Svět ve stínu démonů: Věda jako svíčka v temnotě

Svět ve stínu démonů: Věda jako svíčka v temnotě
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/516671/bmid_svet-ve-stinu-demonu-veda-jako-svic-UAY-516671.jpg 4 20 20

Jak se máme inteligentně rozhodovat ve světě stále více ovládaném technologiemi, když nechápeme rozdíl mezi pseudovědeckými mýty a ověřitelnými vědeckými hypotézami? Carl Sagan, laureát Pulitzerovy ceny a významný astronom, zastává názor, že vědecké myšlení je kritické nejen pro hledání pravdy, ale i pro dobro našich demokratických institucí. Sagan komentuje naši historii a kulturu, zkoumá a s podloženými fakty vyvrací klamy z dob minulých jako je čarodějnictví, léčení vírou, démoni i UFO. Přes to všechno se v dnešním takzvaném věku informací až znepokojivě daří pseudovědám s příběhy o mimozemských únosech, vyvolávání zemřelých a společných halucinacích, které si vyžadují pozornost a respekt. Jak Sagan jasně a výmluvně dokazuje, zpěv Sirén nerozumu není jen nesprávnou odbočkou naší společnosti, ale nebezpečný pád do temnoty, která může ohrozit naše základní svobody.... celý text

Literatura světová Literatura naučná Věda
Vydáno: , Epocha (ČR)
Originální název:

The Demon-Haunted World: Science as a Candle in the Dark, 1996


více info...

Přidat komentář

vlkodlaq
21.06.2024 5 z 5

Výhoda této knihy je, že přemýšlivým lidem přidá další kvalitní materiál k úvaze a obrovská nevýhoda této knihy je, že ti, kteří by ji měli číst povinně, ji číst nebudou.
Osobně bych tuto knihu přidal do povinné četby deváté třídy.
V patnácti letech už má i takto mladý člověk dost velkou šanci pobrat alespoň část kritického a vědeckého myšlení, nezbytného pro kvalitní život.
Bez kritického myšlení totiž jedinec uvěří kdejaké hovadině a ještě ji pak bude šířit dál. Takový jedinec pak snadno podléhá manipulaci a je vystaven nebezpečím, která manipulátoři představují a nejsou to jen církve a sekty, ale i různé "firmy" a dokonce jednotlivci.

Tato kniha stimuluje přesně tento způsob myšlení a shrnul bych ho do jedné věty "než něčemu uvěříš, popřemýšlej o tom napřed sám".

Tak jednoduché to je, přesto se zdá, že pro některé je přemýšlení něco nepříjemného nebo dokonce ponižujícího, ale "věřit s davem" je jednodušší.

ondra786
18.11.2023 3 z 5

Mám rád stručné komentáře, odpusťte mi proto můj strohý text a případně zavítejte do ostatních kvalitně sepsaných vyjádření, která vřele doporučuji.

– pokud možno objektivní pohled –
Kniha o kritickém myšlení s nebývalým ohlasem, jejíž přečtení bude dozajista patřit k dobrému tónu všech skeptiků. Její obsah je dobový, nicméně předání myšlenky to jistě neuškodí. Jsou zde zmíněny významné hovadiny lidstva, které následně autor rozebírá a podrobuje kritice. Velmi jednoduchým způsobem tak čtenáře seznamuje se základy vědeckého myšlení a činí jej přístupným a atraktivním.

– subjektivní pohled –
Kniha, u které jsem si od začátku do konce zoufal a doufal jsem v brzký konec každé kapitoly. Veškerý text mi přišel až přespříliš rozvláčný, přesto kolikrát nic moc říkající a neaktuální. Celou knihu bych shrnul vypůjčenými slovy J. Cimrmana a s drobnou změnou prohlásil: „To nemusel Sagan psát, to každej ví“ a dodal bych „a kdo neví, ten tuto knihu číst stejně nebude.“

– závěrečné shrnutí –
Neznám Vás, takže nemohu ani doporučit ani odradit. Mohu jen vyzvat, abyste se příliš netěšili a ani nebáli, ostatně jde o knihu, takže ji můžete kdykoli odložit, anebo číst od ledna do prosince. :)


Lenka.P7
15.11.2023 5 z 5

Přestože kniha vyšla v USA již před 27 lety, je zcela aktuální i dnes. Do jisté míry je poplatná tehdejší době a tehdejším iracionálním postojům a přesvědčením (z nichž některé dodnes přetrvávají), ale na mnoha případech ukazuje, jak se dobrat pravdy; v kostce řečeno, jde o kritické myšlení. Sagan byl vynikající vědec a popularizátor vědy s mnohostrannými zájmy a je to vidět i v této knize. Podrobně např. popisuje středověké procesy s čarodějnicemi, metody, jakými se získávaly "důkazy" a jak probíhaly "spravedlivé" soudy, ať již církevní nebo světské. Je to někdy děsivé čtení. Z doby, kdy kniha vznikala (jde vlastně o sbírku esejů, vycházejích předtím časopisecky) byly např. velmi populární kruhy v obilí, o kterých i vzdělaní lidé věřili, že jsou mimozemského původu. Sagan popisuje, že autory těchto jevů byli dva kumpáni z hospody v Southamptonu, kteří se tímto způsobem potají léta bavili na úkor důvěřivců z celého světa. K obratu došlo až v okamžiku, kdy je přistihla manželka jednoho z nich, která si manželovy noční odchody z domova vykládala zcela jinak. Dlouhá pasáž je věnována fenoménu UFO, prvně pozorovanému někdy v 50. letech minulého století, v jehož existenci podle průzkumů v USA z r. 2022 stále věří 34 - 42 % populace. Podobně 10 % Američanů věří, že Země je plochá a 12 % je přesvědčeno, že Američané na Měsící nepřistáli. V knize je zmíněno mnoho dalších příkladů pseudovědeckého nazírání světa, jen namátkou např. mimosmyslové vnímání, telepatie, teleportace, únosy pozemšťanů mimozemšťany, bermudský trojúhelník, pyramidologie (broušení žiletek v pyramidce z papíru), proutkaření, senzibilové, astrologové (u nás třeba Ant. Baudyš, bývalý vysokoškolský pedagog a ministr obrany!), víra v "psychickou chirurgii" schopnou vyjímat z těla orgány bez poranění kůže, atd atd. Pro nás může být zajímavá pasáž o vlivu ideologie totalitních režimů na rozvoj vědy a prosazování pseudovědeckých teorií. Typický je případ T.D. Lysenka, který zlikvidoval na mnoho let rozvoj genetiky v celém sovětském bloku a postaral se o to, aby jeho kritik, špičkový vědec N.I. Vavilov, byl odsouzen k smrti. Za vůbec nejdůležitější ale považuji kapitolu Vytříbené umění detekovat nesmysly (v originále Baloney Detection Kit). Zde je popsáno, jak rozpoznat falešné a zavádějící argumenty a jak je konfrontovat s fakty; v podstatě jde o nástroje skeptického myšlení. Těchto několik stránek, možná v poněkud zjednodušené podobě spolu s praktickými příklady, by se mělo vyučovat na všech školách. Je důležité, aby se tak stalo brzy, protože jakmile je jednou hodnotový systém člověka vytvořen, je nesmírně obtížné ho změnit - nastupuje to, co se v sociální psychologii označuje jak kognitivní disonance a konfirmační zkreslení.
Jak poznamenává Sagan v závěru, věda sice není ani zdaleka dokonalým nástrojem k poznávání světa, ale je tím nejlepším, co máme. Jednoznačně doporučuji.

JelenaBraum
10.11.2023 5 z 5

Za tuhle věc jsem tak trochu spoluzodpovědná, takže nestrannost ode mne nečekejte. Fakt jsme to chtěli přeložit, protože jsme si fakt mysleli, že je to fakt potřeba. Fakt. Jenomže o fakta, tedy jenom o fakta, ve vědě nejde. Věda je metoda přemýšlení o světě a následné testování hypotéz, ne pouhý soubor faktů, poznatků, o nichž jsme přesvědčeni, že jsou správné.

Na jednu stranu je děsivé, že se aktuálnost knihy za téměř třicet let od jejího vzniku prakticky nezměnila, a to ani na poli kontaktérů ufo, konspirátorů, kreacionistů či alternativních léčitelů. A něco se v tomto ohledu dokonce změnilo k horšímu. Lidé nejenže stále věří tisíckrát vyvráceným nesmyslům, ale ještě si bonusově přidali nové, a mocně je šíří s využitím výdobytků nejmodernější vědy a techniky... kterým vlastně vůbec nedůvěřují, případně je stále považují za vynález ďáblův.

Na druhou stranu je její aktuálnost navzdory stáří osvěžující připomínkou toho, že právě taková věda je: ať už se soubory současných poznatků či pseudopoznatků a, ehm, "alternativních faktů" vyvíjejí nebo zůstavají stejné, to, jak je můžeme otestovat a vyhodnotit se ve svém principu (nikoli nutně konkrétních metodách) vůbec nemění.

Démon tak zůstává aktuálním:
- pro skeptiky a vědce bojující proti pseudovědám pro připomenutí, že v tom nejsou sami, a že to má smysl
- pro intelektuály, aby na chvíli vykoukli ze své bubliny a uvědomili si, že tu opravdu pořád máme lidi, kteří věří na placatou Zemi, ještírky ovládající lidstvo, či účinnosti tisíce a jedné podoby hadího oleje
- pro veřejnost, která třeba tápe, jak si přebrat výpověď "vědce 1, který říká tohle" vs. "vědce 2, který říká tamto", a jestli je tenhle souboj vědců vážně tou vědou, které mají důvěřovat
- pro novináře, aby s předchozím bodem přestali. Ideálně včera. Dík.
A tak vůbec.

Fakt je to dobrá knížka, zkuste ji.

Elwis
31.10.2023 5 z 5

Tak se toho tedy ujmu:

kniha má primárně za cíl apelovat na lidi, aby nevěřili hovadinám a hlavně obhajuje kritické myšlení. Stejně jako nelze člověka bez důkazu odsoudit u soudu, nelze bez důkazu věřit na UFO, kruhy v obilí, únosy mimozemšťany nebo vousatého dědečka na obláčku, který to tady vše řídí.

Přehmaty církve dokazují, že lidem, kteří tvrdili, že komunikují přímo s Nejvyšším a přitom bylo jejich jednání motivováno jen ziskem nebo nenávistí k jiným názorům, nelze věřit. To samé s Biblí: budete věřit člověku, který vám lhal? Bible prokazatelně lže v několika věcech, ale zbytku lze samozřejmě věřit.

Placebu je věnována skoro celá jedna kapitola.

Děti by měly být vychovávány tak, aby si nenechaly nic nakukat a informace si ověřovaly. Místo toho se v Americe učí, že svět byl stvořen za sedm dní....

Argument, že každý kdo používá vlastní rozum a nevěří na nesmysly a na dědu na obláčku, je arogantní a povýšený, je typický pro všechny církve, protože bychom se všichni měli podřídit a modlit se za odpuštění hříchů.

Morální ponaučení je, že než něčemu začneme věřit, je dobré si informace ověřovat. Duchovní hodnoty hledejte v románech :-)

jaroiva
29.08.2023 2 z 5

Je mi líto, že jako první píšu tohle, ale snad se najde někdo s opačným názorem, co hodnocení trochu vylepší.

V první polovině knihy se autor trefuje do vybraných (pokud možno co nejpitomějších) teorií, které kde sesbíral, že někdo hlásá (ať už aby se zviditelnil nebo jim i věří), např. únosy lidí mimozemšťany, stavby na Marsu, únosy lidí mimozemšťany, kruhy v obilí, únosy lidí mimozemšťany, UFO, únosy lidí mimozemšťany, atd.
Dále se vymezuje vůči přehmatům historických elit a vůči církvi. Opět vybírá kontroverzní témata jako např. čarodějnické procesy (je to v podstatě podobné jako únosy lidí mimozemšťany). Vědu kriticky zhodnocenou nám Sagan předkládá jako všelék proti všem neduhům moderní civilizace (on se opít rohlíkem nenechá, to ne!), přičemž rezolutně odmítá duchovní hodnoty.
O možnostech např. placebo efektu se zmiňuje jen velmi okrajově, aby nestihl sám sobě protiřečit. Zato si opět vybírá objekty, do kterých se dá strefovat lépe. Cituji:"Star Trek ignoruje vědecká fakta!".
V tomto duchu je bohužel psaná celá kniha. Vysvětluje, že (dnes už) zjevné nepravdy jsou nesmysly.
Ke konci ještě trochu pláče nad americkým vzdělávacím systémem, protože v mezinárodních srovnáních znalostí vychází USA bídně.
Jediná část, která mě oslovila, bylo vyprávění o zvídavém dětském pohledu na otázky vesmíru a světa. A pak pasáže o Křovácích nebo kmenech, které se živí lovem a předávají si po generace své know-how stopařů.
Z celé knihy na mě dýchla mírně arogantní nadřazenost autora, který kromě vědy neuznává nic jiného. Ve vědě byl možná eso, ale neměl se raději pouštět do knih o filozofii nebo snah o morální ponaučení. To mu moc nevyšlo.
Jo, a nesmím zapomenout zmínit, že v knize se hovoří také o nedůvěryhodnosti svědectví o únosech lidí mimozemšťany.
Nedoporučuji např. věřícím lidem, ani vědeckým skeptikům. Ti už zde popsané dávno vědí a nemají se tudíž co nového dozvědět.