Tajemství letního odpoledne
Kate Morton
Parný letní den v Suffolku. Zatímco zbytek rodiny vyráží na piknik, šestnáctiletá Laurel sní v koruně stromu o chlapci jménem Billy, o Londýně a zářivé budoucnosti. Než však odpoledne skončí, stane se svědkyní otřesného zločinu, který všechno změní.
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno: 2014 , Ikar (ČR)Originální název:
The Secret Keeper, 2012
více info...
Přidat komentář
Po nemastném, neslaném začátku ( přečetla jsem asi 80 stran a řekla si, že toto není nic pro mě ), knihu odkládám na neurčito....
.... abych ji během tohoto studeného a propršeného víkendu dočetla na jeden zátah! A - je naprosto úúžasnááá!! ( Jak jsem ji jen mohla odložit :) )
Hlavní dějová linka příběhu se odehrává za druhé světové války v Londýně, autorka bravurně líčí nelehký život v bombardovaném městě, popisuje útrapy, ale i naděje našich hrdinů na lepší budoucnost.
Druhá linka příběhu nás zavede na rodinnou farmu, kde Laurel začíná pátrat po historii své rodiny a doufá, že odhalí tajemství zločinu, jehož byla před mnoha lety svědkem.
Strhující příběh, který nás přivádí do válečného Londýna. Začátek mi přišel příliš rozvláčný, ale jak děj postupoval, tak jsem se od knihy nemohla odtrhnout.
Kniha byla krásná, ale pro mě až na posledních sto stranách. Počátek mi způsobil dost slušnou krizi, až jsem se bála, že knihu odložím, i přesto, že měla všechny atributy, které mě přitahují - napínavá, romantická, smutná. Mám z ní smíšené pocity, ale kdyby se mě kdokoliv zeptal, jestli mu knihu doporučím, má odpověď by zněla kladně.
Moje druhá kniha od autorky a proti první čtené teda zklamání...nemastná, neslaná, nepotěší, neurazí....
děj mě ničím nezaujal, bylo mi úplně jedno, co se vlastně stalo, Dorothy i Vivien byly celkem nesympatické, příběhy neuvěřitelné, vše jaksi psáno v náznacích různé myšlenky a pocity hlavních hrdinek, ze začátku jsem se v tom ztrácela, o co že vlastně jde... postavy mi taky přišly nerozvinuté, jen nastíněné, bez hloubky a lidského rozměru...úplný "top" - "oni přijdou, jeho zabijácí...Jenkinsovi muži..." - kde spořádaný spisovatel či co vzal najednou hordu zabijáckých podržtašek ?????
konec mírně překvapil, dojem "happy end přeci musí být !!" všem odpuštěno, vše je vlastně OK a v nejlepším pořádku a hurá psát další knížku.,...
mno, třeba dám autorce ještě šanci...
Strhující příběh o záhadách a tajemství,o nichž se nemluví ani s těmi nejbližšími,a o vraždě,věrné lásce, odehrávající se střídavě v nėkolika časových rovinách.Knihu jsem četla jedním dechem.
Krásný příběh, odehrávající se v několika časových obdobích. Předválečné období, válečná léta, začátek šedesátých let až po současnost. Ale všechno tohle dějové prolínání má svůj smysl, v každé kapitole se dozvídáme něco dalšího, co se na konci příběhu změní v naprostý soulad... Díky Čtenářské výzvě jsem objevila další autorku, kterou považuji za svoji oblíbenou!
Neuvěřitelný příběh, prolínání současnosti a minulosti. Knihu jsem četla jedním dechem, autorka v knize skvěle dokázala skloubit několik příběhů, jejichž rozuzlení mě na konci více než překvapilo. Navíc jsem se díky barvitému líčení jednoduše přenášela z rodinné pohody farmy do válečného Londýna.
Ani do třetice mě autorka nezklamala, opět jde o velmi poutavý příběh s tak nečekaným vypointováním, že mě to opravdu ohromilo. Jedno drobné tajemství jsem sice odhalila, ale ten zbytek jsem prostě nečekala. A to mě právě na knihách K. Morton moc baví.
I v tomto napínavém vyprávění se prolíná několik časových rovin, především britská současnost reprezentovaná rokem 2011, kdy slavná herečka Laurel pátrá po utajené minulosti své umírající matky, a válečný Londýn roku 1941, kdy se osudově propletly osudy Dorothy, Jimmyho, Vivien a Henryho. Dalo by se říci, že všichni čtyři jsou svým způsobem tragické postavy od dětství, ale každý se svým životem nakonec naložil jinak. Někdo si získal moje sympatie, někdo alespoň pochopení, někdo zanechal vyloženě negativní dojem. Příběh vypráví o naplnění i o nesplnění životních snů a tužeb, o lásce, laskavosti a obětování se i o sobectví, závisti a žárlivosti, o zločinech, tajemství, výčitkách a vině i o tom, že, kdo chce příliš mnoho, nemusí mít nakonec nic.
Nebudu tu spoilerovat, přečtěte si to sami, doporučuji! ;-)
Zajímavé čtení. Místy trochu pomalé, což ale nevadilo. Ten konec mi připadal trochu zmatený, ale přesto rozhodně překvapivý, fakt jsem to rozuzlení nečekala! Nakonec za čtyři hvězdy. Všechny záhady se vysvětlily, zápletku to mělo zajímavou. Bavilo mne to víc, než jsem očekávala. Určitě doporučuju.
Moje první setkání a K.Mortonovou bylo s touto knihou, od které jsem moc nečekala, v podstatě mě zaujala obálka a námět knihy. No, ale byla to jízda. Autorka má specifický, náročnější styl psaní, ale jestli jí přijdete na chuť, už vás nepustí. Nádherná, inteligentní kniha s famózním závěrem. Kdo nečeká červenou knihovnu se spoustou banální přímé řeči, ale poutavý, pod povrch jdoucí barvitý příběh, tomu vřele doporučuji.
Kate Mortonová je moje oblíbená autorka a to jsem ještě nečetla všechny její knihy. Tajemství letního odpoledne patří určitě mezi ty lepší z její tvorby. Krásné věty, pěkná zápletka, kniha mě bavila. Krásná obálka, co si víc přát!
Přiznám se, že knihu jsem přečetla s velkými obtížemi a až po značné době, kdy jsem váhala, zda ji nakonec nedočtenou neodložit, což bylo pro mne překvapení, neboť předchozí dva tituly, které jsem od autorky četla (Dům u jezera a Zapomenutá zahrada), patří bezesporu k velmi vydařeným. První polovina knihy byla zbytečně zdlouhavá a složitá, chvílemi jsem se v příběhu ztrácela a ani mě nijak zvlášť nebavil. Druhá polovina knihy byla o poznání lepší, nicméně nápad a dějová zápletka mě zas až tak neoslovily, rozuzlení bylo jako u všech knih Mortonové, opět velmi překvapivé. Za mě tři hvězdy.
Nádherná kniha se spoustou velkých a nečekaných překvapení.
Knihy od Kate Morton se jen těžko odkládají, zůstanou dlouho uloženy v paměti a jsou pro mě pokaždé skutečným čtenářským zážitkem.
Kate Morton jsem si oblíbila, jakmile jsem dočetla první dílo, se kterým jsem měla tu čest strávit několik krásných okamžiků. První dílo, které jsem od ní četla, nese název "Šepot vzdálených chvil". I přesto, že tady na Databázi knih není tato kniha příliš dobře hodnocena, mě velmi zaujala. S radostí jsem se vrhla na další autorčino dílo s názvem "Dům u jezera", které se mi líbilo krapet více než dílo první. Každopádně teď, po dočtení třetí knihy od K. Morton, jsem úplně vyřízená. Vůbec mi nevadil pomalejší rozjezd. Knížka mě takzvaně vcucla. Děj ze zdá být zpočátku prostý, ale opravdu vás překvapí jeho další vývoj. Najednou je to jedna rána za druhou a vy se nestačíte divit. Jsem nadšená a o knížce budu ještě dlouho přemýšlet. I přesto, že nejsem zrovna nadšenec do románů a dávám přednost spíše fantasy literatuře, tak vám zatím všechna díla, která jsem od paní Mortonové přečetla, mohu vřele doporučit. Těším se na další určitě skvělý román a knize "Tajemství letního odpoledne" dávám upřímných 5*.
Abych byl upřímný první polovina této knihy mě moc nenadchla. V této části jsem se ztrácel v ději množstvím zúčastněných osob a v tom, že se děj odehrával střídavě v 30.-40. letech minulého století na anglickém venkově a v Londýně za druhé sv. války a o 60 let později. Teprve v druhé části děj začal mít spád a Laurel, dcera své milující matky Dorothy, postupně rozplétá , jak se odvíjel vzájemný příběh hlavních protagonistů románu Dorothy, Vivien, Dolly, Jimmyho a Henryho Jenkinse a jaké bylo rozuzlení celé detektivní zápletky knihy. Vyzvedl bych, že autorce se velmi dobře podařilo popsat ne jednoduchý život a hrdinství lidí v bombardovaném Londýně.
Vzhledem k nepříliš poutavému průběhu děje v první části knihy a docela zajímavému konci celého příběhu, dávám knize jen průměrné hodnocení. 4*
Zajímavá zápletka, která je v úvodu nastíněná, vystřídala část, která mi přišla trochu zdlouhavá. Od půlky knížky ale jednotlivé střípky skládačky začaly do sebe zapadat a nešlo se odtrhnout. Celý příběh skvěle vygradoval a já mám dobrý pocit, že vše zkončilo, jak mělo.
Upřímně.. prvních 200 stan knihy bylo pro mě zklamáním..až druhá polovina mě začla vtahovat do děje a já začala orientovat v chaosu, v kterém jsem se celou dobu nacházela.. možná to bylo tím,že jsem tuto knihu srovnávala se Zapomenutou zahradou, která mě uchvátila od samého začátku.. Tajemství jsem trochu protrpěla,ale konec za tu dřinu stál..byl opět grandiózní,proto uděluju kladné hodnocení..i když to bylo o fous
Četla jsem jedním dechem. Všechno ostatní šlo stranou. Abych řekla pravdu, asi od půlky knihy jsem začala "tušit" ... ale zřejmě jen proto, že jsem si v komentářích často četla o "překvapivém konci" ... :-) Doporučuji. Pro mne krásné čtení.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) detektivní a krimi romány divadlo 60. léta 20. století 30. léta 20. století psychologické romány léto herečky rodinná tajemství prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
2014 | Tajemství letního odpoledne |
2011 | Zapomenutá zahrada |
2009 | Dům u jezera |
2017 | Ztracený slib |
2019 | Hodinářova dcera |
(SPOILER) MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY
Tahle kniha mi doslova vyrazila dech. Pořád si neumím vysvětlit, jak tohle je někdo schopný napsat, takový úžasný příběh, ještě víc než úžasný. Tahle kniha je jedna z těch nejlepších, co jsem kdy četla. Vypadá to, že se nezmůžu na víc, než na slova typu: bomba, pecka, wow! Prostě nemám slov, ale nějak začít musím.
Takže, do téhle knihy jsem šla jenom kvůli Čtenářské výzvě. Ale teď si říkám spíš DÍKY Čtenářské výzvě, protože kdyby nebyla, tak bych s největší pravděpodobností na tuhle božskou knihu nikdy nenarazila. Což by byla obrovská škoda. Nevěděla jsem vůbec co očekávat, dokonce jsem ani neuměla odhadnout, podle anotace, co to je za žánr, ale nedělala jsem si nějaké velké iluze, přestože anotace zněla dost dobře. Už od prvních stránek to vypadá strašně dobře, ale delší dobu se tam nic neděje, čemuž se ale vůbec nedivím, protože vysvětlit tenhle složitý děj, aby to pochopil člověk jako já, muselo pro autorku být opravdu hodně těžké. Každopádně, když už jsme se pomalu dostávali k zápletce, tak to začínalo mít grády. A pořád víc a víc. Sice jsem tuhle knížku četla celkem dost dlouho, ale dokázala jsem si to perfektně užít. To prolínaní minulosti a současnosti byl úžasný nápad, ale o mnohem víc mě bavily kapitoly z minulosti, jenže bez kapitol v současnosti by to nešlo :). No, ale to, co se dělo na posledních padesáti stránkách mi vážně vyrazilo dech. Byly i části, kdy jsem tu knížku prostě musela zaklapnout, srovnat si to celé v hlavě a potom ji zase otevřít. A ještě se mi nestalo, že bych u knihy brečela, jen jsem mívala slzy v očích, ale co se nestalo u téhle? Mužete hádat...
Ty postavy byly tak úžasné❤. Ale samozřejmě jenom některé. A hlavně, autorka vás od začátku dokáže dost dobře mystifikovat, že se na konci nestačíte všemu divit. Henry, na začátku v klidu chlápek, co přijde po letech za Dorothy, ale BUM! ona ho zabije a říkáte si: PROČ SAKRA? Ale potom vám to p o m a l i n k u začne všechno zapadat do sebe a dojde vám, že je Henry idiot (ještě něco horšího). Laurel, ta byla taky super a Gerry totéž. No, a teď k podstatnějším postavám. Dolly - super holka (na začátku), ale když bude chtít poslat ten dopis Vivien, tak mám chuť ji přerazit, ale ke konci ji mám ráda (hlavně jsem obrečela její smrt, přitom jsem si myslela, že to byla Vivien - no, je to složité..., ten, kdo četl, ví...). Jimmy, toho jsem měla strašně moc ráda a když jsem si myslela, že umřel, tak už jsem měla taky slzy na krajíčku. No, a Vivien... ta Vivien, která ze začátku vypadá, že nebude hrát moc velkou roli, ta Vivien, která odbyla Dolly kvůli Henrymu a tak to všechno začalo, ta Vivien, která jsem si myslela, že umřela... Tak přesně ta Vivien je tak úžasná! Moje nejoblíbenější postava z tohohle příběhu, a taky nejdůležitější postava z tohohle příběhu... A ten konec... úžasný!
Tuhle knížku prostě miluju a nedám na ni dopustit. Jedna z mých nejoblíbenějších knížek!
Divím se, že se mi tohle nějak nešikovně podařilo sepsat, protože se mi z toho ještě teď třesou ruce a rychle bije srdce.
P.S.: Tahle kniha mě ovlivnila natolik, že jestli budu mít dceru, tak se bude pravděbodobně jmenovat Vivien a jestli budu mít další kočku nebo psa, tak se bude jmenovat Dolly. :D Jo, a ta paní na tom přebalu knihy mi strašně připomíná moji milovanou Lenu Meyer-Landrut❤