Světová výstava
E. L. Doctorow
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/28547/mid_svetova-vystava-jew-28547.png
4
54
54
Ve svém románu světoznámý představitel tzv. retrofiction barvitě evokuje život v New Yorku ve třicátých letech tohoto století. Doctorow oživuje vzpomínky na Bronx a Manhattan v době, kdy na ulicích bylo bezpečno a rodiny v těžkých časech držely pospolu. Chlapec jménem Edgar tehdy intenzivně vnímal své okolí, zachytil všechny jeho vůně, zvuky i zvyky, sladkobolné přísliby doby, jež vyvrcholily Světovou výstavou roku 1939.... celý text
Přidat komentář
Rozkošná knížka, která mě nadchla, i když jsem od ní nic nečekala. Dětství v N.Y. 30 let očima malýho kluka. Ne všechno bylo růžové - nástup fašismu, problémy rodičů, hospodářská krize, ale přesto celek působí mile.
Príjemné čítanie, pohľad na New York v 30. rokoch., kde ešte len ako keby začínal život. Vnímanie malého Edgara (vždy ma veľmi baví pohľad detí na svet a životné situácie). A musím uznať, že ma dosť prekvapila aj svetová výstava v roku 1939. To muselo byť teda už vtedy dobre vymakané.
Tato kniha mě vzala za srdce. Mírnost, jak jsou vzpomínky vyprávěny, pohledy osob, které v nich vystupují, lidská dostupnost a cit. Pročíst se začátkem, naladit se, nespěchat na čtení a dostavila se odměna ve formě pocitu, že celou dobu jsem s tím chlapcem byl a rozumím mu.
Já jsem od knížky vzhledem k popisu čekala úplně něco jiného, rozhodně ne memoárové čtení, které má zkrátka pomalejší tempo a nevyhne se méně záživným pasážím. Nicméně nebylo to špatné, nostalgická nota mi docela seděla.
I já jsem začala knihu číst namlsaná autorovým Ragtimem - a byla trochu zklamaná, že jí chybí ta energie a překypující život, kterými mi Ragtime učaroval a které jsem cítila i v Jezeru potáplic.
Namlsaný autorovým Ragtimem byl jsem touto knížkou trochu zklamán. Nezjišťuji dopředu, o čem kniha je, jinak bych si ji možná ani nepůjčil, protože memoárovou literaturu moc nemusím. Mám rád silné příběhy s emocemi. Tohle je prostě takové příjemné povídání o jednom docela obyčejném dětství. Něco navíc tomu autor dodal až v závěru - ten se mi pak ale líbil.
Fajn autobiografické vyprávění, náhled do třicátých let New Yorku.
Ale nedoporučuju vydání z roku 2007, neskutečně tiskových chyb.
Takové průměrné vyprávění o dětství (znám určitě lepší) - a Židech z východu -, proložené vhledy dospělých, které kupodivu nijak výrazně neusměrnily ani neobohatily pohled dítěte na dění okolo. Celou dobu jsem se ptala, zda vůbec kdy dojde na světovou výstavu... Zajímavé snad hlavně pro milovníky (před)válečné americké doby, muziky a Bronxu.
Podivné byly chyby ve vydání Dobrovský edice Fuego 2007: nelze ani říci překlepy, ale jakoby nějaký superšotek neznalý češtiny popřehazoval či spíše volně rozhodil diakritická znaménka, tu místo čárky háček, jinde diakritika chybí a onde mění zcela význam slova...V každém případě ve výsledku poněkud nečitelné a hodně rušivé.
Příjemné, milé čtení. Žádné velké zvraty, děj si v poklidu plyne, ale i tak se kniha čte velmi dobře. Určitě mě autor navnadil k přečtení jeho dalších knih.
Jediné mínus byl nespočet tiskových gramatických chyb, ty mě od čtení trošku rušily.
Vzpomínky na dětství v NY třicátých let. Velmi dobře vykreslená atmosféra, tehdy prostě určité hodnoty a noblesa byly samozřejmé.
Tak sa mu to napokon podarilo. Edgar si ma bezvýhradne získal. Samej sa mi tomu nechce veriť, keďže som sa do knihy nijako nemohla začítať, iritovala ma tá ničím neskrývaná jednoduchosť textu a úprimne som sa čudovala, kde kniha prišla k tak vysokému hodnoteniu. Táto dobová freska, verný obraz života 30tych rokov minulého storočia v New Yorku, sprostredkovaná síce kritickým hodnotiacim pohľadom starnúceho autora, avšak očami malého chlapca, má určité čaro. A veľké. S pribúdajúci stránkami Edgar rastie fyzicky i duševne, stráca svoju krehkosť a detskú nevinnosť, mení sa jeho vnímanie sveta, a len veľmi nenásilne, akoby z veľkej diaľky a podvedome, sa do popredia derie čoraz viac faktov a detailov vtedajšej spoločenskej, sociálnej, politickej, hospodárskej, kultúrnej, náboženskej situácie. Ak už niekedy použiť frázu „v jednoduchosti je krása“, tak práve v prípade tejto knihy, hoci v spojení s beletriou ju nemám rada a málokedy som ochotná akceptovať ju. Musím priznať, že by mi hádam stačila aj jednoduchá krása prvoplánovej roviny, aj keď samozrejme, a to je dobre, Edgarov príbeh a leitmotív Svetovej výstavy nie je jediným leitmotívom knihy. Aký je ten druhý, na to isto hravo prídete.
Byla jsem překvapená tím, jaké kouzlo v sobě ukrývají asi poslední dvě desítky stránek. A že by toho kouzla nebylo, kdyby jim nepoředcházel zbytek knihy.
Doctorow popsal třicátá léta New Yorku tolik barvitě, že mám pocit, jako kdybych v nich žila taky. Bylo to jako cestovat časem. Mimochodem, taky máte chuť koupit si letenku do New Yorku, vydat se ke Claremontskému parku a hledat Edgarovou zakopanou schránku?
Když jsem v antikvariátu kupoval tuto knihu, nevšiml jsem si, že je ve slovenštině. Z velké části autobiografická vzpomínky vyprávěné malým (ale rostoucím nejen co se týče centimetrů) Edgarem (ale nejen jím -máme pocit, že nejsme první, kdo vzpomínky čte) působí na čtenáře velmi mile až roztomile, což slovenština ještě umocnila. Když uvážíme, že se jedná o třicátá léta 20. století prožitá v New Yorku, je tato vyrovnanost a vnitřní klid vypravěče úctyhodná. Ne, že by autor nevnímal hospodářskou krizi, rasismus, nástup fašismu, postavení židovské komunity, či nesourodost rodičů nebo pocit z nakupování ve velkém obchodním domě. Právě naopak. Od začátku však cítíme, že hrdina má dostatek síly a s okolnostmi se vyrovná. K tomu se velmi nenucenou formou dozvíme o hudebním průmyslu, rozhlase, americkém fotbale, školství, místopisu New Yorku. Přitom nic z toho není strnulé, s růstem Edgara se zvětšuje hloubka prožitků a tempo vyprávění, ale i rytmus New Yorku. Ten se stává nebezpečnějším, hospodářská krize nepříjemnější, fašismus prorostlejší, kulturní akce gigantičtější, propast mezi rodiči širší. Je to jen tím, že minulost se nám vždy zdá jakoby vlídnější?
Ze všech Doktorowých knih se mě tahle nejvíc dotýká, nevím ani proč, snad že je tak mírně autobiografická a tím autetičtější, než jiné.
Štítky knihy
americká literaturaAutorovy další knížky
| 2005 |  Ragtime |
| 1987 | Vítejte do Zlých časů |
| 2010 | Homer a Langley |
| 2007 | Pochod k moři |
| 1999 | Světová výstava |
(SPOILER) Jedna z mála knížek, kde jsem se ve výběru hodně sekl a šlo to mimo mě...přitom třicátá léta vnímaná dětskýma očima včetně velkých historických událostí - to znělo moc zajímavě. Ve finále jsem ale jen vyhlížel konec. Edgarovo ocenění a nadšení z výstavy na konci je určitě zapamatovatelným bodem, ale jinak jsem zřejmě nebyl cílovou čtenářskou skupinou.