Svět na konci času

03.09.2024

Představa entit, jež hrají cink s galaxiemi stejně jako mimozemšťani na konci Mužů v černém je lákavá a netradiční (nejde o klasickou dominanci a vyhlazení…) a jejichž vnímaní lidí, pokud je vůbec zaregistrují, je ekvivalentem otravného bzučení komára. Oproti tomu jepičí životnost lidí proti „věčným“ nemá co nabídnout, leda by se dala krátká životnost prodloužit, ať se dá případná konfrontace doslova na konci všeho nějak pěkně vygradovat. A to je relativně problém, protože jednak s hrdinou Viktorem přeskakujeme jednotlivé éry lidské kolonizace, jako by to byla jízda výtahem zážitkovým parníkem, kde každé patro představuje jiný typ zábavy/času/geopolitického uspořádání a jednak kromě Viktora nedostane žádná jiná postava pořádný prostor a hloubku, aby se do vyprávění a celého problému nějak výrazněji otiskla. Takže působení důležitých postav (otec, rodina, děti, milenky…) vyjde do ztracena, protože následující kapitolu jsme o mnoho staletí v budoucnu a často nestojí ani za zmínku, jak dané postavy dopadly. Logické, byť nijak příjemné. Nicméně blížící se finální konflikt mezi Wan-Toem a Viktorem (potažmo lidstvem, které v té době ještě zbude) bude jen načrtnut (stejně jako konec trilogie Problému těles (inspirace zejména ve Vzpomínce je jasná) a zbytek nechť doplní naše fantazie. Cože je škoda, protože kniha má spoustu skvělých momentů a nápadů (např. kolonizační lodě se rozebírají postupně jako základní stavební materiál při kolonizaci…) a chtěl bych si přečíst, jak měl autor finální konflikt s těmi božskými, ale v základu dětskými entitami vymyšlen.

01.09.2023

Od samého začátku jsem se nemohl do knihy nějak začíst. Myšlenka inteligentí plazmy Wan-Too jako dobrá, ale Victorovo dospívání a neustále tlachaní o ničem mě už otravovlo. Mám chuť na pořádnou dobře napsanou sci-fi, ale nějak se mi ji nedostává. Buď je nudně napsaná nebo nezajimavý děj byť s dobrou myšelnkou.

30.06.2023

Připadalo mi to jak od S. Bextera: fyzikálně zajímavej a promyšlenej námět v příšerném šablonovitém provedení, kde se dělají nelogická rozhodnutí, aby se děj posunul, jak je potřeba (např. někdo nám střílí na loď, tak se na tý lodi ukryju na 400 let do hibernace; civilizace žijící převážně na orbitálních stanicích se absolutně nezajímá o výzkum vesmíru; víte-li, že hostíte cizince, nic mu nevysvětlujte, jenom mu nadávejte, že dělá věci špatně...). Hlavní hrdina je dost otravný a kolonizace planety ukazuje ve srovnání s Aurorou Kima Stanleyho Robinsona, jak moc se žánr od těch dob posunul. Kromě Bextera jsem si při čtení vybavoval ještě Vzpomínky na Zemi Orsona Scota Carda, které ale byly ještě horší a nezvládnul jsem je dočíst. Wan-To mě bavil. A jak je vidět, Liou Cchi-sin zná Pohla dobře (jestliže Temný les čerpal stěžejní myšlenkou ze Setkání s Heechee, tak Vzpomínka na Zemi jednoznačně těží ze Světa na konci času).

13.02.2023

Wan-To mě zpočátku příliš nenadchnul a po většinu knihy se to nezměnilo. Samozřejmě, že i jako "ubohá hmotná bytost" dokážu pochopit, jak byl nešťastný ve svém osamění, když nedokázal najít nikoho "na svém levelu" & ti, které stvořil (jako děti? Partnery? Prostě jako sobě rovné) mu vlastně přinesli jen smrtelné nebezpečí, místo kýženého splynutí "duší" (poučné))... Ale bohové matiky a fyziky jdou už dvě dekády mimo mě... a byť mne fascinuje vesmír, pořád mě uráží neschopnost astrofyziků přiznat, že jejich slavná věda jsou z devadesáti procent nepodložené dohady, nikoliv "slovo boží". Jasně, že nemůžu popírat základní fyzikální zákony, protože když zakopnu a neustojím to, tak spadnu a rozbiju si držku, ale Newtonovský vesmír je od dob Einsteina a spol. taky zdiskreditován, a jednou třeba budou lidi mít i toho Einsteina za nýmanda, ne? Takže jeho dějová linie byla zajímavá, ale mít rád jsem ho začal až úplně na konci. Zato Viktor S., toho jsem měl rád od první chvíle, a to neříkám jen proto, že jsme oba z pevné hmoty a máme stejné iniciály. Od dob Cardova Mistra písní jsem snad s žádnou jinou postavou neprožil tak dlouhý život, tak plný smůly a sra*ek. A nejen v porovnání s Wan-Toem jsem mu upřímně přál, aby byl šťastný, ať už to znamená cokoliv. Navzdory svému výše uvedenému kacířství plně chápu jak jeho touhu po poznání, ve které jsme oba byli vychováni, tak jeho takřka neustálé, niterné zaobírání se "láskou" (sexem, chcete-li, není to nutně úplně to samé, ale dost to spolu souvisí, lol). Trochu moc žárlil, ale všichni jsme byli mladí, lol. Zjevně jsou tu skoro všichni roboti, soudím dle předchozích komentářů, ale já si myslim, že tyhle věci ve skutečnosti řešíme všichni, velmi & často, často dost podobně, byť každý trochu po svém. Freud byl možná jen moc sjetej koksem, ale stejně. Na šťastné konce si úplně nepotrpím, ale Viktorovi jsem ho přál. Podtrženo sečteno... Skvělá knížka. Kdo říká, že ne, je astrofyzik. Ve skutečnosti ví *íču. A dobře vám tak, vy kalkulačky. P.s. Lze sehnat v Levných Knihách za polovinu ceny paklíku tabáku. Neváhej

16.12.2021

Po většinu času bohužel zmatek a velká nuda bez emocí a sympatií k hrdinům. Jediný světlý okamžik bylo rozmrazení po 4000 letech, ale následující závěr byl tak nechutně sladkobolný a sentimentální, že to celé zase zničil...
Fyzikální představy autora jsou také docela solidní mišmaš. A to věčné míchání naší současnosti do autorovy budoucnosti a lidského uvažování do plazmatické mysli Wan-To z "hard sci-fi" dělá spíš nedomyšlenou bramboračku.

22.04.2021

(SPOILER) Z velkých jmen spisovatelů sci-fi literatury mi Pohl připadal vždy nejchladnější. Tvorbu tohoto autora považuji za výkladní skříň takzvané Hard sci-fi. Postavami jeho knih jsou totiž výhradně vědci, astronauti, technici, nebo nikdo. Krom mimozemských entit, samozřejmě. Ale to je v pořádku. O této knize se dá těžko mluvit, bez toho, aby něco nemohlo být prozrazeno. Je to vynikající kniha, fascinující svým způsobem. Rozdělená na kapitoly týkající se světa lidí a světa bytosti zvané Wan-To, dává čtenáři sledovat tu onu, tu druhou stranu, přičemž v první polovině knihy mi přišla zajímavější lidská stránka, pak tak druhá. Nicméně čekal jsem něco trochu jiného, těšil jsem se na vylíčení střetu lidského intelektu s jakousi božskou mocností, jak naznačovala anotace knihy, avšak toho se čtenář bohužel nedočká. Kniha je vlastně jen prologem k tomuto "utkání", ke kterému zákonitě musí dojít, až Want-To procitne se svého spánku.
Zbytečné mi také přišlo, že autor tolik prostoru věnoval sexuálnímu životu hlavního hrdiny (což mi mnohdy nepřipadalo podstatné a po pravdě posléze to už docela unavovalo, když se poněkolikáté v hlavě hrdiny náhle přepnulo tlačítko z Řešení tajemství vesmíru na Sex), kniha mohla mít o sto stran méně, což by jí jen prospělo.
Každopádně i tak je to velice dobré, představivost jitřící čtení.

02.12.2020

Ani nevím, proč jsem v jednu chvíli tu knížku otevřela ... V každém případě jsem se začetla hned od prvních stránek a kniha prostě sedla. Viktor mi byl velmi sympatický, jeho život (osud) vnímám jako poněkud nezáviděníhodný, na začátku jsem se však díky jeho "dětským" postojům chvílemi i pousmála (např. péče o narozenou sestru Edwinu, pocity k Marii-Claude). "Postava" Wan-Toa mi přišla vskutku geniálně vystavěná, i když přiznávám, že nejsem schopna pobrat všechny astrofyzikální pojmy a souvislosti. Poslední desítky stran jsem doslova hltala. Pro mě překvapivě dobré čtení.

Zajímavý a poněkud děsivý román. To, jak si někdo takřka z nudy může hrát s vesmírem, s osudy těch, o kterých ani neví. Zajímavé je i to, jak se se změnami vyrovnávali lidé. Rozhodně je tu mnoho podnětů k přemýšlení.

06.05.2020

(SPOILER) Za mě to byla klasická sci-fi - a přesto přitom čímsi originální.
Možný SPOILER: Děj byl napínavý - ne ve smyslu, že by šlo někomu o život, ale spíš ve smyslu, zda se Wan-Toův a Viktorův život někdy nějak protnou a jak (jestli) se jim podaří přežít zánik vesmíru. Svým způsobem byl závěr románu i hodně k zamyšlení - že nemá smysl na čemkoliv nebo dokonce komkoliv lpět, protože na úplném konci, ať už to bude za deset let nebo milion miliard let, stejně všichni a všechno zanikne... :-)

21.01.2019

Velice solidní SF staré školy, kde se akce téměř zcela opomíjí ve prospěch zkoumání tajů vesmíru a budoucího vývoje lidské společnosti.
Knihu jsem prvně četl už někdy před lety, kdy na mě dojem udělaly hlavně bratrovražedné boje Wan-Toova druhu. Způsob, jakým tyto šarvátky ovlivní nic netušící kolonii na Newmanhome je natolik fascinující, že jsem se ve čtení nezadrhl ani nyní.

16.12.2018

Davam jenom 60% (lehky nadprumer). Proc?

-10% Za nudny baseball (skvar vetsiny americkych spisovatelu).

-10% Hlavni hrdina Viktor je podle me nesympaticky, nadrzeny pitomec (Beda Pohl dostal v sedmdesati letech mindrak?).

-10% Dejova linije kolonistu na planete Enki byla priserne nudna.

-10% Kniha mohla byt o 150 stranek kratsi.


+60% Wan-To a jeho fakani a kopie si pohraji s hvezdami jak s hrackami ve vyborne hard sci-fi.

21.10.2018

Lehce zmatené, přesto zajímavé vyprávění o konci lidstva. Nebo spíše o jeho začátku?
Každopádně Gateway je mnohem promyšlenější a hlavně čtivější.

07.09.2018

Gateway považuji za jedno z nej sci-fi, ale u světa jsem si občas připadal, že jsem opravdu na konci času (spíš své trpělivosti:) Myšlenka skvělá, ale provedení za ní kulhá, časté skoky v čase brání v hlubokém se ponoření do daného období a nevím jestli byl Wan-To nejmocnější inteligencí ve vesmíru, ale rozhodně tou nejotravnější v knize:)

24.03.2018

Dlho mi trvalo, kým som sa začítala a chvíľami som mala pocit, že ani nedočítam. Nejak som nerozumela tomu, k čomu vlastne autor smeruje. V poslednej tretine sa však začalo vyjasňovať a koniec to "zabil". A aj keď mi to prišlo miestami nedotiahnuté (napríklad otázka vedomia inteligentných bytostí), musím oceniť, ako vynikajúco to celé autor vymyslel a určite stálo za to, túto knihu prečítať.

28.12.2017

Vynikajici!!! Sci-fi,ktera v sobe ma vse,co dela tento zanr-vesmirne lety, kolonizaci cizi planety, cestovani casem, mimozemskou entitu, vzdalenou a vzdalenejsi budoucnoust a navic i trosku lasky.Par knih jsem od Pohla cetla,tato je nej. A hlavne Wan-Too,tak skvěle vykresleny mimozemstan,ktery nemuze byt konfrontovan s jakymkoliv tvorem na zemi. Fakt smekam!!!K tomu jeste spousta informaci z astrofyziky, nevim kolik jich bylo opravdovych a kolik fiktivnich,ale i tak...Jestli vahate,jestli cist, tak dle me ctete!

04.10.2015

Tuhle zajímavou špejs operku táhne její přímočarost (co Pohl říct chce, to prostě dějem řekne -ne, že bych byl vůči filozovaní zaujatý, jen to zas pro jednou jednou byla příjemná změna), akorátně sympatická hlavní postava, společenské, byť asi přepísknuté, mutace, vtipně vymyšlená bytost Wan-To i se svými rodinnými problémy a, pokud by bylo možné, jedno z nejtroufalejších finále, s jakými jsem se v žánru setkal. Tady se dostáváme k samotnému názvu knihy....a případným nesrovnalostem na kterých celý příběh stojí.
SPOILER: „..Byl to relativistický jev rychlosti, jehož začal dvojníkův let skokem dosahovat. Při rychlosti Pětky, nyní blízké c, nebyly páry (ERP) identické.“ – to ale přece nebyly nikdy. Už jen díky časové dilataci gravitace hvězdy na straně Wan-Toa. ( Nemohl je na své straně sladit pomocí těch graviskalárů? Nemusel to tak vlastně dělat pokaždé?) Navíc, obyvatelé Pětky nezmiňují žádné přetížení – zrychlování je tudíž velmi mírné a natažení času ( které není způsobeno rychlostí, nýbrž přetížením při zrychlování, brždění, nebo otáčení – viz. např. archiv hyde park civilizace 26.9.15) takřka naprosto zanedbatelné. Důsledky pro děj z toho plynoucí posuďtě sami..KONEC SPOILERU
Frederick se ale taky nebere tak úplně vážně, jeho vize mají tu správnou rozmáchlost a, koneckonců, možná se pletu já. Svět Světa na konci času mě každopádně bavil (snad jen přeslazený konec, kdy už je vše dávno jasné, se trochu vlekl), a tak nechutně ekonomické Laser produkci, kde poslední stránka je zároveň i posledním listem knihy, za jeho vydání děkuji. 4 ****

29.04.2015

Fantastická vize vývoje lidí od těch dnešního typu, přes tvory živořící v podzemí, až k šťastně bezstarostným a mírumilovným, kteří se po 4000 letech tolik - těly i myslí - odlišují od nás. Vše sledujeme jako drama o přežití Viktora Sorricaina (toho, který se ještě narodil na staré Zemi) a Wan-Toa (téměř všemocné bytosti pohrdající hmotou).

21.02.2015

V zásadě se mi to moc líbilo. Vrstvy času i prostředí, astrofyzika, Wan-to, .. Co mne navíc moc bavilo, byl vývoj lidské civilizace skrz čas: počáteční nadšeni, úpadek, nábožensky fanatismus až po jakoby Římsky požitkářskou civilizaci, která opovrhuje vědou.
Měl jsem s knihou však trochu problém v tom, ze toho v ní bylo moc - myslím tématicky. Takže jsem občas trochu tápal na co se zrovna soustředit. Některé motivy a postavy bych klidně sledoval delší dobu, jiné vypustil.

19.10.2014

Krasna kniha! Je v ni vsechno, co mam na sci-fi rad: originalni pribeh (o mocnych bytostech schopnych ovlivnovat, zakladat, menit a zanikat cele hvezdne svety i galaxie, na strane jeden, a kolonizaci vzdaleneho sveta, vcetne mezihvezdneho cestovani v case, na strane druhe), a stravitelne podana astrofyzika. Po Man Plus je to dalsi bajecna kniha od Frederika Pohla. Uz se tesim na dalsi jeho knihu...