Sylvie / Aurelie
Gérard de Nerval (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/62_/62023/bmid_sylvie-aurelie-2S5-62023.jpg
4
31
31
Dvě novely Gérarda de Nervala, jednoho z tzv. „prokletých básníků“ francouzského romantismu. Sylvie (1853) – vzpomínková próza z básníkova rodného valoiského kraje, lyrické vyprávění o dětské lásce k sestřence Sylvii, v němž ožívá kouzlo této krajiny i půvabných venkovských zvyků a slavností. Druhá z próz, kouzla plná a tajemná Aurelie (1855) – výlev snu do skutečnosti, je dílem, jímž se nešťastný Nerval nesmazatelně vepsal do dějin literatury. Básnická próza silně poznamenaná básníkovou duševní chorobou, patří k nejkrásnějším vylíčením zážitků lásky v romantické literatuře. Předmluvu napsal Ludvík Kundera.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1957 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Sylvie / Aurélia
více info...
Přidat komentář
Jedinečné svědectví nešťastné lásky. Těžko si lze představit, že by toto dílko vzniklo jindy a jinde, než v 19. století ve Francii. Kdo ještě umí takto milovat a především - takto o lásce hovořit? Vítejte ve světě snů a halucinačních vizí, v neviditelném světě smrti, v podzemní říši duchů, v kabalistické krajině přízraků a bohů! Těžko říct, co je tu skutečnost a co iluze; nešťastně zamilovanému je to stejně jedno.
Labrunie v knize lehce naťuknul i otázku důvodu a smyslu literární činnosti: podle vypravěče je posláním spisovatele "upřímně analysovat to, co prožívá ve vážných chvílích života".
Oblíbené citáty:
"Já pronásleduji obraz, víc nic."
"Iluse opadávají jedny po druhých jako slupky s plodu a plodem je zkušenost."
"Nevědomosti se nelze naučit."
"Pokud se týče žárlivosti, to je věc u mne opravdu mrtvá. (...) Má mysl se vždy dovede sklonit před skutečnostmi nezměnitelnými."
A zda "herečky nejsou ženy", zda jim skutečně "příroda zapomněla dát srdce", na to ať si každý udělá názor dle vlastní zkušenosti!
Kniha obsahuje výbornou předmluvu od Ludvíka Kundery a hlavně je výborně přeložena, Jaromír Zaorálek je výborný překladatel. Mám doma i francouzskou verzi v paperbacku, naivně zakoupenou s vidinou, že se na ní naučím francouzsky. Celý příběh je napsán pro mě tak složitou francouzsštinou, složitými slovními spojeními a obrazy, že bych to se slovníkem luštil nejmíň týden.
Knihu jsem četl jako romantický gymnazista utápěje se ve ztracené lásce, a krásná Sylvie se stala tou mou. Od té doby jsem Sylvii pročítal přibližně co dva roky a stejně jako vzpomínky blednou, tak bledne i krása díla.
Aurélii jsem tehdy horko těžko přečetl, teď se na ni chystám znovu, je už méně plynulá, ztrácel jsem se v psychedelických obrazech a protože neznám antickou mytologii, neorientuji se.
Aurélie je ale nedokončeným dílem, opsaným z rukopisu, který se našel v kapse svrchníku oběšeného autora.
Mám rád jeho citát:
"Sen je druhý život."
Štítky knihy
francouzská literatura
Autorovy další knížky
| 1957 |  Sylvie / Aurelie |
| 1996 | Kouzlo hašiše |
| 1966 | Chiméry |
| 1997 | Mé lásky: z francouzské poezie 15.–20. století |
| 1997 | Očarovaná ruka |
Koho by - trochu z ješitnosti, trochu ze zvědavosti - nepřilákalo dílo, které nese vaše jméno, zvláště pokud to není jméno zase až tak běžné? Nu, ale nejen proto jsem se ke knize dostala. Od Nervala jsem si vždy toužila něco přečíst, patřil přece tak trochu mezi prokleté básníky... a to už (pro mě) něco znamená. Bohužel však musím říci, že i přesto jsem před lety, kdy jsem knihu četla poprvé, ani teď, kdy jsem se k ní dostala podruhé, nebyla příliš nadšená a začtená. Sylvie je docela všední, tuctové dílko, Aurelie je už podstatně více "na hlavu" (nechápat prosím jako nedostatek), ale ani jedna z nich se mi nevryla do kůže. Přesto z knihy dýchá příjemná atmosféra Francie, jak už tu bylo psáno i níže, a toho si vždy cením.