Svět, který stvořil Jones
Philip K. Dick
https://www.databazeknih.cz/img/books/87_/8795/svet-ktery-stvoril-jones-8795.jpg
4
102
102
Floyd Jones je zachmuřený, nehezký, trochu šílený, ale v krátké době se z jarmarečního jasnovidce stává vůdcem mas, který otřásá celou planetou. Dar předprožití mu skutečně zjednodušuje cestu na vrchol moci, ale přesto to není příčina příchodu nového mesiáše. Jones dává lidem, ovlivněným právě skončenou atomovou válkou, něco navíc, něco, po čem touží ze všeho nejvíce – sen. A přesto, že dovede svět na pokraj záhuby, zástupy Jonesových uctívačů rostou… Držíte v ruce román, který se v době, kdy byl napsán, odehrával v daleké budoucnosti; ta už je dnes pro nás vlastně minulostí. To ale v žádném případě neubírá druhému románu P. K. Dicka na čtivosti a na aktuálnosti.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2003 , Laser-books (Laser)Originální název:
The World Jones Made, 1956
více info...
Přidat komentář
Na to, že jde teprve o druhý Dickův sci-fi román jde o skvělou knihu. Trochu jiným způsobem rozpracované téma Zlatého muže, úvahy nad nezměnitelností dějin, i působivý popis utrpení, které "dar" předprožití svému nositeli přináší.
Na Dicka přímočaré a pro seznámení s autorem jedna z těch vhodných knih.
A to, jak si Dick představoval budoucnost, respektive naši minulost fakt neřeším. To jsou jenom kulisy.
Sluneční loterii vnímám ze zpětného pohledu kritičtěji, ale tuhle knihu jsem naopak s odstupem let docenil. Svět, který stvořil Jones je chytrá studie hroutící se společnosti, hledající jakoukoliv jistotu. Když se objeví člověk s neotřesitelnou vírou v sebe sama, je pochopitelně téměř samovolně vynesen do jejího čela. Paralela s nacismem se přímo nabízí. Líbí se mi, že jí šel P.K Dick naproti, takže si Jones prožil většinu fází života Adolfa Hitlera. Na rozdíl od něho ovšem udělal krok, který jeho předchůdce nenapadl, i když se sám přímo nabízel. O civilizaci Tuláků bych si rád přečetl něco víc. Už jen samotný koncept omezeného lidského rozmachu má obrovský potenciál, který jsem viděl vytěžený snad jen v trilogii Vzpomínka na Zemi.
(SPOILER) Představte si, že se narodíte jako geneticky upravený mutant, který je přizpůsoben pro jiný než pozemský život a vaším cílem je osídlit Venuši, jenže vám tento účel vaší existence nikdo nesdělí. Představte si, že znáte každý den dopředu vlastní budoucnost a vašeho bezprostředního okolí. Že budete prožívat okmažiky svého života dvakrát a to včetně vlastní smrti, kdy v předstihu okusíte chlad postupného rozkladu. A teď si představte...že si nemusíte nic z toho představovat, protože tohle vše (a víc) si za vás v tomto díle představil Philip K. Dick. Spousta zajímavých myšlenek, děj co běží dobře kupředu (místy i dozadu) a až na pár ušlápnutí v tempu je to podařené dílo, bavilo mě to víc než o rok mladší Oko na nebi. Za sebe dávám 4,5/5.
Aj na začiatku svojej spisovateľskej kariéry pán Philip používal zvláštny (taký svojský) štýl, ktorý neskôr vybrúsil do podoby, že ak čitateľ otvorí hociktorú jeho knihu, tak po pol strane zistí, kto je autorom. Skrátka a dobre, štýl mal jedinečný, no nie každého dokázal osloviť, najmä svojimi víziami sveta. Napriek tomu, že kniha "Svet, ktorý stvoril Jones" je len jeho druhým románom, tak je to kniha, ktorej naozaj slúži prívlastok "docela blábol", ako to napísal čitateľ honajz. Celý krátky román je plný skokov z jednej témy do druhej a nedrží to pohromade. Na zamyslenie sa je kniha dobrá, a ja som rád, že som si ju prečítal, ale viem, že sa k nej na rozdiel od iných Dickových kníh nevrátim.
Dobře napsaná politická scifi, která na pozdější majstrštyky sice nemá, ale rozhodne není jejich chudým příbuzným.
Jak porazit neporazitelného? Jedině tak, že chce být sám poražen....
Nadčasové dílo. Vzhledem k Dickově výjimečné a specifické tvorbě možná méně známé a opětované než jeho ostatní výtvory, i tak ho lze kvalitativně v žánru sci-fi zařadit velmi vysoko. Kvalitně situovaný příběh dvou slučitelných dějů by snadno mohl každý pochopit po svém, avšak pevná autorova ruka stanovila váhu obou rovin zcela zřejmě. I když začátek a konec patří jen jednomu z nich, snadno je možné usoudit, že větší vypovídající váhu má ve skutečnosti prostřední část knihy. Alegorie totalitních režimů a skvěle vykreslená povahová stránka postav vybízí k vyššímu hodnocení. Bohužel jakožto daň se zdá být menší vtáhnutí čtenáře do děje, který zní zajímavě, ale až tak poutavý ve skutečnosti není. Specifické dílo, z něhož vlastně ani není poznat, kdo je ve skutečnosti hlavní postavou. Každopádně určitě je i po letech k zamyšlení a pozornost si zaslouží.
Svět, který stvořil Jones je vlastně tak trochu alegorie s nacismem, ale dalo by se říci, že v něm čtenář najde i částečný obraz dneška. Společnost je vedena myšlenkou relativismu či chcete-li pragmatismu a najednou přichází nový mesiáš, který říká, že všechno je tak, jak myslí nebo soudí on a že dokáže lidu dát, to co mu chybí, tedy ideály a společného nepřítele ke křížovému tažení ... Podrobná studie fanatismu, vzniku kultů a totalitarismu. Není to špatně napsané, bohužel Dick nedrží děj pevně v ruce a občas trochu skáče z jednoho na druhé. Ale i tak přečteno jedním dechem.
Docela blábol. Jako by se Dick nemohl rozhodnout, co je ústředním tématem knihy. Xenofobie? Strach z války? Jaké by to bylo, předvídat rok dopředu? Jaké by byly výhody a nevýhody relativismu? Spousta věcí v knize neštymuje. Vláda sklapne podpatky jen proto, že Jones řekl? Nikoho nenapadne hned na začátku zkusit onu determinaci porušit, zrušit nějakou z těch vizí? Navíc Dick skáče z tématu na téma, chvilku jsme v současnosti, pak v minulosti, sledujeme další příběhy, které se nedokončí, nemají žádnou hloubku apod. Popravdě je námaha to dočíst, i když je to krátké. Pár zajímavých myšlenek tu je, ale skutečně jen naznačeno, navíc letmo.
Autor se tu teprve nadechoval (druhý román),ale už tu jsou kritické zárodky,nad kterými si lze lámat kebulku k zamyšlení ap.není to uplně mistrovské,pro mě to je skvěle Dickovsky čtivé. Nemusí pršet,stačí,když kape :-)
Moje asi druhé nebo třetí setkání s autorem mě příjemně překvapilo. Kniha se čte dobře a je celkem poutavá. Děj je trochu roztěkaný a vlastně jsem ho úplně nepochopil, ale pro mě je to omluvitelné, stejně tak jako trochu (někdy i víc) přestřelené sci-fi představy. Člověk to nesmí brát příliš doslovně a vážně a když se přes to přenese, jedná se o velmi zajímavé dílo. Zajímavé je především díky hlavnímu tématu, kterým je krize lidstva a společnosti, která osciluje mezi totalitou a anarchií.
Doslov Martina Šusta se nevěnuje životu autora, ale popisuje veškeré dílo, které autor napsal - z tohoto pohledu cenné shrnutí.
Hodnotím na 80%, 18.10.2013.
Kniha nedosahuje takové působivosti jaké jsem od Dicka čekal. Ale je pravda, že je to teprv jeho druhý román, takže nelze čekat to, co se nachází v pozdějších románech. Přesto jsem se při čtení víceméně bavil, ale že by mě příběh pohltil se zrovna říct nedá. Takže bych to viděl tak na 4 hvězdy, ovšem s odřenejma ušima.
Druhý román Philipa K. Dicka, jako ještě mnohokrát ve svém díle se zde zabývá schopností vidět budoucnost. Zajímavý příběh napsaný hrozně divným stylem, mnohokrát jsem si při čtení pomyslel, že takhle se přece knihy nepíšou:D
Autorovy další knížky
| 2004 |  Blade Runner: Sní androidi o elektrických ovečkách? |
| 2007 |  Muž z vysokého zámku |
| 2005 | Temný obraz |
| 2006 | Planeta, která neexistovala (I) |
| 2002 | Minority Report a jiné povídky |
Strašně se mi líbí to zoufalé nepochopení, kdy Jonesovi přisuzují božské schopnosti, přičemž on je jen otrokem sebe samého. A nemůže to nikomu říct, protože to nikomu neřekne, a oni nevědí, že by se ho na to měli zeptat.
Jinak trochu střídmější Dick, opět zajímavá hra s realitou, ale ne tak ujetá jako jiné, i charaktery jsou zde vykresleny poněkud slaběji, asi by chtěly víc prostoru. Každopádně mě to bavilo a Dick je z toho stále cítit.
Jestli si na Dickovi něčeho cením, není to ani tak společenský komentář (zmiňované reflektování nacismu, které podle mě spíš sloužilo jako materiál, protože tu válku nějak zažil, než že by mu šlo o studii Hitlerovi podobných), ale jak decentně boří zažité opory v podobě reality, kterou bez výhrad přijímáme. Nejednoho čtenáře, jako i postavy v knize, určitě napadalo, jak by s tím asi Jones mohl vyčůrat, či na čem by ho mohli doběhnout, a přesto musejí všichni dojít k pocitu beznaděje a absolutně NEkontroly čehokoliv.
Anebo si stačí užít nápaditý dystopický příběh. :-)