšlenkový kvas a jeho rozvinutí na konkrétních případech!
Kniha sice nemá výslovně za cíl ekologickou agitaci, ale její dopad je možná o to víc burcující. Autor mapuje různé důsledky lidské činnosti a hlavně předpovědi, jakým způsobem a jak rychle by tyhle důsledky pominuly, kdyby jsme všichni zničehonic zmizeli. Nehrozí zamračeně prstem, jen předkládá fakta a promýšlí hypotézy, a zděšení nad naším destrukčním a hlavně sebedestrukčním potenciálem přijde samo. Nevím, nad čím kroutit hlavou dřív, jestli nad tím, jak by se planetě v případě náhlého vyhynutí lidstva ulevilo, nebo nad tím, jak těžko a dlouho by se různá námi vyprodukovaná svinstva odbourávala. Doporučuju například zjistit si něco o skládce v Severopacifickém gyru, případně tam přímo posílat poznávací zájezdy. Pro utužení optimistické víry v budoucnost lidské rasy naprosto nevhodné čtení.
Obsahově pestrá kniha spojující poznatky z biologie, ekologie a paleontologie, architektury, archeologie, atomové fyziky, historie a dalších vědních oborů za jedním účelem: pokusit se odhadnout, jak by svět vypadal, kdyby z něj zmizel jeden druh primáta, jehož populační hustota začíná přesahovat nosnou kapacitu planety Země. Kniha je členěna do několika esejí, z nichž některé mě bavily více, jiné o něco méně, ale celkově se mi četly velmi dobře (nejvíce se mi líbila asi kapitola Ptáci bez nás - o tom jak ptáci umírají v důsledku střetu s elektrickým vedením nebo domácími kočkami, o holubu stěhovavém a dalších druzích, které už tu díky člověku nejsou...). Není však řeč jen o tom "co by, kdyby", ale autor se vrací i k minulosti (vyhubení pleistocenní megafauny v Severní Americe, výbuchu Černobylu, zániku Májské říše či válce na Kypru...), na jejímž základě je možné so jisté míry předpovídat budoucnost.
Název je velmimatoucí.
Vůbec nejde o popis světa bez nás. Autor se zabývá důsledky chování člověka v souvislosti s nadměrným používáním plastů, nadměrnou konzumní spotřebou, jadernými elektrárnami apod. a pak k tomu hodí své myšlenky, podpořené ale vědeckými argumenty, co by se stalo, kdyby lidé náhle zmizeli. Jak dlouho by zůstaly plasty v půdě, jak rychle by příroda pohlatila městské aglomerace atd.
Jde tedy spíše o studii chování člověka.
I z toho důvodu tedy za mne 3,5.