Symposion
Platón
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/336341/bmid_symposion-Okc-336341.jpg
4
161
161
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Pripadal jsem si jako bych na hostine sedel s nimi, tak skvele byla atmosfera vylicena.
Pocity jake jsem u cteni mel, prijemne nebyly.
Se zatnutyma zubama jsem cetl o tom jak parta homosexualu vymyslela to ze mladym chlapcum bude ke cti, kdyz je budou uspokojovat.
Odmenou za jejich podlezani a ponizovani jim budou napr: funkce v uradech, armade nebo spolecensky kredit.
Defakto kazdy chlapec ktery neco chtel v kariere dosahnout, tak se musel stat dobrym muzskym prostitutem.
To mi prijde na pozvraceni.
Myslim ze po zasluze velke recko a jejich kultura zanikla.
Tohle nemohlo vydrzet dlouho.
Myslim ze meli moc volnyho casu, oddavali se odpocivani, pitkam a temto nechutnym praktikam.
K jejich skode vedli malo valek, do techhle extremu, verim ze by to jinak nedoslo.
Moje osobni pocity z knihy musim oddelit od vecneho hodnoceni.
Kniha Vas dobre zasveti do deju a praktik te doby, zaslouzi si pres vsechny ty nechutnosti plnej pocet.
Thematem i postavami jest tento dialog podoben Platonovu Faidrovi. I v něm se řeší otázka dokonalé lásky, již autor spatřuje v duchovním splynutí dvou mužů (eromena a erasta). Hlavní složkou neníť zde láska tělesná, nýbrž láska filosofická. Dialog sám jest složen z promluv Sokrata a jeho spolustolovníků, kteří nabaživše se hostiny přejdou k přátelské rozmluvě nad pohárem vína. A jelikož, jak všeobecně jest známo, ve víně jest pravda, snaží se hodovníci popíjejíce dostati k podstatě lásky. Jest mi vyzdvihnouti poněkud vedlejší myšlenku z promluvy Diotimy. Týče se snahy o dosažení nesmrtelnosti. Někteří vkládají své úsilí do plození dětí, domnívajíce se, že jim to zajistí nesmrtelnosti tělesné. Druzí pak dle mého mínění správněji usuzují, že lepším způsobem zajistiti si nesmrtelnosti lze vytvořením díla, které nám onu nesmrtelnost pro věky získá. Čta tuto pasáž, nelze mi nemysleti na verše následující po známém epitafu Ovidiově:
Hoc satis in titulo est. Etenim maiora libelli
Et diuturna magis sunt monimenta mihi.
Quos ego confido, quamvis nocuere, daturos
Nomen, et auctori tempora longa suo.
-----
Postačí jistě ten nápis, neb písní mých svazečky útlé
Větším mi pomníkem budou, delší též přečkají věk;
I když mi ke škodě byly, přec věřím pevně, že jméno
Nesmrtelné mi dají, slávu pak po všechen čas.
moc fajn, ale hrozně by mě lákalo číst si to ve skupině, jako čtenou zkoušku divadla.
Platón je mistr v navazování atmosféry - všechny postavy působí velmi živě, uvěřitelně.
"Kdo jde za cílem správným způsobem, ten se musí naučit v mládí přiklánět ke krásným tělům. Nejprve musí, je-li správně veden, milovat krásné tělo a plodit zde krásná slova. Pak musí poznat, že krása jakéhokoliv těla je sestrou krás těl jiných. Dále, sledujeme-li, co je svou podstatou krásné, bylo by velkým nerozumem, kdybychom nepovažovali krásu všech těl za jednu a tutéž. Kdo to pochopí, projeví se jako milovník všech krásných těl a bude pohrdat tím, že se příliš oddával jen tělu jedinému." - Hm, filozoficky podložená promiskuita? - A proč ne?
Perfektní.. Krásná motivace pro lásku jak k druhému, tak i k životu. Navíc je to na filosofické dílo psané odlehčenou formou.
Nádherná byla pověst o androgyních bytostech a vůbec, to pojetí erotiky bylo tak zvláštní, až bylo zajímavé.
Pro mne, jako pro začátečníka v oboru filozofie bylo tohle dílo pro mne opravdu přínosné. Je jednoduché na čtení a pochopení. Jde z ní čerpat mnoho použitých prostředků pro předpoklad Sokratova života. Celkové sestavení se mi moc líbilo a doporučuji všem, kteří se zajímají o Sókrata či jen antickou filozofii :)
Zatím nejslabší kniha, jedu dle seznamu vydaných knih popořadě. Poměrně zajímavé je až v závěru Sókratovo uvedení na pravou míru, že chvalořeč má být stavěna na základě pravdy a uznaného faktu, ne na vysněném vychvalování pro co nejlepší efekt na přísedící. Jako zavádějící se mi zdál i příchod opilého Alkibiada, jehož hovor a story o Sókratovi nějak do celku nepasoval. Z mého pohledu je přínosná pouze malá část z knihy, proto je u mne nejslabším dílem.
Líbil se mi jak námět, tak i jednotlivé chvalozpěvy na Eróta, především Aristofanův mýtus o androgýnech a Sokratova ,,cesta ke krásnu" (jež začíná pohledem na krásné tělo, pokračuje pochopením pozorovatele, že krása je v něm a nejen v jednom krásném tělu... potom člověk začíná chápat hodnotu krásy duše a následně dochází k intuitivnímu poznání krásy samy o sobě, která je věčná a neměnná).
Symposion je první ze slavných Platónových dialogů, který se mi dostal do ruky. Hodně jsem o nich slýchávala, stále je slyšela zmiňované ve škole a nyní už chápu proč - byla jsem okouzlená.
Zajímavé je, že u tohoto dialogu mne zaujal spíše popis daného Symposia - tedy hostiny. Jak to v tehdejší době probíhalo, jak jen pili víno, leželi a povídali si....
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Ústava |
| 1979 | Dialogy o kráse |
| 1993 | Faidón |
| 2008 | Timaios / Kritias |
| 1910 | Obrana Sokratova |
Další s antických knih, ke které jsem se dostala kvůli studiím. Tentokrát jsem zvolila formu audio knihy a rozhodně musím přiznat, že pro mne je u tohoto typu textů audiokniha přínosem. Emoce v hlasech předčítajících pomáhají text lépe pochopit a zpracovat (ne, že by to bez toho bylo nemožné - jen takto je to prostě snazší).