Tajemství letního odpoledne
Kate Morton
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/216779/mid_tajemstvi-letniho-odpoledne-216779.jpg
4
760
760
Parný letní den v Suffolku. Zatímco zbytek rodiny vyráží na piknik, šestnáctiletá Laurel sní v koruně stromu o chlapci jménem Billy, o Londýně a zářivé budoucnosti. Než však odpoledne skončí, stane se svědkyní otřesného zločinu, který všechno změní.
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno:
2014
,
Ikar (ČR)
Originální název:
The Secret Keeper, 2012
více info...
Přidat komentář
Tak tohle byla pecka. Je sice pravda, že některé pasáže byly nudnější, ale posledních padesát stránek bylo neuvěřitelných! To jak se postupně odkrývala skutečná povaha Dolly a Vivien bylo famózní. Nakonec bohužel blbá náhoda zahrála v příběhu velkou roli a roztočil se tak kolotoč událostí, který skončil vraždou. Akorát mě mrzí, že tam autorka nenapsala, jaký byl vlastně rozhovor mezi Dorothy a Henrym, než ho zavraždila. Každopádně tohle není moje poslední kniha od Kate Morton.
Knížka se pěkně četla. Co se mi v knížkách líbí, tak je střídání postav a časové prolínání a to přesně tato knížka splnila. Děj byl moc zajímavý a určitě další knížku od autory vyzkouším.
Kniha měla zvláštní atmosféru, byla klidná a lehce plynoucí, krásně vykreslené prostředí, osudovost okamžiků a míst, skvěle nastíněná vůně a tichost léta, dobře představitelné plynutí času (v některých knihách ubíhají hrdinům léta, že si na ně čtenář ani nezvykne a ani si k nim nevytvoří žádný vztah, což zde rozhodně neplatilo). Některé příběhové linie mě trošku nudily, což byl čas po boku lady Gwendolyn a sourozenecké scény sester Nicolsonových. V podstatě ale o celé knize mohu říci, že mě trošičku nudila. Určitě ne natolik, abych ji odložila, ale od čtení jsem si dávala pauzy a lehce se ke čtení přemlouvala, přesto se mi ale celkově příběh líbil. Závěr jsem takovýto neočekávala a překvapená jsem opravdu byla. Shrnu-li toto všechno, kniha je lepší než průměrné knihy, co jsem četla, ale top knihou se pro mě nestane, proto volím 4 hvězdy.
Skvělé - zasloužená zlatá pečeť. Citát z knihy - Nikdy se neodprostíme od systému víry a přesvědčení, které jsme si osvojili z dětství.
Zase jednou krásné počtení - zajímavé zápletka, originální postavy, čtivé reálie.
Naštěstí neumím odkládat knihy které mě nebaví, vždy dočtu do konce, i když mě to stojí mnoho sil. Opravdu jsem se do čtení musela nutit. Kniha mě začala bavit někdy od konce příběhu Vivien.
Jak již tu bylo psáno, je v knize mnoho zdlouhavých a nudných pasáží. Naštěstí na závěr knihy konečně dostalo vše ten správný směr. Musím říct, že zhruba posledních 60 stran má říz a já četla jedním dechem.
Celkem jsem totožná s názorem Paja.12 , jen jsem si to musela napsat po svém :)
Příběh Jimmyho, Dorothy a Vivien se mi moc líbil.
Hezky popsaný válečný Londýn.
Pěkné prolínání v časech....pořád jsem čekala, jakouže druhou šanci dostala?? .....no, takový konec jsem nečekala. :-)
Nekolik casovych rovin, hlavni pribech se odehrava za 2. sv. valky v Londyne. Presne ten typ knihy, co mam rada.
Knihu jsem četla docela dlouho - možná proto, že v němčině, možná to nebylo jazykem. Moc se mi líbila, ale často jsem od ní potřebovala pauzy. Byla jsem ale napnutá, jak to dopadne a čím víc jsem se blížila ke konci, tím míň jsem se od ní mohla odtrhnout. Závěr mě naprosto překvapil a i potěšil, knihu rozhodně doporučuji.
Ne moc záživný děj, navíc velice průhledný. Ten hlavní "nečekaný" zvrat na konci lze předvídat v první třetině tohoto díla. Možná by knize prospělo, kdyby autorka vymazala celou rovinu odehrávající se v současnosti (nebo alespoň nekonečně mnoho sourozenců Laurel, kteří byli všichni naprosto k ničemu - jen aby o pár stran prodloužili knihu).
Stejně tak 95 % veškerých dedukcí Laurel (čtenář na to příjde v průběhu čtení) je chybných, a jak se říká, čeho je moc, toho je příliš, v takovém rozsahu je to prostě otravné (jako Laurel sama) a nesmírně okaté. Aneb Laurel vydedukuje, že někdo zemřel = takže automaticky dotyčný žije.
Konec v rovině současné považuji za odbytý.
Zaujala mě přeměna Dorothy, tedy přeměna... spíš odkrývání jejího pravého charakteru, což se autorce povedlo, a myslím si, že bych nebyla jediná, kdo by chtěl Dorothy vrazit jednu zleva a jednu zprava (ačkoliv by jí to samozřejmě nepomohlo).
Dále se autorce VELMI! povedlo vykreslit (melancholicky) takový ten koloběh lidských životů. Od nevinného, zranitelného dětství až po vetché a opět zranitelné stáří.
Téma celé knihy, s originální zápletkou hned na začátku, je bezpochyby velmi zajímavé. Nicméně způsob, jakým je příběh napsán, tento potenciál bohužel dost pohřbívá... Děj obsahuje spoustu rozvláčných, místy dost nudných pasáží, kterými se prokousáváte silou vůle a sem tam se přistihnete, že máte chuť přeskočit půlku knihy, jen abyste konečně došli k rozřešení celé záhady, které pořád ne a ne přijít. Co však knihu bezpochyby povznáší o úroveň výš je pak samotný závěr, který velmi příjemně překvapil a obrátil váš pohled na knihu o 180 stupňů. Bohužel moje konečné hodnocení se mu obrátit nepodařilo...
Kniha se mi dostala náhodně do ruky, očekávala jsem nějakou slátaninu červené knihovny a naopak jsem byla příjemně překvapená. Příběh se mi líbil, děj měl spád, a ráda si knihu zase někdy přečtu.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) detektivní a krimi romány divadlo 60. léta 20. století 30. léta 20. století psychologické romány léto herečky rodinná tajemství prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
| 2014 |  Tajemství letního odpoledne |
| 2011 | Zapomenutá zahrada |
| 2009 | Dům u jezera |
| 2017 | Ztracený slib |
| 2019 |  Hodinářova dcera |
Naprosto úchvatný příběh. A ten konec!