Atlantský gen

29.04.2023

Místy fajn, místy překombinováno. Nedělalo mi potíže knihu dočíst, takže asi dobrý, ale šlo z toho dostat víc.

16.11.2022

(SPOILER) Asi nejzajímavější na tomto románu je, že mimo jiné předkládá vlastní verzi o původu mýtického, nacistického zvonu obecně nazývaného Die Glocke. Mimo jiné se příběh odehrává v kulisách Antarktidy, Tibetu a na palubě mimozemského plavidla. Kromě sympatické dvojice hlavních hrdinů vystupují v knize příslušníci Orloje, immariové, tibetští mniši, dobře ukrytí mimozemšťané a nacisté, ale ti jen jako nezbytné křoví. Stylem mi tohle dílko připomíná trochu tvorbu Jamese Rollinse, zejména jeho sérii Sigma Force. Četba mě bavila, ale do dalších dílů se zřejmě pouštět nebudu.
Citace: Ponorka, pakliže to skutečně byla ponorka, trčela z dalšího kovového objektu, který byl šedivý a mnohem větší. Šedivý předmět na rozdíl od ponorky neodrážel světlo; připomínal spíš vlny, jaké se tetelí nad obzorem rozpálené dálnice nebo delšího úseku pouště. Nebyl však teplý, rozhodně ne natolik, aby kolem něj roztával led. Těsně nad ním Karl zahlédl útržek nápisu na ponorce - U-977 a Kriegsmarine. Nacistická ponorka. Vyčnívající z... nějaké stavby.

18.08.2021

(SPOILER) Hmm, nic moc. Víceméně jsem se začetla jen do deníku a ten konec mě celkem bavil, i když to byla taková motanice. Žádná emocionální odezva. Vůbec. Všichni mi tam byli úplně ukradnutí. Což znamená, že to není dobře napsané. Nápad, ok, budiž, ale abych to četla a nic? Vůbec mě nic nezajímalo, co jak dopadlo, když David zemřel na konci, řekla jsem si, hmm proč ne? Když jsem zjistila, že nezemřel, řekla jsem si, hm, proč ne? A jméno Dorian Sloan? Uáááh, ble:D.

Žádné wow, uáám, jéé.... u takovýhto knih by to mělo být samozřejmostí, že budu zvědavá na všechno, ale nic moc. Hoodně slabé tři hvězdy....

26.10.2020

Človek musí mat niečo prečítané, naštudované, miesto v hlave pre fantastické nápady, musí sa pohybovať a vedieť plávať medzi majstrami faktografickej literatúry od von Dänikena, cez Ludvíka Součka až k ďalšiemu doktorovi medicíny Steven M Greerovi, a ak má problém s -"popisy "děje," nikoli prostředí, úmyslů, důvodů, nedej bože, abych postřehla charaktery postav" koniec citátu jednej z recenzentiek - tak hlavne musí prečítať, analyzovať, ak niečomu nerozumie tak je tu strejček Google a po analýze môže vyhodnocovať. Ale po neprečítaní knihy (podotýkam prvej z troch) vynášať take silné názory tak to sa milá dáma môže zamestnať momentálne, ako editor toho, čo vychádza dnes na pulty českých a slovenských kníhkupectiev - značná časť kníh má v názve hviezdičky, aby sa táto tajomná knižka zaradila medzi ďalšie slovné průjmy. Ale už dosť o "recenzentoch", poďme ku knihe. Je už strašne dávno, čo som ju čítal a nemohol som sa dočkať pokračovania. Nájdeme tu veci o ktorých sa už dávno hovorí - nacisti na Antarktíde - viď operácia Highjump z histórie, sú aj snímky UFO nad Antarktídou a aj v Google mape sa dá nájsť havarované UFO v snehu, rovnako, ako spomínaná geogyzikalna anomália - takmer guľatý otvor v jednej z velikánov Antarktídy. Taktiež história pozná Die Glocke - nemecky Zvon, ktorý vyvíjali v Poľsku u obce Policzka, kde dodnes je kovová konštrukcia, ktorá údajne Zvon fixovala. Z Ancient Aliens sa potom človek môže dozvedieť o havárii Glocke a jeho unesení americkou armádou. Ako vravím, chce to len trochu fantázie, k tomu vymyslieť prepracované postavy a je z toho bestseller. A milá pani recenzentka, autor sa nezaštitoval žiadnym vydavateľstvom, knihu postupne zverejňoval na nete až autorské práva kúpil Amazon a čuduj sa svete - väčšinou knihe zrejme porozumeli, ak hodnotenia odpovedajú 80 - 90 %. Za mňa, ako fanúšika sci-fi v kombinacii s tajuplnú históriou slušných 90 percent. Cela trilógia potom 85, hlavne pre odflaknutý tretí diel. Kedy vyjde pokračovanie Pandemie - Genome mi z vydavateľstva Argo neoznámili. Medzitým autor napísal Long Winter Story ako trilógiu. Pôvodne mala byt trilogiou aj Archívy vymírání - Pandemie, Génom. Uvidíme. Pri dĺžkach kníh cez 500 strán to môže byť problém. Osobne milujem knihy okolo 1000 strán - vďaka za Kingove It, Svedectvi, Martinovi hry o trůny. ;o)

Nezaujalo.
Popis "děje," nikoli prostředí, úmyslů, důvodů. Nedej bože, abych postřehla charaktery postav.
Upřímně, nemám chuť ani čas si vytvářet pozadí, které v té knížce prostě už mělo být.

27.01.2020

Atlantský gen je z trilogie nejpropracovanější příběh a skvěle ohýbá dějinné události. Čte se dobře, sem tam nějaký ten úkrok stranou, aby se vypomohlo příběhu, ale jinak dobrý a vcelku naplnilo očekávání. Jen občas se mi popletly vedlejší postavy, jinými slovy nevěděl jsem přesně, která z nich je z vedlejších ještě hlavnější.

14.01.2020

Kniha mě bavila svým příběhem, nápadem a čtivostí.

Je to scifi s velkým S, ovšem hodně rozporuplné plné nejasností a občas jsem se i já ztrácel v Riddleových myšlenkách, které jsem občas fakt nepobíral, respektive pobíral, ale s takovým mírným překvapením.

A.G. Riddlea mám jako autora rád, sedí mi jeho styl psaní a myšlení a věřím, že v dalších dvou dílech se nelogičnosti vysvětlí. Když člověk knihu nebude brát naprosto vážně a s úplnou doslovností čí přesností., bude ho kniha určitě bavit. V druhém případě ale bude hodně zklamaný, protože příběh je místy dost nelogický a děravý.

Za mě 8/10 s tím, že pokud se v průběhu dalších dílu vyřeší všechny nevyřešené otázky, mohlo by být hodnocení i vyšší :)

01.01.2020

Je to sci-fi, ale také mnoho nelogičností, které jsou zakryty genetickými bláboly, chvílemi je příběh zajímavý, ale pak se dostaví spiklenecké teorie, které nejsou vysvětleny a pozbývají logiku.

21.11.2019

Pravda, scifi není můj žánr, přesto se občas snažím přiblížit. Tentokrát to ovšem nevyšlo.
Krátké kapitoly mi obvykle vyhovují, ale tentokrát mi znemožňovaly seznámit se dobře s prostředím a postavami, příliš časté skoky působily nelogicky a ukvapeně. Jako scénář k seriálu/filmu, jak zde někdo trefně zmínil, by to bylo super, ale jako kniha to prostě není dobře napsané. Scénář je scénář, román je román.
Další díly číst určitě nebudu.
Lidem, kteří scifi běžné nečtou bych nedoporucila, jinak věřím, že si tato série své čtenáře bez pochyby najde ;)

10.11.2019

Dobře napsaný první díl sci-fi trilogie. U autora je vidět, že román psal už s tím, že jednou podle toho bude natočen hollywoodský velkofilm a nebo alespoň super seriál. Takže plno akce, krátké kapitoly, které končí v nejlepším.

Nečte se to vůbec těžko. Je tam nádech tajemna, ale překonává to vše akce, střílečky, záchrany na poslední chvíli.

Zpomalit ve čtení je zapotřebí na posledních několika desítkách stran, když najednou zjišťujete, kdo z hlavních postav je kdo - jak ten je tamten, ten je otec, ta je dcera a všichni se střetávají.

Už teď sahám po druhém díle a jsem zvědav na pokračování. Doporučuji jako klidné čtení po nějakém náročnějším románu :)

17.09.2019

Čte se to vcelku samo, námět dobrý a postavy taky. Jenom mi tam občas nesedí to zachraňování v poslední minutě. A nějak je to celé trochu překombinované. Věřím, že se to v dalších dílech bude rozplétat a autor zjevně pojal první díl, jako úvod do série, ale k dalším dílům mě to prostě nepřesvědčilo.

24.07.2019

Zpočátku jsem se trochu ztrácela, kdo je kdo... Ale ono se mi to pak spojilo. Četlo se mi to dobře, i když je to taková pohádka pro dospělé. Ráda si přečtu další díl.

13.06.2019

Atraktivní science fiction, obalená spoustou konspiračního balastu, pseudonáboženským přesvědčením a archetypálními postavami. Kdyby A. G. Riddle od začátku přiznal barvu, že píše béčkovou akčňárnu s mimozemšťany, nacisty a mutanty, klidně bych se snížil k prohlášení „Das ist wunderbar!“ Jenže všechen ten vážně míněný kýč kolem z toho dělá šílenou koninu, plnou divokých přehmatů. Ostatně celá logika Tobského protokolu je děravá jak zákon káže - ještě bych neměl problém uvěřit, kdyby šlo o unáhlený plán nějakého šílence, ale vzhledem k tomu, že jde o dlouhodobý vědecký projekt, dost nesmyslně pracuje s hromadou neznámých, včetně předpokládaného záměru atlanťanů, o kterých ví každý lautr prd.
Ale abych nežral, četlo se to prakticky samo a záhadologický charakter okouzlil i mě. Jakmile člověk vezme na zřetel, že to nesmí brát moc vážně, celé to získá punc naivní střílečky, kde hodní jsou hodní, zlí jsou zlí a na konci se odhalí, kdo je čí dcera sestry mé sestřenice. Hurá na další díl.

Moc se mi to líbilo, nemohla jsem se od toho odtrhnout a netrpělivě jsem čekala, až na mne v knihovně přijde řada na druhý díl.

18.09.2018

Od začátku chytlo a pustilo až když jsem dočetla. Doporučuji číst, když nemáte nic důležitého na práci.

18.09.2018

Zahlédnout tento román v knihkupectví, zaujala by mě obálka, název by můj zájem zchladil a anotace by mě spolehlivě vyslala zkoumat jiné tituly. Historky o Atlantidě ani pátrání po kořenech lidstva mě příliš neberou. Ovšem vypůjčené knize se na stránky klidně podívám, maximálně promrhám trochu času, než to bez výčitek odložím nedočtené. Což není případ „Atlantského genu“, přesněji – mrhala jsem časem až do konce.
A.G. Riddle stvořil překvapivě čtivou prkotinu, pardon, prvotinu. Je to jako scénář amerického akčního filmu, ve kterém silný a čestný hlavní hrdina/superman bojuje proti superzlovolné organizaci pod vedením superpadoucha, přitom pomůže z nesnází krásné superženě (vnadné vědkyni/lékařce) a s její pomocí zachraňuje unesené superděti plus celý svět, ne-li vesmír. Do toho rachotí střelba početných komparzistů určených kulkám klaďasů, meditují mírumilovní mniši, objeví se nefalšovaní nacisté a kdesi u ledu číhají ufouni. Jsem docela zvědavá, kdo bude tenhle cirkus natáčet a s jakým rozpočtem – jestli to bude hollywoodský spektákl se slavnými jmény, dechberoucími efekty a rozpočtem středně velkého afrického státu, nebo céčkový guilty pleasure (v hlavní roli s Casperem van Dienem a neznámou ochotnicí se silikonovým poprsím stále přitisknutým na kameru).
No vážně, je to blbost plná divokých konspirací, prapodivného jednání na základě ničím nepodložených domněnek, nepravděpodobných událostí, logických přehmatů a bohů ze stroje, ale dobře se to četlo, svižně, mozek si odpočinul (v zájmu uchování duševního zdraví musel). V závěru už autor krávovinami vůbec nešetřil, takže jsem si zase jednou procvičila krk při vrtění hlavou a přestala se snažit chápat kdo, co, kdy, kde, s kým, proč a jak (nehledě na vrcholně debilní scénu, kdy má superhrdinka varovat superhrdinu před nebezpečím, místo toho však podlehne jeho mužnosti a příležitost promrd… ehm, k hovoru se nedostanou). Finále se blížilo cimrmanovskému „Vichru z hor“: „Nejsem tvůj otec. Jsem tvůj syn a maminka je babička z otcovy strany.“ Přes veškerou nejapnost a výhrady – jestli se mi naskytne příležitost vypůjčit si pokračování, možná neodolám.
P.S.: Snad už nikdy neuvidím, neuslyším ani nebudu číst pojednání o událostech minulých v budoucím čase. Věta „fakta jsou následující – před sedmdesáti tisíci lety dojde k erupci supervulkánu Toba“ mi přivodila v oku ošklivý tik. Co je sakra špatného na minulém čase?

04.08.2018

Skvělý nápad v poněkud upovídaném podání. Bohužel jsem kolem strany 350 nabyl dojmu, že čtu něco na způsob Cimrmanova "já nejsem tvůj otec, jsem tvoje sestra a tvoje matka je ve skutečnosti tvůj děda". I když jsem byl stále schopen sledovat děj a myšlenky (včetně nádherného hraní s časem), od té chvíle jsem tomu nějak přestal věřit.

Výborná trilógia trochu zdlhavá ale štyri hviezdičky si zaslúži

20.03.2018

Rozhodne zaujímavá trilógia - originálny námet a skvele spracovaný. Jeden by fakt nečakal, že napriek dosť zamotanému deju sa to takto zaujímavo môže vyvinúť..