Tábor svatých

Autor nejspíš měl před půlstoletím věšteckou křišťálovou kouli ... nicméně tehdy si zřejmě myslel, že píše jenom fantastickou, nereálnou dystopii, která se přece nemůže stát ...

06.09.2023

Kniha z DNEŠNÍHO pohledu nepřináší nic nového. Jistě je třeba ocenit, že již v 70.letech Raspail viděl přesně, co se stane. Ale nejedná se (bohužel) než o popis dnešní reality. Inspiraci, pro to, co dělat kniha neobsahuje.
P.S.: Popis té stvůry, kterou nese koprofág, toho skřeta/totemu, je natolik působivý, že se mně z něj špatně ještě nyní, pár dní po přečtení.
P.S.2: překlad tohoto vydání je doopravdy hrozný. Téměř bych řekl, že se jedná o neredigovaný Google překlad.

23.02.2022

Autorovi nejde upřít určitou předvídavost. Částečně s ním i souhlasím s tím, že je Evropa ohrožena přistěhovalectvím ze zemí třetího světa, což se v posledních letech i potvrdilo, ale způsob jakým autor psal o přistěhovalcích, byl tak urážlivý, že urážel i mně, typického árijce. A to jsem na vlastní oči viděl problematické čtvrti v Belgii, Francii.. a znám dobře Paříž, která se postupně mění v hlavní město Afriky. Ale vykreslovat přistěhovalce bez špetky humanismu na úrovni horší jak zvířata, je trochu přes čáru.

07.08.2021

Neuvěřitelný vizionářský román z roku 1973! s mrazivou důsledností předpovídá migrační krizi z roku 2015 se zbabělostí politiků, destruktivním působením liberálních médií, neziskovek, církví a kapitálu a důsledným desetiletí trvajícím vymývání mozků euroatlantickým občanům, které zákonitě povede ke konci západní civilizace a nástupu jihovýchodní Asie jako nového politického, hodnotového a hospodářského světového centra. Dílo je tak významné, že odmítám pitvat kvalitu jeho překladu.

Polovina Indie se vydá na Západ, vzít si, "co jim náleží" a západní obyvatelstvo, zpitomělé "liberálně-demokratickou" ideologií už není schopné se jakkoliv bránit. Vskutku prorocké dílo!

11.02.2020

Zajímavá autorova vize.... Výborný je i překlad (který se četl s naprostou lehkostí) a odvážný komentář od Dr. Zuzany Adamson. Někdo se tu vyjádřil mimo jiné i o tom, že vlastně nějaké bílé (rozuměj Evropské) hodnoty" neexistují a jsou jen "lidské hodnoty". Bravo! To je myšlenka! Nejsou Italové, nejsou už Francouzi, už je jenom Člověk a to se počítá! .-)

11.12.2019

Tak tohle jsem vzdal. Začínalo to slibně, ale intelektuálně je to asi nad mé síly. Když jsem musel číst každý druhý odstavec dvakrát, abych zhruba udržel myšlenku, řekl jsem si, že to nemá cenu. Možná toho budu litovat, a možná, že se k tomu, až budu starší vrátím...

Na knihu jsem byl upozorněn v Murrayově Podivné smrti Evropy. Jelikož jsem zaslechl kritiku překladu vydání z roku 2009, pořídil jsem si překlad paní Adamson. Musím se přiznat, že jsem si ji objednával s velkým očekáváním. O co větší očekávání, o to větší rozčarování z úděsného překladu. Četl jsem různé knihy v rozličných překladech, ale dosud nic takhle příšerného. Používala snad přitom překladač od společnosti Google? Její snaha o upgrade knihy do dnešních poměrů používáním termínů v sedmdesátých letech neznámých a nesmyslných považuji za drzost. Naprosto se ztotožňuji s hodnocením, co napsal Rilian v první části. Druhou část nedokážu posoudit. Četbu jsem vzdal, pekelný překlad šel do sběru a příští týden si v Drážďanech pořizuji německý překlad. Pokud bych někdy mohl komunikovat s paní překladatelkou, připomněl bych jí její vlastní slova: že bílé hodnoty, mezi nimiž je i smysl pro krásu jistě stojí za obranu a ochranu. A dodal bych, že se jistojistě týká i krásy překladu.

12.08.2019

Svůj komentář bych rád rozdělil do dvou částí. Nejprve se vyjádřím k překladu a celkové prezentaci knihy a následně k samotné knize.

1) Hodnotím nyní nejnovější překlad od nakladatelství 48. GAM. Oproti překladu z roku 2009 se jedná určitě o zdařilejší překlad, byť i zde se najde množství chyb, převážně však stylistických a gramatických (používání spojovníku a pomlčky, podivná spojení jako např. validní ožrala či zadýchaný dech atd., dále pak nepřesné překlady historických či odborných termínů jako např. "Nokaros, megavévoda a admirál Byzance" - od slova Megas doux. Řecké megas se nepřekládá jako mega, ale jako veliký, nebo "vedle jsem slyšel midshipa" - správný termín je zde kadet, poddůstojník nebo poručík v závislosti na zemi a době). Překlad je však na rozdíl od toho předchozího čitelný, byť se překladatelka rozhodla zachovat autorova rozvláčná souvětí (což je určitě dobře), ale v jejím podání se některá souvětí zdají spíše kostrbatá.
Velký problém celého vydání spatřuji především v posedlosti Dr. Zuzany Adamson (překladatelka) po sebeprezentaci. Její oslavný medailonek (stejně dlouhý jako medailonek samotného autora) působí dosti směšně, stejně jako upoutávky na další publikace nakladatelství 48. GAM na posledních stranách knihy (dvě z nich napsala sama překladatelka, u nichž je titulek bestseller). Sama překladatelka navíc považovala za nutné popsat celou zadní stranu svým názorem na celou knihu, k němuž se ještě vrátím. Plně respektuji, že překladatelka je zároveň majitelkou vydavatelství, a tudíž si může korigovat své publikace jak uzná za vhodné. Nicméně pouze vznáším otázku, jestli výše popsané není příliš mnoho prostoru pro překladatelku díla.
Druhý problém představuje touha překladatelky text za každou cenu aktualizovat. Překladatelka se nám neustále snaží vnutit myšlenku, že vše z děje knihy se v současné době odehrává (k tomu se ještě vrátím níže). Na zadní straně knihy shrnula překladatelka svůj názor. Neustále opakuje, že "kniha není pro hlupáky, ale pro inteligentní lidi". Inteligentní lidi jsou ovšem podle autorky pouze ti, kteří s ní souhlasí ("lidi, kteří si kladou otázky, jak je to možné, že nám někdo tak šíleným způsobem vymývá mozky schvalováním zákonů že máme nikoliv 2, ale XY pohlaví..."). Autor knihy Jean Raspail rozhodně není žádný hlupák stejně tak jako není hlupákem ten, kdo si knihu přečte nebo nepřečte. Stejně úsměvně působí překladatelčina glosa, že "čtenáři bude jasné, že bílé hodnoty - inteligence, vzdělání sofistikovanost, kreativita a smysl pro krásu, představivost a schopnost prostorového myšlení a mnoho dalších - stojí za obranu a ochranu". To přece jsou univerzální hodnoty platné pro celou lidskou civilizaci. Nechci do toho zabředávat, ale celkově mi překladatelčina glosa přijde slaboduchá a nenaplňující mé očekávání. Zvláště když překladatelka odpromovala na Sorbonně.
Ze stejného důvodu překladatelka pozměnila v některých částech původní text (podle jejího vyjádření tyto změny posvětil i sám autor). Jako příklad uveďme úryvek: "... roztočil plnou rychlostí kolem své osy, jako v nějakém komediálním filmu, jako český prezidentský kandidát před volbami na tom vtipném Youtube videu...". Jako další třeba: "Pokud čas hoaxů nebyl dovršen, běda!". S tím pak souvisí i užívání terminologie jako "neziskovkáři", "dobroserové", "vaše noviny dostanou ban". Možná se to někomu líbí, ale podle mého názoru to jenom sráží literární hodnotu díla. Taky bychom asi nebyli rádi, kdyby v novém překladu románu 1984 byl místo Velkého bratra Putin a místo Ideopolicie zase čínský sociální bodový systém.

Pokračování níže...

12.08.2019

2) Nyní k samotné knize, na kterou jak se zdá existují jenom dva radikální názory. Buďto se jedná o rasistický pamflet nebo geniální vizionářské dílo. Rozhodně nedoporučuji číst tuto knihu jenom proto, abyste si potvrdili svůj názor (ať už je jakýkoliv). Je kniha rasistická? Není. Je kniha geniální vizí, která se dnes naplňuje? Také ne. Kniha je především dystopie, v níž autor možná promítl svůj etnocentrismus. Kniha vyšla v době 1973, kdy svět opravdu šlo rozdělit na bohatý Západ a chudý zbytek (autor pro něj používá termín "proti-svět" - např.: "Avantgarda proti-světa, který se nakonec rozhodl přijít osobně zaklepat na brány hojnosti, ho prostě nesmírně zaujala". A to je právě důvod, proč se zdráhám tuto knihu na rozdíl od překladatelky srovnat s Orwellem. Orwell sice také jako Raspail ve své dystopii uchopil tématiku do extrému, ale udělal to způsobem řekněme "chirurgickým". On pracoval s technokracií, kdežto Raspail s kolektivním rasovým smýšlením (= davem či Šelmou, která chce zničit Západ). Důvod, přoč není tato vize tak stále aktuální jako Orwellova tkví především v tom, že autor si nepřipouštěl možný pokrok v onom chudém zbytku světa, který je dnes patrný (radikální snížení extrémní chudoby, zpomalení populačního růstu atd. - pokud si vezmeme Indii, která hraje v knize ústřední roli, tak od roku 1973 klesl počet dětí na ženu z 5,5 na 2,2, tedy téměř na hranici "replacement rate").
Nicméně samotný děj knihy mi přijde velice nadhodnocený. Je přímočarý a dosti předvídatelný. Upřímně jsem po přečtení byl hodně zklamán. Neustále jsem si říkal, tak tohle je ten opěvovaný román? Žádné zvraty ani překvapení. Dvě postavy neustále opakují, nedělejte to, zničí nás to. A na konci taky zničí. Konec.
Ano, můžeme obdivovat autorovu intuici, kdy například dobře odhadl, že papež z Jižní Ameriky bude zdůrazňovat spíše sociální témata, nebo místy přehnaná politická korektnost (viz rozhovor s naturalizovaným Indem), ale nedávná migrační krize ukázala, že politická korektnost zdaleka nepřevažuje v našem politickém prostředí (což je určitě dobře). Na druhou stranu všechny recenze sborově chválí autora za pasáž, v němž jsou děti ve školách nuceni psát o útrapách migrantů slohové práce bez jakéhokoliv kritického myšlení. Jsem povoláním učitel a nikdy jsem nic takového neudělal, naopak ve svých hodinách jsme analyzovali dopady migrace z jiných částí světa (ovšem za užití faktů, protože děti se musí naučit rozlišovat fakta od pocitů).
Raspail je bezesporu vynikající autor (jeho knihu Král Patagonský velice obdivuji), ale domnívám se, že označit knihu za rasistickou je urážkou autora, ale na druhou stranu její označení za vizionářské dílo, které se dnes naplňuje, je urážkou dneška.
K samotné eseji Big Other. Rozhodně nepřináší nic objevného. Autor se do jisté míry vypořádává s kritikou, která jistě nebyla úplně příjemná, ale další pasáže hraničí až s hraním si na mučedníka pomyslných zájmových skupin (Big Other).
Celkově tedy lze říci, že neexistuje nic jako kolektivní historická vina bílé rasy, na druhou stranu ovšem neexistuje také nic jako "bílé hodnoty". Máme sice stejnou kůži jako Mozart, da Vinci nebo Cicero, ale tutéž barvu měl i Hitler, Stalin či Caligula. Co z tohoto faktu máme vyvodit... absolutně nic.

Místy naprosto nečitelný jazyk, a to mám v ruce vydání, které se na obálce honosí reklamou na nový překlad. K obsahu knihy: nijak mě neudivuje, že v 70. letech mohl někdo předvídat současnou situaci (nebo spíše model, který se dnes více či méně plní). Základ dnešní situace byl totiž jasný už tehdy a s posouzením okolností se velmi snadno dalo dojít k závěrům, k nimž došel i autor. Irituje mě, jak v doslovu (Big Other) ze sebe autor dělá skoro až mučedníka, kterému zabedněná většina nerozuměla a on se teď může bít do prsou a řvát: měl jsem pravdu, tady to máte! No, ne tak docela, ale do toho se nepouštějme. Při čtení doslovu a některých reklamních textů, které mají knihu propagovat mě napadlo, jak úžasně osvobozující může být přístup "autor je mrtev" - vytěsnit vše, co se týká autora a zabývat se výhradně dílem. Byť v tomto případě je dílo vysoce nadhodnocené, literární úroveň není nijak ohromující, ale zdaleka není tak otravné jako autorovy výkřiky nebo ony marketingové lákačky. Z mnohých komentářů je zřejmé, že své čtenářstvo si kniha našla a nedivím se: cílí přesně a my lidé jsme vždy nakloněni nekriticky věřit někomu, kdo říká více méně to, co jsme si už sami mysleli.

15.05.2019

Není to lehké čtení, navíc ztíženo mnoha tiskovými a překladatelskými lapsy. Ale je to čtení naprosto úžasné, vymykající se běžným knihám. Zřejmě nejsarkastičtější dílo, které jsem kdy četl, satira, jdoucí až na dřeň. Určitě se k tomu budu vracet.
A k tomu všemu ještě ta rovina proroctví! Proroctví čtené po padesáti letech! A vy jen koukáte, jak se naplňuje...

Nevzpomínám si, že bych kdy četl knihu napsanou tak divným stylem a především tak příšerně přeloženou. Perel typu ...definičně ukončil jeho život... (namísto definitivně) je zde opravdu nepočítaně. Na druhou stranu musím přiznat, že míra anticipace v díle obsažená je skutečně mimořádná. Myslím, že i samotnému velkému mistru Orwellovi by nezbylo než smeknout. Vše podstatné již napsal inquirer2 v komentáři níže, těžko k tomu něco dodat. Je obtížné knihu zhodnotit. Za styl a překlad bych stěží udělil hvězdičku, za obsah a vizionářství nestačí ani hvězdiček pět.

24.01.2016

Snad jsem ještě nečetl tak předvídavou knihu, jejíž myšlenky jsou překladateli a korektory podrobeny tak těžké zkoušce. Pokud můžete, přečtěte si Tábor svatých raději v jiném jazyce než v tom českém.
Raspailovo pronikavě aktuální dílo velice trefně poukazuje na limity přemíry humanismu, který je konfrontován nikoli s člověkem (jednotlivcem, individualitou), nýbrž "organismem" statisíců lidí, kteří přicházejí ze zcela odlišné geografické a hlavně zcela odlišné myšlenkové dimenze. A s jejich příchodem zaniká NÁŠ svět. Nikoli pozvolna, ale díky obrovskému počtu příchozích takřka v jediném okamžiku, brutálně zašlapán do země...
Zde si dovolím citovat poválečnou filosofku Hannah Arendtovou, která říká, že ... "nejnebezpečnější věc na světě je být bohatý a slabý. Bohatství lze bránit jen silou, neboť na rozdíl od chudých čelí bohatí závisti a mají věci, které ostatní chtějí, a na rozdíl od silných jsou podřízeni moci. Můj otec říkával, že ani ten nejbohatší člověk na světě nepřežije jednu lacinou kulku. Totéž platí pro státy. Bohatství bez síly je pozvánka ke katastrofě! " A ještě jedno poučení z knížky: Střezte se těch, kteří pod maskou svobody vykonávají intelektuální terorismus.

Nedá mi reagovať na predošlý komentár. Ula uvedený citát nie je zlý preklad, ale je to „zletné“ vyjadrovanie francúzskeho novinára, esejistu a dramatika Thierryho Maulniery. A je uvedená v predmluve k tretiemu vydaniu.
Samotné dielo bolo vydané v roku 1973!!! Autor - (a tu použijem citát s článku Nicolasa Bonnala)
„ Ačkoliv je dobrým křesťanem, věděl, že římsko-katolická církev náš kontinent podkope, nyní je dobrým vazalem amerického nového řádu. Ve své knize líčí (za vyprávění o brutální a masivní invazi) reakci brazilského papeže jménem… Benedikt XVI.“
Nebudem knihu hodnotiť – ale náhoda! – v dnešnej dobe s nezvládateľnou situáciou s „utečencami“ s Afriky veľmi aktuálne a POUČNÉ.