Světla jihu
Nina George
Okouzlující a laskavý příběh plný lásky, který věří v léčivou sílu literatury, romantiky a léta v jižní Francii Když bezdětným manželům svěří úřad do péče osiřelou malou holčičku, sami netuší, jak se jim život změní. Stane se doslova jejich slunečním paprskem, světlem, které je denně provází. A když Marie-Jeanne přijde jednoho dne domů s nápadem, že se stane spisovatelkou, Francis, který doposud nepřečetl jedinou knihu, se rozhodne pořídit si pojízdnou knihovnu – bibliobus. Na cestách mezi malebnými jihofrancouzskými vesničkami a městečky ho samozřejmě provází schovanka Marie-Jeanne, empatická dívka, díky níž nejenom Francis, ale i návštěvníci knihovny přicházejí na to, co všechno se člověk může z knih naučit, jak mu knihy mohou pomoci překonat ostych nebo najít lásku…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Südlichter, 2019
více info...
Přidat komentář
S touto knihou jsem se dost orala. Nesedl mi styl psaní.
Je to psáno emotivně, abby se ukázala hloubka citů. Což na jednu stranu oceňuji, na druhou mě to vůbec nebralo. Je mi to líto.
Bohužel tahle kniha mi moc nesedla - asi zrovna špatná doba na čtení. Protože jsem dříve četla předešlé knihy autorky a všechny tři se mi líbily. Ale do Světel jihu jsem se nemohla vůbec začíst a několikrát jsem uvažovala, že knihu odložím. Nakonec jsem ji sice neodložila, ale bohužel mi kniha moc nedala. Pravda však je, že ke konci se mi četla už daleko lépe. Myslím si, že když tahle kniha čtenáři sedne, tak to určitě bude pohlazení po duši. Asi to má celé mít takovou kouzelnou a laskavou atmosféru.
Tohle byl propadák. Znovu důkaz co čtenář to jiný vkus - „věřit“ číslům pokud má kniha málo hodnotitelů (85 % z 8) příště už s bdělostí. Poeticky psané? Místy, spíše dost ojediněle. Jinak jeden velký zmatek kdo co jak proč a hlavně o čem.
Príjemná a pokojná atmosféra sála z tejto knihy. Príbeh okorenený magickým realizmom a rozprávačom je nezvyčajne-láska. Chýbalo mi tam však kúsok niečoho "neučesaného".
Na tuto knihu jsem se těšila.... a opravdu mi sedla do současného období .....
Je zde tolik pěkných postřehů, že je ani nedokážu vypsat .... a je to proto, že tuto knihu píše láska ....
" Žádný člověk mne nemůže vidět, i když neexistuje nikdo, kdo by mě neznal ....
Jsem to, čemu se říká láska ...."
Z půvabného prostředí Provence .... a je zde cítit vůně levandule, rozmarýnu, máty, šalvěje a tymiánu ....
A světlem je tu Marie - Jeanne, která září v životě bezdětných manželů....
V knize zaznívá oslava literatury a její přínos pro člověka .... možnost cestovat a prožívat osudy jiných ....
" Je-li láska poezií smyslů, jsou knihy poezií nemožnosti ...."
P.S. Protože jsem četla více titulů této autorky, musím jí konečně dát 5 hvězd ....
Velmi nevšední, zvláštní knížka. Docela mě překvapila. Skrývá na svých stránkách spoustu lásky a krásy, ale je psána netypickým stylem, na který jsem si musela zvyknout. Je psána hodně poeticky, obsahuje mnoho mouder, výjimečných vět a souvětí, oslavuje lásku ke knihám. Příběh samotný je něžný, jemný, tichý, nenápadný, ale přitom silný a kouzelný.
Tentokrát jsem na rozpacích, při čtení jsem měla různé pocity, něco mě nadchlo, místy se mi i něco nelíbilo. Svou zvláštností mě kniha vyvedla z míry.
Jsou všechny knihy Niny George takové ? Světla jihu byla moje první.
Kniha, která rozhodně nepatří mezi "jednohubky", alespoň pro mě určitě ne. Její četbu jsem si velmi pečlivě dávkovala a prokládala jednotvárnou prací, při které jsem mohla vstřebávat právě přečtenou kapitolu. Přemýšlet, být dojatá, usmívat se, doufat, snít, být... Kniha o všech podobách lásky, o životě, o všem.
Kniha se mi četla ze začátku pomaleji. Je psána poetickým jazykem, kde jsem musela více přemýšlet, co tím chtěl autor říct. Na styl vyprávění jsem si zvykla. Když jsem poznávala osoby a jejich osudy, bylo mi to čím dál víc milejší a pak se už kniha četla skoro sama. Obsahuje v sobě moudro a poučení, které vede k zamyšlení.
Koho by také nezaujalo, že hlavní vypravěčem je láska. Že hrdinové se mění k lepšímu díky knihám. Že knihy musely překonat předsudky o nebezpečném vlivu na lidi a díky někomu se dostaly do života mnoha lidí a staly se jejich součástí. Je to krásný příběh o lásce k lidem i ke knihám. Někdy se něčeho musíme vzdát, abychom získali něco cenějšího. To vše je v tomto kouzelném příběhu.
Ke knize jsem se dostala díky Levandulovému pokoji. A rozhodně nelituji. Světla jihu je kniha něžná, poetická, plná lásky a navíc z prostředí jižní Francie. Je mi jasné, že každému se tato kniha líbit nebude, ale mně se líbila hodně a určitě se k ní v budoucnu ještě vrátím.
Štítky knihy
pěstounská péče Francie Provence adopce romantika knihovny bibliofilie, bibliofilství, knihomilstvíAutorovy další knížky
2014 | Levandulový pokoj |
2017 | Kniha snů |
2016 | Přístav naděje |
2020 | Krása noci |
2021 | Světla jihu |
Knihy Niny George prostě miluji :-) Sedí mi její styl psaní, baví mě odkrývat, co všechno se ještě skrývá za příběhem, nacházet skrytá poselství a krásné citáty z úst postav... A k tomu ještě úžasné prostředí Francie. Čtení jsem si dávkovala, aby mi kniha vydržela, bylo to vždy pohlazení po duši, i když občas vás docela donutí přemýšlet i nad sebou (např. kde mám asi světlo já ?). Ale chápu, že styl N.G. je trochu neobvyklý a nesedí každému.