Tá, čo sa vracia
Donatella di Pietrantonio
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/377065/bmid_ta-co-sa-vracia-V1f-377065.jpg
4
262
262
Román o Arminute – tej, čo sa vracia, nás do svojej hĺbky vtiahne už na prvých stránkach, vo chvíli, keď rozprávačka zazvoní pred neznámymi dverami v jednej ruke s kufrom a s taškou plnou topánok v tej druhej. Otvoriť prichádza jej sestra Adriana s rozstrapatenými vrkočmi: nikdy predtým sa nevideli. Začína sa strhujúci a okúzľujúci príbeh o dievčati, ktoré zo dňa na deň príde o všetko: o pohodlný domov, najdrahšie kamarátky, bezpodmienečnú lásku rodičov. Trinásťročné dievča objavuje úplne nový a odlišný život. Dom je malý, tmavý, všade naokolo je plno súrodencov a na stole málo jedla. Je tam však Adriana, s ktorou spolu spávajú na jednej posteli. A je tu aj Vincenzo, ktorý sa na ňu pozerá ako na ženu, a v jeho samopašnom, ostrieľanom pohľade sa vie aj stratiť, aby sa opäť mohla nájsť. Aby dokázala prijať fakt, že sa jej dvakrát zriekli, musí sa vrátiť k svojej podstate. Donatella di Pietrantonio dokáže tento príbeh o vzťahoch matiek a dcér, zodpovednosti a starostlivosti vyrozprávať veľmi originálnym a expresívne silným spôsobom.... celý text
Přidat komentář
To tedy byla síla. Vynikající kniha, sedl mi surový styl autorky a kniha i když nemá tolik stran tak ve Vás vzbudí emoce. Smutný příběh, který jsem nemohla odložit. Vřele doporučuji.
Nejprve mě zaujal název. Potom, když jsem knihu držela v rukou, mě nadchla obálka - jestli jsem správně rozluštila informace nakladatelství Argo, ta je dílem české fotografky Michaely Pospíšilové. No a nakonec jsem přečetla příběh.
Ačkoli už jsem ve věku, kdy bych klidně mohla být babičkou, dobře si vzpomínám na dobu, kdy mi bylo třináct. A nechtěla bych prožít to, co hlavní hrdinka - mimochodem, další bezejmenná postava? Takový zvláštní druh střídavé péče, napadá mě, jen ten interval střídání si rodiče protáhli na více než deset let. Hrozná představa.
Moc se mi líbily občasné zmínky o životě dospělého Guiseppa, ale postrádala jsem tytéž informace o Adrianě; jejich nepřítomnost ve mně vyvolávala nejasné obavy. Ale i tohle, aspoň si myslím, patří k dobrým knížkám - ještě dlouho po jejich dočtení přemýšlíte o dalších osudech postav.
"Není to tvoje vina, že říkáš pravdu. To pravda je špatná."
A moc děkuju za komentář milary!
Příběh je to zajímavý, netradiční, jen mi nesedl styl autorky, avízovanou "práci s vytříbeností a esenciálností jazyka, cit a poetiku" jsem v jejím psaní neobjevila. Naopak mi to přišlo strohé, popsané až s jakousi nudou, což vyprávění ubírá na síle, kterou by si samotný příběh zasloužil.
Kniha se mi líbila. Vztah ke "dvěma matkám" může člověka poznamenat na celý život.
Trochu mi vadil styl psaní, který mě úplně nevtáhl do děje, spíš jsem si připadala jako pozorovatel zvenčí. Ale samotný příběh je rozhodně až bolestně smutný.
Krásná kniha, která zanechá ve čtenáři hodně emocí. Styl psaní je pro mě spíše netypický a dlouho jsem se s ním neuměla úplně sžít. Přestože je kniha obsahově krátká, musela jsem ji číst pomalu, protože by mi jinak pravděpodobně hodně věcí uniklo mezi řádky. Celkový příběh mi přišel hodně silný, ale možná, že kdyby byl napsaný jiným stylem, tak by mě zasáhl ještě víc.
Velmi dobré. Komu se líbila Neapolská sága od Ferrante, mohl by být spokojený i s touto knihou.
Těžké a krásné čtení zároveň. Rozhodně žádná oddychovka, ale kdo má rád hluboké příběhy, nebude zklamán. Knížku jsem četla pomalu, jednotlivé kapitolky jsem si "dávkovala" a hodně jsem o nich přemýšlela. Ke knížce se určitě jednou ráda vrátím.
Tento příběh se čte jedním dechem, je smutný, ale osud Navrátilky zaujme od první strany.
Většinou jsou matky pro svoje děti tím nejspolehlivějším člověkem. Navrátilka má obrovskou smůlu, má dvě mámy a obě jsou k ničemu. Ony sice ví, že každá udělala v určité chvíli něco špatného až krutého a svým způsobem je to i mrzí a bolí, ale to dívce nepomůže. Navrátilka neříká, že je nešťastná, přesto její smutek, nejistota a neštěstí jsou z knihy cítit. S úžasem sledujeme, jak se jejím jediným útočištěm, nadějí a nejdůležitějším člověkem stává mladší sestra Adriana, desetileté děvčátko...
Silné téma, zamyšlení nad rodinnými vztahy, skutečnými potřebami dětí, silou i slabostí jednotlivce, schopností přežít... a to vše skvostně napsané. Autorka nepoužívá srdceryvný a drásavý styl, je to spíš odosobněné a čisté, o to víc je četba působivá. Tato dáma umí psát a pokud u nás vyjdou další její knihy, ráda si je přečtu.
Navrátilku určitě doporučím, je to kniha, kterou by neměli minout čtenáři silných lidských příběhů.
Navrátilka je rozsahem nevelká kniha, ale příběh vás rozhodně zasáhne. Už jen ta představa - tohle se dělo v Itálii docela nedávno? Vždyť je to doba, kterou jsem už zažila! Ty holky v knize se chodily koukat k sousedce na televizi na Sandokana! A i když ze samotného tématu mrazí, tak je popsán velmi poutavě. Každý z nás v pubertě prochází krizí identity a hledá si své místo na světě, hlavní hrdinka knihy tohle ale zažívá v intenzitě, kterou si neumíme představit. (více https://naskokjinam.blogspot.com/2019/06/donatella-di-pietrantonio-navratilka.html)
Knížka se četla rychle, příběh silný, smutný a jiste měl být i emotivní, ale styl psaní ve mě ty emoce nějak neprobudil. I přes surové téma to bude kniha, na kterou nejspíš časem zapomenu...
Výborná kniha. "Surový" a zároveň poetický príbeh. "Pomaly som opakovala slovo mama stokrát za sebou, až jeho význam vyprchal a stal sa len gymnastikou pier. Zostávala som sirotou dvoch žijúcich matiek. Jedna sa ma vzdala v čase, keď mi jej mlieko ešte stekalo po jazyku, druhá ma v trinástich vrátila. Bola som dcérou odlúčení, falošného či zamlčaného príbuzenstva, časovo-priestorových odstupov. Netušila som, odkiaľ pochádzam. A v hĺbke duše to neviem dodnes."
Zaujímavý aj keď z môjho pohľadu veľmi smutný príbeh, nechcela by som byť v koži hlavnej hrdinky...
Četla jsem jedním dechem. Výstižně popsané pocity děvčátka, které bylo po 13cti letech vytrženo z původní rodiny a vráceno k biologické. Maličko mě zklamal konec, doufala jsem, že se dozvíme něco víc o dospělosti, ale i tak dávám plný počet :-)
Je to již nějakou dobu co jsem si téhle útlé knížečky všimla na instagramu a od té doby jsem kolem ní několikrát brousila v knihkupectví. Nakonec jsem přestala přemýšlet zda ji koupit nebo ne a prostě si ji vzala. Rozhodně jsem udělala dobře, protože ačkoliv je knížečka spíše útlá, rozhodně patří mezi skvosty, které musím mít v knihovně. Při čtení mnou projelo několik různých pocitů a po přečtení jsem nad ní musela dlouho přemýšlet.
Skvela kniha, silny pribeh. Pres to, ze se Navratilka dostala do nelehke situace, zvladla se pomerne dobre aklimatizovat.. nasla si vztah k ostatnim sourozencum, sestricku si zamilovala a tato laska byla oboustrana. Trochu by me zajimal sled udalosti i v pozdejsim veku, ale to uz asi nechala autorka na fantazii svych ctenaru.