Tajemství domu Bordenů
Evan Hunter (p)
Ačkoliv od událostí popisovaných v této knize uplynulo více jak sto let, je Lizzie Bordenová připomínána jako jedna z nejhanebnějších vražedkyň Ameriky. Souzená pro vraždy otce a macechy, avšak prohlášená za nevinnou, její jméno neslo stigma hanby ještě dlouho po její smrti v roce 1927. Jméno skutečného vraha nebylo nikdy odhaleno. V tomto strhujícím románu proplétá Evan Hunter zručně fakta s fikcí. kniha končí zarážejícím, avšak zcela věrohodným vysvětlením celé záhady. Byla Lizzie Bordenová zchytralou vražedkyní nesprávně osvobozenou poté, co byla obviněna z dvojnásobné vraždy? Skrývala pochybné tajmeství, které by mohlo být jinak odhaleno? Byly vraždy jediným řešením jejího dilematu?... celý text
Přidat komentář
Hystorický román ve stylu Jane Austenové,Agathy CHristie.....Tak začíná kniha.Prokousat se začátkem, je těžké,stejně,jako prokázat vinu a zjistit,kde je pravda.Začátek mě nechytá,není to můj styl .Zajímá mě příběh vražedkyně a kauza.Od tohoto autora se mi nejvíc líbí detektivky,které autor píše pod pseudonymem Ed Mcbain-série 87.revír.Na 70 straně,jsem skončila a knihu na neurčito odkládám.Nevím,jestli se k ní vrátím.
Kniha o slavném soudním procesu s Lizzie Bordenovou je psaná zajímavě ve dvou časových rovinách. Kapitoly vyšetřování, výslechů a soudního procesu střídají kapitoly o cestě L.Bordenové po Evropě, kterou podnikla dva roky před vraždami a která má důležitý vliv na celý příběh.
Výpovědí svědků u soudu je však mnoho a jsou zdlouhavé a trochu nudné. Závěr je zajímavý a překvapivý.
S rozsudkem poroty jsem po všem, co jsem se o případu dozvěděl musel souhlasit, o to překvapivější je poslední kapitola, která se vrací ke dni kdy byly spáchány vraždy a objasní co se ten den ve skutečnosti stalo.
Díky tomuto finále jsem zvýšil své hodnocení na 80%.
Ze začátku mi trvalo než jsem se vůbec v přípěhu zorientovala. Výslechy byly zdlouhavé a neústálé opakování (i když autor naštěstí nepřepisoval vše) mě místama vůbec nebavilo. V druhé polovině knížky už měl děj větší spád a vše začínalo dávat i nasnější obrysy. Konec knížky byl i přes fikci autora uvěřitelný a logický. Vše tak do sebe zapadolo, i když autor kombinoval fakta ze soudních zápisků a poznámek z té doby se svým vyprávěním, jak by vše mohlo asi být.
Dlouhé a podrobné soudní přelíčení prolínající se s nedávnou cestou Lizzie a jejích tří přítelkyň do Evropy. Oproti detektivním příběhům 87. policejního revíru je Lizzie trochu jemnější čtení, ale teprve závěr knihy poodhalí smysl a motiv hrůzných vražd v domě Bordenů.
Celkem logické vyústění příběhu,pokud to tedy byla pravda.Stroze předkládané výslechy obžalované Lizzie mě nebavily.Vyprávění minulosti ze začátku nepochopitelná, dávala smysl až ke konci knihy.Začala vycházet na povrch lesbická orientace a tím možnost motivu,ale proč a jestli se dozvíme až na úplném konci.Očekávala jsem větší probarvení příběhu.Autor se striktně držel autentického zdroje informací.Uvolněný románový závěr je nejčtivější i když je smyšlenkou,protože pravda je pohřbena s Lizzie Andrew Bordenovou.
kniha byla celkem zdlouhavá, střídali se pasáže dle skutečnosti ze soudu (které autor silně redukoval, jak uvádí v doslovu) a vzpomínky na Lizziin výlet do Evropy, který se již odehrává dle autorovy fantazie a naznačuje možnosti, jak se vše mohlo seběhnout...
Lizzie Bordenová byla osvobozena...a jaká byla pravda, to si odesla s sebou do hrobu...
Podivné v autorových fantaziích se mi zdálo to, jak tak "dobrá křesťanka a cnostná mladá žena" se nechala rychle zvyklat k alkoholu lesbickému vztahu ...autor sám ale píše, že vycházel z jistých poznámek, známých o Lizziině skutečném životě... barvitě vylíčený milostný vztah se silným dopadem na její pozdější život...
no, nepotěší, neurazí a nejhorší je, že nevím, jak to bylo doopravdy :)))