Syn Buvola: Wen Anyar - V Agoku s Lékaři bez hranic
Stanislav Havlíček
Půlroční lékárnická mise v Jižním Súdánu krátce po ukončení 3-leté občanské války, v roce 2016. V knize autor popisuje příběhy spolupracovníků i pacientů, kteří se léčili v nemocnici Lékařů bez hranic, a také své zážitky z Komorských ostrovů, které navštívil v rámci své povinné dovolené. "Ne, vůbec to není akční ani adrenalinové. Nezachraňuji cizí životy přímou masáží srdce," říká lékárník Stanislav Havlíček o svém působení v nemocnici v Agoku. I když se misi snaží zlehčovat, bez Standova bystrého úsudku a pečlivé práce by Lékaři bez hranic tolik lidských životů nezachránili. Rozvrhl zásobování agocké lékárny na devět měsíců dopředu, připravil správný protijed na hadí uštknutí nebo namíchal tišící lék pro ošklivě popálenou holčičku. Nic ale nebylo tak těžké, jako když Tomáše Šebka učil pěstovat rajčata. V jeho zápiscích se čtenář podívá i na Komorské ostrovy, po nichž Havlíček putoval během své povinné dovolené. To vše doprovází svérázný humor a kouzlo osobnosti, díky kterému si Havlíček vyzkoušel i roli kazatele v africkém kostele. Co bylo to nejhorší, s čím se během půlroku v Agoku musel vyrovnat, a proč ho v Jižním Súdánu přejmenovali na Syna buvola?... celý text
Přidat komentář
Tento román lékárníka Standy mě oslovil po přečtení děl Toma ebka. Líbilo se mi získat nový pohled na cíl mimo operační sál. Jeho bezcílné prozkoumávání Komor, náhodná setkání s místními a metodické spiknutí lékárny Agok. Na druhou stranu bych byl rád, když Standa zazpíval jejich davově potěšující melodie Jeden, je mainka a Pjdem si to Betlém. Páni, to muselo být pořádné dobrodružství! Až vyjde jeho další kniha, rád si ji vezmu. https://slopegame.net
Ze zvědavosti jsem si do mobilu nainstalovala aplikaci Českého rozhlasu a objevila tuto audioknihu. Velmi pěkné poslouchání. Jdu hledat další.
Doplňující a opravný komentář k mému předešlému:
O misi v Bangladéši píše Stanislav Havlíček ve své druhé knize Hlas větru, za kterou obdržel cenu Hanzelky a Zikmunda za cestopis roku 2021.
Poslední kniha Káva z Mocha je o misi v Jemenu. Omlouvám se za matoucí předešlý komentář.
Kniha lékárníka Stanislava Havlíčka je poutavým líčením jeho půlročního pobytu na misi Lékařů bez hranic v nemocnici v Agoku v Jižním Súdánu. Svým skromným a přátelským přístupem si získal nejen kolegy v týmu, pacienty i místní obyvatele. Velmi zajímavé bylo i vyprávění o putování po Komorských ostrovech, kam zamířil během své povinné dovolené.
Nedávno jsem byla i na besedě s panem Havlíčkem, kde vzpominal na své mise, zejména na poslední v Bangladéši v rámci projektu na pomoc etnické menšině Rohingů, o které píše ve své nové knize Káva z Mocha. Tu jsem si na místě koupila a začínám číst.
Knihu i ostatní z dilny autora , jakož i jeho souputníků v misi LBH Tomáše Šebka a Jana Trachty rozhodně stojí za to si přečíst.
Závěrem cituji slova korektorky Kateřiny Sieberové: " Dokud vznikají knihy , přinášející svědectví z oblastí, které by si za vlastní domov vybral jen málokdo, a dokud existují lidé, kteří žijí svůj život nejen pro sebe, je tu naděje ".
Po knihách od Tomáše Šebka jsem s nadšením sáhla po této od lékárníka Standy. Bavil mě pohled na misi zase z jiné stránky, než od operačního sálu. Jeho toulání po Komorech, střety s náhodnými kolemjdoucími i strategie při plánování lékárny v Agoku. Akorát bych vážně ráda byla svědkem toho, kdy zpívající Standa rozvířil dav písněmi Jede, jede mašinka a Půjdem spolu do Betléma. To musel být zážitek :) Ráda sáhnu i po další jeho knize.
Poslouchala jsem jako Radioknihu. Výborný výběr interpreta a i znělka mezi kapitolami se opravdu povedla. Knihu jsem si velmi užila. Když bych měla porovnávat, tak je méně akční, než ty Šebkovy knihy, ale i tak je skvělá! Zase úplně jiná a možná čtenářům více řekne o prostředí a domorodcích. Moc se mi líbila některá přirovnání a nevtíravý vtip autora. Těším se na jeho další knihy. Obecně bych knihy z misí s Lékaři bez hranic doporučila naprosto všem. Dokonce bych i řekla, že tato kniha je pro laiky stravitelnější ve smyslu toho, že neobsahuje tolik odborných termínů. A je zde také o poznání méně krve :).
Moc pěkné a zajímavé, ráda čtu tyhle zápisky a vzpomínky z míst, kam se nejspíš nikdy sama nepodívám. Aspoň se tam mohu přenést v představách.
Tuhle knihu jsem si dlouho šetřila a konečně na ni došlo! Úplně mě nadchla. Čekala jsem něco podobného, jako je v knihách Tomáše Šebka nebo Jana Trachty, ale tohle bylo jiné. Asi ve všech ohledech. Nádherná čeština, úžasné popisy lidí, prostředí, zážitků, neuvěřitelný všeobecný rozhled, hluboké odborné znalosti a přitom je zřejmé, že autor není namachrovaný odborník, ale neskutečně lidský a skromný jedinec. Za mně je tohle jedna z nejlepších knih, které se mi letos dostaly do ruky.
Po Janu Trachtovi a Tomášovi Šebkovi další z týmu Lékařů bez hranic, který se rozhodl své zážitky a zkušenosti z mise zpracovat do literární podoby. Poslouchala jsem to jako četbu na pokračování a je to stejně dobré , jako knihy předešlých dvou autorů a docela mě to i pobavilo.
Knížka je podaná z úhlu pohledu lékárníka na misi lékařů bez hranic. Oproti knihám Tomáše Šebka to není tak krvavé, ale životy se zde zachraňují také. Více je zde popis jeho zvláštních zážitků v Jižním Sudánu. Odpovědi na otázky nás čtenářů i domorodců. Pan Havlíček má velký všeobecný rozhled a odpověď na každou otázku, často jsem před ním v duchu smekla.
A smekám přede všemi, co se vydají do takových zemí pomáhat ať už jakkoli.
Autora jsem měla možnost vidět a slyšet na besedě a působil na mě jako je skvělý a skromný člověk.
Po přečtení knih od Trachty a Šebka je to další kniha z misí Lékařů bez hranic. A je to příjemná změna a jiný úhel pohledu na misi z pozice farmaceuta, jehož práce možná není tak vidět jako ta chirurgova, ale je neméně důležitá!
Tahle knížka mě v audio podobě okamžitě vtáhla a 7 Kapitol mi vydrželo jen na jeden večer. Obdivuji, když člověk o opravdu těžkých zkouškách a chvílích píše jakoby se vlastně nic zvláštního nedělo. Rozhodně si dokoupím i klasickou knihu.
Treti autor, ktereho jsem cetla a ktery pracuje pro MSF. Kazdy z autoru je jiny. Syn buvola prinasi krasne popisy mistni scenerie
Je mi hrozně zatěžko nějak hvězdičkově hodnotit nonfikci. Standa z řádků své knihy působí jako milý pohodový chlapík, který si nějak poradí se vším a v každé situaci. Jeho práci nelze než obdivovat. U čtení samotného jsem si připadala, jako by mi někdo svůj neobyčejný příběh vyprávěl v hospodě u pivka (až tedy na poslední dvě kapitoly, ty musely tít hodně do živého u všech). Oceňuji obrazovou přílohu a fandím autorovi při jeho dalších misích, o té z Bangladéše si jistě taky ráda přečtu :)
Lékárník Standa je odborník na svém místě, v lékárně v Agoku by bez něj dělali všechno špatně. Prostě takový Ferda mravenec, vše vymyslí, naplánuje a spraví. Je i trochu Mičurin, vypěstuje si rajčátka, tam kde nic neroste. A když zrovna nepracuje, stává se Ziburou a toulá se přírodou a městy.
Knížka Vás vtáhne, nepustí a po dočtení zůstanete s wow výrazem ve tváři.
Už se těším na druhý díl z Bangladéše :)
Děkuji za tuhle knihu. Za úsměv i slzy při jejím čtení. Za otázky i odpovědi. Za beznaděj i naději. Za zoufalství i víru. Za... Prostě si ji přečtěte! ❤
Štítky knihy
Afrika cestopisy Súdán lékárnictví, farmacie Lékaři bez hranic Komory lékárnice, lékárníci Jižní SúdánAutorovy další knížky
2019 | Syn Buvola: Wen Anyar - V Agoku s Lékaři bez hranic |
2021 | Hlas větru |
2021 | Lékárníci mění svět |
2022 | Káva z Mocha |
2024 | Nebe plné draků |
I ja jsem nasla tuhle knihu diky zmince T. Šebka v Africke zime. Nejvic se mi libila cast o ceste na Komory, ale i poznamky ze samotne mise byly fajn - nejen ze seznamuji s fungovanim MSF a lekarny, ale ukazuji, ze nejen chururgie umi byt napinava; vedou k premysleni, byvaji vypointovane. Ornitologicka ani jina biologicka okenka mne moc nebrala - az do chvile, nez jsem na konci si ty ptaky dohledala. Ocenuji prilohu fotek.