Princ Chaosu
Roger Zelazny
Tajemný Amber / Kroniky Amberu série
< 10. díl
10. kniha série Tajemný Amber. Uzavírá se kruh velkého vyprávění, které zprostředkoval pozemšťanům Roger Zelazny. Zbývá vybojovat poslední zápasy, zbývá zodpovědět poslední otázky. Merlin syn Corwinův, který stojí rodem i duchem uprostřed mezi říší Řádu – Amberu a hájemstvím nevyzpytatelných kouzel – Chaosu. Je Julie, jeho bývalá milenka potměšilým duchem nesmírné moci, nebo se jen nehledíc na riziko snaží získat přízeň milovaného muže a přesvědčit ho o své ceně? Merle Corey, alias Merlin, zjišťuje, že je třetí v řadě kdo má právo na trůn – pomáhá mu řada osudových „náhod“ připravených jeho matkou Darou a strýcem Mandorem. Na cestě k trůnu však Merlina očekávají kruté zrady, intriky a temné čáry. Musí se mu podařit zjistit pravdu a ukončit vražedné boje mezi říší Amberu a Chaosu. Na konci leží znepokojující osud a – jeho otec Corwin, považovaný za mrtvého… -- zdroj: legie.info --... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1994 , Classic AndOriginální název:
Prince of Chaos, 1991
více info...
Přidat komentář
U žádné sci-fi, fantasy série jsem nezaznamenal tak obrovský propad jako u Amberu. Corwin, to byla paráda. Merlinovy příběhy mě vůbec neoslovily a měl jsem co dělat, abych to celé dočetl. Možná nejsem dostatečně inteligentní (ačkoli tu VŠ mám a ne v Plzni), ale ty stupidní rozhovory o ničem mě prostě nebraly.
Nicméně pro skalní příznivce celé série: Já nesnáším Pána prstenů, knihy i film, připadá mi to celé stejně stupidní jako druhá část Amberu.
Hodnotím tímto celou druhou řadu světa stínů a jejich knížat.
Druhá série Amberu bohužel už není tak objevná a gejzíry nápadů sršící jako její první sestřička. Merlin holt není Corwin, co si budeme povídat. Rytíř stínů je potom nejzábavnější částí příběhu. Tam se imaginace a fantasie autora opět rozjela na plné kou....e. Finále mě přišlo lehce uspěchané a mnohem víc než lehce nedomyšlené.
Škoda, čekal jsem velkolepé finále, které z části proběhlo, ale jak zde píší ostatní, spousty otázek zůstalo nezodpovězených. Četl jsem ještě jednu povídku, která popisuje děj po konci knihy, ale ani tam nedojde k rozuzlení. Jinak opět zde v této knize byla nudná místa a do čtení jsem se musel vší silou nutit.
Poslední román celé série byl tak trochu zklamáním, neboť má velmi otevřený konec, jakoby Zelazny plánoval ještě jeden díl, ale už to před svou smrtí nestihl (zemřel čtyři roky po vydání). Vzhledem k tolika neuzavřeným záležitostem této série tak tomu pravděpodobně i bude.
Konečně dočtená série Tajemný Amber. Celou sérii jsem kdysi jako náctiletý četl a teď jsem si to chtěl zopakovat. Nevím ale, co mě na tom tak bavilo, nyní jsem z této série docela rozčarován a místama jsem se fakt musel nutit to dočíst.
To je vlastně vidět i na mém hodnocení ostatních dílů.
Poslední příběh o Amberu a Chaosu. Je to škoda. Strašně mě to bavilo a už je konec. Není to bůhví jaké suprácké finále, naopak, je to vlastně celé otevřené, ale já se bavila a mám tuto sérii nejraději ze všech.
Tak jdeme do finále a určitě přišel i kouzelník. Ano, Merlin, syn Corwina, je kouzelník. Jeho cestování stínem už není tak barvité, jako jeho otce, ale o to je rychlejší, snažší a lépe pochopitelné. Posuďte sami: Jak jsme se řítili dolů a kupředu, svistot vzduchu přecházel v burácení. Zakmitly se věže a zůstaly kdesi vzadu. Hvězdy jasně zářily, právě vyšel srpek měsíce a ozářil paty nízkých mračen. Řítili jsme se vpřed, hrad a město zmizely během okamžiku. Hvězdy nás míjely, až se z nich staly jen zášlehy světla. Pásy čisté zvlněné tmy nás ovíjely a sílily............ Zde končí příběh, ale není zcela ukončen. Vadilo mi, že se v příběhu zjevují duchové známých postav a děj se tak značně komplikoval. Naštěstí jsem už u pana Zelaznyho na toto zvyklej a tak jsem se rozhodl, že některé pasáže s úsměvem přehlédnu a dvojité jedince nechám žít svým životem. Politika je tu o něco chaotičtější, než v Amberu, ale postavy, které zde vytváří děj, jsou vesměs známé tváře. Přimíchejte pár magických bytostí ze Dvorů Chaosu a máte slušnou dávku fantasie a dobrodružství. Když jste přečetly tuto knihu, nic vám nebrání vrhnout se na další. Třeba ty od mistra Johna Gregoryho Betancourta. Ty se odehrávají za vlády Merlinova dědy - Oberona.
10. kniha této série mi přišla jedna z těch nejzábavnějších. Děj se odehrává především ve Dvorech Chaosu, kde se seznamujeme s nepřáteli Amberu. Jednotliví hrdinové ztrácí svoji lidskou podobu, zjišťujeme, že podoby mění vlastně dle Stínů. Do děje vstupují opět také duchové Vzoru a Logrusu, Cyklický Fantom a další. Dvůr Chaosu by mohl být klidně vylíčen podrobněji a je mi i trochu líto, že v dřívějších dílech se už nevyskytoval, přijde mi velice zábavný. Na konci knihy dojde ke konečnému rozzuzlení, Merlin se stává panovníkem Dvorů, Corwin je osvobozen ze zajetí, ve kterém jej drží Dara.. Po dočtení posledního dílu jsem ráda, že jsem nudné díly přelouskala a dostala se až do konce celé série.
Autorovy další knížky
1993 | Zbraně Avalonu |
1994 | Přines mi hlavu Čarovného Prince |
1999 | Devět princů Amberu |
1994 | Prokletý Dilvish |
1994 | Princ Chaosu |
Předchozí díl je skvělý, tento je o něco slabší. Hlavně mě nepotěšil závěr, který byl uspěchaný a nemastný neslaný. Spousta věcí zůstala nevysvětlena (výměna hrotenů WTF).
Na celé této sérii mě trochu vadilo to množství postav a levobočků, trochu mě to otravovalo, jak venezuelská telenovela.