Vlčí krev
Michaela Burdová
Vydejme se do Velwetie, tajemné země obývané Temnovlky – nesmrtelnými bytostmi, ze kterých jde strach a lidé jsou pro ně pouhou kořistí. Minulost vlkodlaka Nerana, nazývaného Syn pekel, je s Temnovlky pevně svázaná. Pouze čarovný nektar Étarlininy slzy by mu mohl pomoci se odpoutat a zvrátit svůj osud. Musí uzavřít spojenectví s elfkou Liadel, kterou ze srdce nenávidí. Podaří se mu odhalit její tajemství? Bude Neranovi odpuštěna dávná zrada? Ve Velwetii mezitím propuká boj temných sil – třinácti démonů. Neran je vtažen do bitvy o moc. Kdo zvítězí, rozhodne o osudu celé země.... celý text
Přidat komentář
Je to nejlepší knížka, kterou jsem kdy četla. Doporučuji
přečíst...^^ Moc se mi líbila myslím že by se Vám také líbila~
Skvělá knížka. Plná napětí a zvratů. Děj knížky je plynulý a nenechá čtenáře ani spát. Druhý díl je snad ještě lepší. Hlavní postavy naprosto neuvěřitelně vtáhnou čtenáře do děje. Pár nocí jsem pro samé čtení ani nespala.
Nečekala jsem, že mě kniha bude tak bavit. Hezký a poutavý příběh. Ze začátku jsem měla sympatie k Wenirovi, ale když se z něj pak vyklubal poskok Aragen (i když nedobrovolně), už mě tolik nebral. Neran ho pozděj bezkonkurečně převálcoval a s Liadel jsou podle mě skvělá dvojka jak se pořád popichujou. V druhé půlce knihy mi ale začínala lézt na nervy Aragen a její touha po moci. Jak kdyby jí nestačilo, že už tak jí má dost.
Úplně fantastické! Neranův humor byl fascinující a Liadeliny poznámky taky skvěle sedly.
A nto ukončení? Tleskám.
Opět se jedná o fantasy literaturu určenou mládeži, hlavně dívkám, které ocení propletené vztahové linie a citové rozpoložení postav, kterých v této knize není nikdy dost, protože každý před ostatními něco skrývá a ukazovat city si postavy nemohou dovolit.
Obálka se hodně vydařila, ten vlkodlak je k sežrání, i když ve skutečnosti by člověka smlsnul jako malinu. Ke knize se však skvěle hodí a dodává jí na kráse. Zaujme na první pohled a já od ní nemohla odtrhnout oči, jak se mi líbila.
Kniha je zábavná, čtivá i napínavá, ale chybí jí větší hloubka příběhu, který je povrchní a snadno předvídatelný, tedy až na závěr. Naštěstí tu jsou i krvavé scény, které sice nesou nijak brutální, ale dodávají ději na zajímavosti.
Musím říct, že tahle knížka mě prvně zaujala hlavně obálkou. Mám slabost pro upíry a vlkodlaky a veškeré nadpřirozeno a tak jsem se rozhodla, že si ji pořídím. A neudělala jsem chybu.. Tahle knížka není žádné k zamyšlení hodné čtení ba naopak. Kniha je naprosto pohodová, hezky napsaná krásně čtivá. Můžu říct, že mě děj naprosto vtáhl a knihu jsem měla během několika hodin přečtenou. Na jeden zátah. Naprosto mě bavila a hodlám si pořídit další díl jen co vyjde. :) Pro ty co hledají něco nenáročného či oddechovku tuhle knihu naprosto doporučuji. :) Za mě jedině ano ano ano. :)
Po pravdě? Kniha mě velmi zklamala... Čekala jsem to tajemnější, vlkodlaky děsivější, příběh poutavější a zajímavější. V podstatě souhlasím s touto recenzí: http://fantasya.cz/clanek/vlci-krev-se-pysni-hezkou-obalkou-tot-vse
Michaela Burdová by se měla brzy zase vzpamatovat, jestli takhle bude pokračovat dál, nikam to podle mě nedotáhne.
Kniha se mi zalíbila na první pohled také pro její nádhernou obálku, jak už zmínilo více čtenářů v komentářích. Hodně mě navnadily recenze a ukázka z knihy, a proto jsem si knihu co nejdříve sehnala a vypůjčila.
Musím přiznat, že při četbě jsem si často říkala, zda doporučený věk, 15 let, je správný. Kniha dle mého má to, co by správná temná fantasy kniha měla mít. Obzvlášť, když se jedná předevčím o vkodlaky - živočišné, temné, vražedné postavy fantasy. Ale přece jen z textu na mě dosti čišela ona zmíněná živočišnost, temnost, násilí až moc. Pro zkušeného čtenáře fantasy, který zná podstatu vlkodlaků, elfů, trpaslíků, magie a má za sebou už nějakou tu knihu fantasy, tak je to správně a věk by odpovídal. Ale pokud si někdo vezme tuto knihu do ruky jako svou první knihu fantasy, tak to bych ji neshledávala jako vhodnou volbou.
Ale k samotné knize a příběhu. Jak jsem zmínila, tato kniha fantasy má to, co by tu být mělo. Zároveň i trochu humoru při rozhovorech mezi Neranem a Liadal. Vpletení jednodlivých dějů, přeskakování mezi nimi, je také moc dobré. Možná by se sem tam někdo mohl trochu ztratit, ale spíš záleží na zkušenostech čtenáře než na autorce. Některé zvraty v příběhu jsou docela očekávatelné, ale žádoucí. Jiné i mne docela překvapily. Konec, i když jsem ho trochu tušila, autorka zvolila opravdu bravůrně. To musím uznat. Už i já se těším na další díl.
Strašně jsem se na tuto knížku těšila, ale hrozně mě zklamala. V některých kapitolách jsem se ztrácala, v jiné jsem zase chtěla přeskočit určité části. Je mi to líto, protože Křišťály moci se mi líbily. Doufám, že další díl bude lepší. Ale veliké plus dávám obálce, která se mi moc líbí
Recenze je na blogu, zatím pár slov. Knihu napsala Michaela Burdová, ale předchozí série jsem nečetl a nemám tedy s čím srovnávat. Na pohled působí díky obálce temněji. Asi nejvíc mě do očí uhodilo, když Neran dostal očividně jednoduchou hádanku a odpověděl na ní úplně nelogicky. Stejně tak pochybuji, že by nějakého vlkodlaka zajímalo jestli vypadá sexy. Vhodné spíš pro fanoušky YA žánru (cca 14-18 let).
Proč to muselo skončit takhle? :D A teď vážně, je to dobrá kniha, skvělá zápletka a je vidět, proč se píše doporučený věk od 15 let. Protože když to porovnám s KM a PJ (porovnávám styl psaní, ne obsah), tak Syn pekel je temnější než předchozí série. Proto ji nedoporučuji mladším (14 a méně). :) Pokud vám je 14 a méně, ale máte rádi boje, krev a tyto věci, tak si ji také přečtěte. :D
Sice mi přijde, že je trochu ;slabší než KM, ale je to vážně svěkvělá knížka. :)) Přečetla jsem jí z a jeden věčer. :)) Je to tak trochu horor, ale děj nevázne a nudit se u toho nedá :D
Štítky knihy
elfové vlkodlaci trpaslíci česká literatura česká fantasy pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
2013 | Vlčí krev |
2010 | Zrada temného elfa |
2008 | Strážci dobra |
2014 | Prokletí |
2013 | V moci démonů |
Vlčí krev na mě zapůsobila rozporuplně, na jednu stranu se mi příběh líbil. Autorka si pro nás vymyslela svůj svět a ten byl opravdu úžasný. Smekám před její fantazií. Ale na stranu druhou bych několik věcí autorce vytkla. Považte, když šestnáctiletá holka bez jakýchkoli výčitek usmrtí člověka tím, že mu rozerve hrdlo a velice se tím baví, to mi přišlo až přehnané. Navíc chápu, že to k dotvoření atmosféry kolem Temnovlků patří, ale že snídají srnčí vnitřnosti, to bych až tak moc vědět také nemusela, pokud by to jedli jako vlci byla by to věc jiná.